Podle nejnovějšího průzkumu Evropské komise se nejlépe cítí obyvatelé Curychu. Průzkumu dominují hlavně města na západě a severu kontinentu, ale i Praha má svá nej. Kde se žije nejlépe a co má na naši spokojenost vliv?
Vedle největší švýcarské metropole jsou obecně nejspokojenější lidé v Groningenu, Kodani, Lipsku nebo Gdaňsku. Špatně jsou na tom naopak Palermo, Athény a Istanbul. Praha vede co do používání veřejné dopravy a dostupnosti práce.
Obsáhlá Zpráva o kvalitě života v evropských městech 2023 se opírá o desítky studií a zúčastnilo se jí celkem 71 153 obyvatel z třiaosmdesáti měst Evropské unie, zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), Spojeného království, západního Balkánu a Turecka. Česká města zastupovaly Praha a Ostrava.
Ze zprávy vyplývá, že kvalita života v Evropě zůstává v průměru vysoká. „Téměř devět z deseti lidí uvádí, že jsou se životem ve svém městě spokojeni. Stále je však na čem pracovat,“ píše v úvodním slovu Evropská komisařka pro soudržnost a reformy Elisa Ferreira.
Zatímco východoevropská města stále rychleji dohánějí průměr, na Západě došlo od roku 2019 k mírnému poklesu spokojenosti. Dlouhodobá propast panuje mezi severem a jihem Evropy, přičemž nejméně spokojení jsou lidé v jižně položených městech převážně mimo Unii.
Ať už se chystáte založit své utopické město, nebo chcete přibít list připomínek na dveře své radnice, přečtěte si nejdříve, co potřebují průměrní evropští měšťané a měšťanky ke štěstí.
Bezpečné ulice
Bezpečná a soudržná města jsou nezbytná pro rozvoj prosperující, inkluzivní a udržitelné společnosti. Na procházku noční Kodaní se bez obav vydá 87 procent Dánů a Dánek, zatímco v Římě klesá nebojácnost k pouhým 38 procentům.
Podle očekávání se ženy ve městě cítí méně bezpečně než muži. Stejně tak se lidé nad 55 let a nezaměstnaní cítí méně bezpečně než mladší generace a lidé s plným úvazkem. Zajímavé je, že s vnímáním bezpečnosti města pozitivně koreluje míra vzdělání.
Pocit sounáležitosti
Třináct procent obyvatel uvádí, že se cítí osamělí. Sbližování lidí prostřednictvím urbanismu a sociální infrastruktury může vyřešit řadu společenských i zdravotních problémů včetně osamělosti. Rizika úmrtí spojená s osamělostí jsou přitom srovnatelná s riziky obezity a kouření.
Osamělost jde také ruku v ruce s nižší kognitivní výkonností a zapojením do rizikového chování. Dobrou zprávou je, že podle nedávné celoevropské studie se osamělost s věkem snižuje. Mladí dospělí zmiňují osamělost častěji než lidé starší čtyřiceti let. Od pocitu samoty chrání také lepší ekonomická situace a vzdělání.
Autem, na kole i po svých
Městská mobilita je důležitým aspektem každodenního života. Jestli neradi čekáte v zácpě, tak se zdaleka vyhněte Stockholmu. Ačkoli jízda autem je ve městech stále nejčastější, veřejná doprava je v těsném závěsu.
Nejoblíbenější je hromadná doprava v Praze. Ta si uhájila celoevropské první místo už podruhé a počet lidí, kteří tam dávají přednost MHD, od roku 2019 ještě vzrostl. Ve spokojenosti s městskou dopravou už ale první příčku nedrží a je šestá.
Autem jezdí v průměru necelá polovina obyvatel měst. Za volant sedají více muži než ženy, které častěji volí veřejnou dopravu. Na kole jezdí v průměru čtrnáct procent lidí, žijících většinou v Nizozemí. Nejvíce chodců nejdeme mezi Pařížany.
Labutí jezero i krmení kachen
Na spokojenost lidí má přímý vliv dostupnost kultury. Možnost zajít do divadla, muzea nebo knihovny podněcuje lidskou představivost a živí sociální interakce, které lidem dávají pocit, že jsou součástí komunity.
