Křivka růstu filantropie v Česku dlouhodobě stoupá nehledě na turbulentní události poslední doby. Generace porevolučních podnikatelů totiž dosáhla věku, ve kterém řeší vyšší smysl svého nabytého majetku a začíná se o něj významněji dělit.
Díky tomu je česká filantropie přeťata minulým režimem a znovu budovaná od nuly ve svých třiceti jedna letech v plné síle. Lidé si čím dál víc začínají uvědomovat, že svými finančními prostředky si mohou nejen zpříjemnit svůj vlastní život, ale že jimi mohou také pomoci ostatním.
V této renesanci filantropie, kterou momentálně zažíváme, sledujeme zintenzivnění filantropických aktivit nejen v korporátním světě. To je vyvolané čím dál větším důrazem na sociální odpovědnost podniků a politiku udržitelnosti.
Dynamický rozvoj zažívá ale také institucionalizovaná „soukromá“ filantropie, tedy vznik filantropických projektů financovaných osobním a rodinným majetkem svých zakladatelů, kteří tak naplňují své individuální vize a přání.
Tento vývoj vyvolává zvýšený tlak na profesionalizaci správy filantropických struktur a posouvá do centra zájmu též jejich daňové a právní aspekty. Jak je to tedy s daňovými souvislostmi fungování nadací a nadačních fondů v Česku oproti Spojeným státům, kde byly základy moderní filantropie položeny?
Jednotlivé dary
Zatímco u nás si filantropové mohou za dary k veřejně prospěšným účelům od základu daně z příjmů odečíst nanejvýš částku ve výši deseti procent v případě právnických osob a patnáct procent v případě těch fyzických, ve Spojených státech je to dvojnásobek, tedy třicet procent.
Dočasně je v Česku tento limit navýšen z původních patnácti procent, respektive deseti procent na jednotných třicet procent – a to pro zdaňovací období kalendářních let 2020 a 2021 pro fyzické osoby a pro zdaňovací období, která skončila v období od 1. 3. 2020 do 28. 2. 2022 pro osoby právnické.
Američtí filantropové si zatím mohou přechodně odečíst až sto procent ze základu daně. U nás navíc platí pro odečet z daní podmínka minimální hodnoty darů alespoň tisíc korun nebo dvě procenta ze základu daně.
V případě daru do veřejné nadace si mohou filantropové v Americe odečíst dokonce šedesát procent ze základu daně. A to se také promítá do tamního množství filantropických aktivit.
Nadace
Vedle jednotlivých peněžních příspěvků je podle partnerů advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, Heleny Navrátilové a Vlastimila Pihera, nejvýhodnější právní formou pro dlouhodobé filantropické projekty nadace. Jde o sdružení majetku, jehož účelem jsou v českém prostředí tradičně veřejně prospěšné aktivity.
Zásadní výhodou této formy je daňový režim takzvané nadační jistiny, tedy majetku, jehož výnosy mají zajišťovat trvalé financování nadace. Tyto výnosy jsou u veřejně prospěšných nadací osvobozeny od daně z příjmů, hodnota takové jistiny však nesmí klesnout, nadace tedy může s tímto majetkem nakládat jen minimálně.
Nadace může mít i jiný majetek sloužící k plnění jejího poslání, než je nadační jistina. S takovými zisky lze sice volně nakládat, na rozdíl od nadační jistiny ale podléhají dani z příjmů právnických osob ve výši devatenáct procent (případně patnáct procent srážkovou daní).
Zákonodárci ve Spojených státech, které patří z hlediska nadací mezi jeden z nejvíce rozvinutých trhů, jsou podle Petra Němce a Martina Hahna z Grant Thornton Tax & Accounting k filantropům znovu o něco shovívavější.
Jak soukromé, tak veřejné nadace jsou obecně od daně z příjmu osvobozené úplně, a to bez ohledu na to, z čeho jejich zisky plynou nebo kam je dále investují. Určitou výjimku tvoří soukromé nadace, které musí platit takzvaný nominal excise tax ve výši 1,39 procenta ze svého čistého kapitálového příjmu.
Ostatní formy filantropie
Vedle nadace lze pro filantropické účely využít nadačního fondu nebo svěřenského fondu, primárně využívaného pro správu rodinného majetku. Zatímco svěřenské fondy se pro filantropii využívají minimálně, nadační fondy jsou ideální pro menší filantropické projekty – jde totiž o administrativně i finančně méně náročnou formu, než je nadace.
Nadační fondy jsou naopak v porovnání s nadacemi flexibilnější, jejich dary nebo jiná podpora ale nejsou osvobozené od daně, a to ani v případě, že jsou vytvořené za účelem veřejně prospěšné činnosti.
5. 11. 20214 min
Taťána Lysková
redaktorka Forbes Česko
Právnička a novinářka. Hledá příběhy advokátů, kteří stojí v pozadí největší dealů na trhu i těch, kteří sami úspěšné firmy vybudovali. Stojí za výběrem největších advokátních kanceláří v Česku. Na Forbes.cz píše také o investicích a umění.
