Nový rok přináší v oblasti osobních financí řadu změn, od zvýšení minimální mzdy až po navýšení slev na dani. Proto jsme pro vás připravili přehledný výpis všeho, co byste o svých financích v roce 2022 měli vědět.
Zvýšení minimální mzdy a vyměřovacích základů
Od 1. ledna 2022 se výše minimální mzdy zvýšila oproti loňsku o tisíc korun, tedy na 16 200 korun měsíčně. Průměrná mzda byla na rok 2022 stanovena na 38 911 korun.¨ Zvýšení minimální mzdy bude však mít další dopady. Především ovlivní výši minimálního vyměřovacího základu pro odvod zdravotního pojištění zaměstnanců a osob bez zdanitelných příjmů i minimální zálohy na zdravotní i sociální pojištění podnikatelů.
Tato změna ovlivní i maximální výši roční slevy za umístění dítěte v předškolním zařízení (takzvané školkovné), stejně jako hranici pro osvobození pravidelně vyplácených důchodů. Ty bývají osvobozené do výše 36násobku minimální mzdy ročně, pro rok 2022 je to 583 200 korun.
Minimální mzda ovlivňuje i hranice pro měsíční a roční daňový bonus. Na ten dosáhnou daňoví poplatníci, jejichž roční příjmy činí alespoň šestinásobek minimální mzdy. „To tedy pro rok 2022 znamená částku 97 200 korun,“ vysvětluje partner PwC a expert na daně fyzických osob, Tomáš Hunal.
Vyšší paušální daň i zálohy pro podnikatele
Vyšší minimální mzda ovlivnila i výši minimálních záloh na zdravotní i sociální pojištění podnikatelů z řad OSVČ. Nově podnikatelé zaplatí minimální zálohu na zdravotní pojištění ve výši 2627 korun oproti původním 2393 korun a u zálohy na sociální pojištění 2841 korun, oproti loňským 2588 korunám.
Malí podnikatelé se mohou od loňska přihlásit k takzvané paušální dani. Ta slibuje finanční úsporu i méně papírování. Místo daňových přiznání i přehledů pojistného totiž podnikatelé v tomto režimu dokládají pouze jeden formulář spolu s platbou paušální částky. Ta byla pro rok 2022 v důsledku zvýšení minimální mzdy stanovena na 5994 korun měsíčně.
Tato částka zahrnuje daň z příjmů ve výši sto korun, platbu na zdravotní pojištění ve výši 2627 korun i platbu na sociální pojištění, která se rovná minimálnímu sociálnímu pojistnému navýšeného o 15 procent, letos tedy 3267 korun.
Zrušení superhrubé mzdy
Od 1. ledna 2021 došlo ke zrušení takzvané superhrubé mzdy, a tedy snížení daňové sazby. Důsledkem je také změna výpočtu daně ze závislé činnosti, tedy typicky ze zaměstnání.
Zaměstnanci tuto změnu pocítili bezprostředně zvýšením konečné částky, která jim každý měsíc přistála na výplatní pásce. Tímto došlo také k zavedení takzvané progresivní sazby daně, podle kterého se s vyššími příjmy pojí i vyšší procento zdanění.
Pro daňové poplatníky s příjmy ze závislé činnosti v maximální výši 1 701 168 korun se při zdaňování těchto příjmů použije sazba 15 procent. Při překročení této hranice jsou příjmy zdaněny sazbou vyšší, konkrétně 23 procenty. Tato vyšší sazba daně se použije na všechny druhy příjmů poplatníka.
Slevy na dani a daňová zvýhodnění
V rámci zrušení superhrubé mzdy došlo také hned ke dvojímu navýšení základní slevy, na kterou má nárok každý daňový poplatník. Od roku 2021 vzrostla sleva o tři tisíce korun na částku 27 840 korun ročně, od začátku roku 2022 došlo k dalšímu navýšení, celkově teď tedy činí 30 840 korun ročně.
Poměrnou část této roční slevy, tedy ve výši 2570 korun, může uplatnit každý zaměstnanec měsíčně, pokud u svého zaměstnavatele podepíše prohlášení poplatníka (takzvaný růžový formulář).
V minulém roce došlo také k zvýšení daňového zvýhodnění na dítě v případě, že poplatník uplatňuje zvýhodnění na dvě a více dětí. Roční částka daňového zvýhodnění na druhé dítě se zvýšila o 2916 korun na 22 320 korun, při každém dalším dítěti je částka vyšší o 3636 korun.
„Navýšení daňového zvýhodnění je platné již pro rok 2021, ale prakticky je bude možné uplatnit až v daňovém přiznání, případně v ročním zúčtování daně. Měsíčně se zvýšené částky uplatní až při výpočtu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti za leden 2022,“ vysvětluje Tomáš Hunal. Daňové zvýhodnění poplatníků, kteří jej uplatňují pouze pro jedno dítě, zůstalo beze změny.
Změnou oproti minulým letům je i zrušení horní hranice pro výplatu daňového bonusu, tedy částky, která se vyplácí poplatníkovi, pokud výše daňového zvýhodnění na děti přesáhne jeho daňovou povinnost. Tento limit dříve činil 60 300 korun, nyní je omezení zrušeno.
Dary a jejich odečet z daní
Změny se loni dotkly i odečtu bezúplatných plnění, tedy darů, od základu daně. Dočasnou úpravu přinesla legislativní novela z loňského února.
Zatímco běžně si u nás mohou daňoví poplatníci od základu daně z příjmů za dary odečíst nanejvýš částku ve výši deseti procent v případě právnických osob a patnáct procent v případě těch fyzických, pro kalendářní roky 2020 a 2021 došlo k navýšení tohoto limitu.
Horní hranice je navýšena na jednotných třicet procent – a to pro zdaňovací období kalendářních let 2020 a 2021 pro fyzické osoby a pro zdaňovací období, která skončila v období od 1. 3. 2020 do 28. 2. 2022 pro osoby právnické.
3. 1. 20226 min
Taťána Lysková
redaktorka Forbes Česko
Právnička a novinářka. Hledá příběhy advokátů, kteří stojí v pozadí největší dealů na trhu i těch, kteří sami úspěšné firmy vybudovali. Stojí za výběrem největších advokátních kanceláří v Česku. Na Forbes.cz píše také o investicích a umění.
