Pokud to zvládnu tady, zvládnu to už kdekoli, zpívá Frank Sinatra ve své slavné písni New York, New York. Kdyby dnes zpíval o aktuální bytové situaci ve městě, které nikdy nespí, mohl by tuto frázi s klidem použít také.
Sehnat dostupné bydlení je totiž v New Yorku stále těžší. Pravidla omezující růst města dlouho znesnadňovala budování dostatečného množství domů pro všechny, kteří v New Yorku chtějí bydlet. Zároveň rostly životní náklady a s tím i hrozba pro ekonomiku města.
Podnikům začali mizet zaměstnanci, kteří se kvůli nedostupnému bydlení museli stěhovat pryč, dostupné bydlení chybí i pro mladé rodiny nebo profese, které každé město potřebuje pro svůj provoz.
Starosta největšího amerického města Eric Adams proto v září navrhl zásadní přepracování přístupu New Yorku k rozvoji, které by podle jeho administrativy mohlo v nadcházejících letech uvolnit místo až pro sto tisíc rezidenčních domů, a zmírnit tak vážnou bytovou krizi města.
Vedení města si zkrátka uvědomilo, že se musí masivně stavět bydlení pro všechny. A ačkoli nedostupnost bydlení zatím není v Praze tak palčivé téma jako v New Yorku, mohlo by se české hlavní město v mnoha bodech inspirovat.
„New York má evidentně problém s bydlením, které je tam dražší a dražší. Z těch navrhovaných opatření mi vychází jasný signál ubrat na regulaci,“ říká architekt a urbanista Pavel Hnilička, který je mimo jiné spoluautorem pražských stavebních předpisů.
Asi nejlépe porovnatelným opatřením je v nové koncepci New Yorku zrušení minimálních požadavků na výstavbu parkovacích míst. Doposud v New Yorku, podobně jako v Praze, platilo, že každá výstavba musí povinně přinést i určitý počet parkovacích míst. Nově bude moci developer postavit bytový dům i bez jediného parkovacího místa.
„Určitě se dají stavět domy bez parkování. Jde to v Německu, Nizozemsku, teď to zavádí New York. A mělo by to tak být i v Praze,“ říká Hnilička. „Domy se výstavbou parkování výrazně prodražují. Pokud chce někdo stavět dostupné a levné bydlení, proč by musel budovat třeba podzemní parkoviště, kde jedno parkovací místo vyjde na 1,5 milionu korun. Pražská politická reprezentace na to ale ještě není zralá,“ dodává.
V Česku se parkovací minima v poslední době také diskutovala, jenže v opačném gardu. Ministerstvo pro místní rozvoj letos v létě přichystalo novou technickou vyhlášku, která navrhovala, aby měl každý byt větší než sedmdesát metrů čtverečních povinně zajištěna dvě parkovací stání.
Po kritice v připomínkovém řízení se nakonec ministerstvo rozhodlo vyhlášku přepracovat. Přičemž zatím stále platí, že požadavek na druhé parkovací stání vzniká u bytů nad sto metrů čtverečních.
Ačkoli si parkovací minima může Praha díky svým stavebním předpisům regulovat sama, kritizovali ministerský návrh i někteří představitelé hlavního města. To se totiž nyní snaží jít spíše cestou zmírňovaní požadavků na počet parkovacích míst.
„Praha se v tomto posouvá stejným směrem, byť ne tak razantně jako New York. Požadavek na minimální počet parkovacích míst sice nebyl zrušen zcela, ale nově se díky Pražským stavebním předpisům zohledňuje například blízkost MHD,“ říká mluvčí pražského institutu plánování a rozvoje Marek Vácha.
Dalším bodem, kterým starosta Adams mění bytovou politiku amerického velkoměsta, je zmírnění regulací, které developerům povolují objem a výšku výstavby, za předpokladu, že do projektů zahrnou dostupné bydlení.
Už nyní v New Yorku platí, že pokud developer projekt plánuje jako seniorské bydlení, může stavět o dvacet procent více. Nově se toto pravidlo rozšíří na jakýkoli typ dostupného bydlení.
„Pokud někde smíte postavit třeba sto tisíc metrů čtverečních podlažních ploch, tak pokud se rozhodnete stavět sociální byty, smíte stavět 120 tisíc. To je nesmírně zajímavá pobídka,“ vysvětluje Hnilička. V případě Prahy je podle něj v tomto ohledu komplikované především to, že tu nic jako sociální nebo dostupné bydlení z pohledu výstavby definováno není.
Příklad volnější regulace při výstavbě dostupného bydlení. Zdroj: New York City Department of City Planning
Příklad volnější regulace při výstavbě dostupného bydlení. Zdroj: New York City Department of City Planning
Volnější regulace než Praha bude mít New York i v případě sdílených částí domu. Návrh totiž povoluje výstavbu dostupnějších rezidenčních domů, ve kterých by například kuchyň nebo záchod byly sdílené pro více bytových jednotek. Stavět by se tak mohly menší a levnější byty.
„Když jsou regulace příliš přísné, tak se eliminuje možnost stavět lacině. Tohle řešení umožní v New Yorku stavět levněji s tím, že tam, kde to dává smysl, bude moci být třeba sdílená koupelna,“ popisuje Hnilička.
U některých bodů, které starosta Adams navrhuje, se naopak dá říci, že se o něco podobného Praha už nějakou dobu snaží. Jde především o prosazování smíšené zástavby a promíchávání funkcí. V New Yorku toho chtějí docílit například povolením dostaveb až čtyř pater nad přízemní komerční jednotky podél ulic nebo přeměnou prázdných kanceláří na byty.
„Smíšenou zástavbu je důležité prosazovat a v Praze se to naštěstí relativně děje. Stejně jako se už v Praze dostala do širšího povědomí nutnost zahušťovat zástavbu. Přesto je Praha mimo centrum stále vlastně špatně prostupná pěšky, příliš roztahaná a má plno volných ploch, kde by mohly stát domy,“ říká Hnilička.
Využití volných prostor k zástavbě. Zdroj: New York City Department of City Planning
Využití volných prostor k zástavbě. Zdroj: New York City Department of City Planning
Dále zahušťovat chce i New York. Například snadnějším povolováním nové výstavby na prázdných pozemcích mezi už stojícími budovami nebo možností stavět třeba na pozemku rodinného domu další bydlení například pro prarodiče.
„Takovou možnost už v Praze také máme díky odstupům nebo stavbám na hranici pozemku, což se nám v roce 2012 povedlo do pražských stavebních předpisů zahrnout,“ konstatuje Hnilička.
Stavět na pozemku rodinného domu další menší dům ostatně bude možné i mimo Prahu, protože poslanci na jaře v rámci novely stavebního zákona schválili zavedení výměnkového bydlení, které právě toto umožňuje.
Pokud by se Praha chtěla New Yorkem v řešení nedostupnosti bydlení inspirovat, nejvíce by pravděpodobně narazila u kompletního zrušení požadavků na parkovací místa. „Praha je zjevně opatrnější než New York. Nedostupnost bydlení zatím není tak palčivé téma, abychom kvůli ní riskovali dramatické změny,“ uzavírá za pražské plánovače mluvčí IPR Vácha.