Právě pocit sounáležitosti je klíčovým receptem na zmiňovanou osamělost. Zlepšuje ho také snadnější přístup k městské zeleni. Příkladem nám mohou být Švýcaři: nejvíc kulturně naplněni se cítí být Curyšané a pocitově nejzelenější tráva roste v Ženevě.
Zásadní roli při zvyšování kvality života ve městech hrají parky, protože poskytují přirozené prostředí pro odpočinek, setkávání a sport. Kromě toho významně přispívají k ochlazování měst v horkých letních měsících a pomáhají zmírňovat účinky klimatických změn i znečištění.
Kde se dobře dýchá, tam se dobře žije
Spokojenost s veřejnou čistotou klesá s velikostí města, stejně jako v případě kvality ovzduší a hluku. Za nejčistší město je občany považován Lucemburk, který má jen něco přes sto tisíc obyvatel, kdežto Řím s téměř třemi miliony skončil jako druhý nejhorší po Palermu.
Nejlépe se dýchá obyvatelům Curychu, oproti tomu Ostrava se umístila jako desátá nejhorší. Znečištění ovzduší je podle Evropské agentury pro životní prostředí hlavní environmentální příčinou nemocnosti a úmrtnosti na celém světě, včetně Evropy.
Zhruba 95 procent městské populace v Evropské unii bylo vystaveno koncentracím jemných prachových částic, které překračovaly hodnotu stanovenou Světovou zdravotnickou organizací.
A když už se vám dýchá špatně? V obecné dostupnosti a kvality zdravotní péče dosahují česká města výrazně nadprůměrných výsledků mezi městy bývalého východního bloku. V Ostravě je spokojených osmdesát procent lidí a v Praze ještě o dvě procenta více.
Bez práce a bydlení nejsou koláče (spokojenosti)
Klíč ke spokojenému životu je podle studií sdružených do výroční zprávy Evropské komise jednoduchý: najít si práci, bydlení a vyjít s penězi. Nicméně v průměru si jen pět z deseti lidí v Evropě myslí, že je v jejich městě snadné práci získat.
Z průměru se výrazně vymyká Praha: naše hlavní město se umístilo v této kategorii dokonce na prvním místě a to s několikaprocentním náskokem. Sedmdesát devět procent Pražanů soudí, že je snadné najít zde práci, zatímco v Ostravě číslo dramaticky klesá na 45 procent.
Velká města jsou na tom v tomto ohledu výrazně lépe, což můžeme vidět také u slovenských sousedů, kde panuje propast mezi Bratislavou (72 procent) a Košicemi se (33).
Co se týče dostupnosti bydlení, je ale situace obráceně. Ve většině hlavních měst je těžké najít dobré bydlení za rozumnou cenu, nejhůře to jde v Ženevě, Mnichově nebo Istanbulu. Nejjednodušší bydlení pořídíte v dánském Aalborgu.
Přehledné město bez korupce
Zásadním měřítkem ve spokojenosti s městem, ve kterém žijeme, je také důvěra v jeho správu. Například ohledně korupce panuje nejvyšší důvěra v Kodani, nejnižší naopak v srbském Bělehradě. Prahu má za zkorumpovanou skoro sedmdesát procent lidí.
Po pandemické zkušenosti je také pro občany zásadní online přístup k informacím o samosprávě. V této kategorii se mezi Evropskými městy umístila na desátém místě Ostrava, která obecně projevila zlepšení na mnoha úrovních.
Průzkum upozorňuje na význam, jaký měla covidová pandemie a ruská invaze na Ukrajinu. Obě krize způsobily v celé Evropě značný tlak na městskou infrastrukturu, systémy zdravotní péče, ekonomiku i sociální dynamiku.
Krizové situace přinesly i některá zlepšení: například pandemie urychlila tempo unijní digitální transformace, včetně veřejné správy. Na druhé straně zároveň prohloubila nerovnosti v digitálních dovednostech.
Pokud tedy v Evropě hledáte ideální město k životu, podle zprávy Evropské komise byste se měli s kufrem vydat ideálně směrem na severozápad do regionů. Pak si stačí sehnat dobrou práci a najít si bydlení blízko parku. To nezní tak složitě!
