Ať se nám to líbí, nebo ne, máme k sobě s Němci a Německem ještě blíž, než si často myslíme. O důvod víc, proč je namístě sledovat, co se v Německu děje. Ekonomiku, byznys, politiku i kulturu. Vše důležité, zajímavé i bizarní.

Pravidelně z pera redakční germanofilky Pavly Francové v jejím sloupku Alles Gute.

Uhlí? Uhlí!

Chvíli to trvalo, ale nakonec se Německo, do kterého Rusko nyní posílá podstatně méně plynu, odhodlalo a chce zvýšit produkci uhelných elektráren. Klíčovým cílem je totiž podle německé vlády naplnit do zimy zásobníky plynu co nejvíce tak, aby byly před blížící se zimou plné.

Nyní jsou naplněné z 57 procent, do listopadu by toto číslo mělo stoupnout na devadesát procent. Aby se to ale s aktuálně omezenými dodávkami plynu z Ruska povedlo, je potřeba nyní dostat spotřebu plynu na minimum. A s tím mají pomoct právě uhelné elektrárny, díky kterým by se nyní cenný plyn neměl používat k výrobě elektřiny.

Takový plán podporují i představitelé německého průmyslu. Opoziční CDU ale vládu kritizuje s tím, že její plán přichází jednak pozdě a navíc nebere v úvahu další provoz jaderných elektráren.

„Není čas na ideologii,“ volají čelní představitelé CDU s tím, že v tak mimořádné situaci, jako panuje nyní, by se mělo vážně jednat o využití jádra. Podle dosavadních plánů by měl jejich provoz definitivně skončit na konci letošního roku.

Také v Rakousku se nyní rozhodli, že obnoví provoz ve své uhelné elektrárně Mellach. Sice ji jako poslední uhelnou elektrárnu v zemi odstavili ze sítě už před dvěma lety, nyní je ale situace s dodávkami plynu tak kritická, že se v Mellachu zase začne vyrábět.

U ledu

Jen v Německu jsou zmrazena ruská aktiva v hodnotě téměř 4,5 miliardy eur. Jedná se o dopady sankčních balíků Evropské unie a týkají se jak vkladů v bankách či firemních podílů, tak i majetků, jako jsou třeba jachty. Německo navíc minulý měsíc přijalo zákon, který usnadňuje konfiskaci majetku ruských oligarchů.

Lidl naživo

Jeden z největších obchodních řetězců chce být blíž svým zákazníkům, i těm mladším, kteří místo papírových letáků koukají na mobilní telefony. Zkouší proto „živé nakupování“ alias Lidl Live.

V podstatě jde o moderní verzi teleshoppingu pro mladé, která se nevysílá v televizi, ale lidé mohou zábavná prodejní videa sledovat přes své smartphony. Například nabídku oblečení pro stále oblíbenější paddleboardy představuje mladý pár přímo u řeky. Podobně chce Lidl dělat naživo kuchařské show nebo digitální ochutnávky vína. Podobný koncept už řetězec ostatně zkouší i v jiných zemích, třeba v Polsku.

Na rozdíl od teleshoppingu navíc můžou lidé rovnou z videa jedním kliknutím nabízené výrobky i koupit nebo jednoduše a přímo komunikovat s moderátory ve vysílání. V Číně je už dnes nakupování přes live videa miliardovým trhem a Lidl doufá, že se mu povede na podobném prodeji vydělat také v Evropě.

Víc práce

Německu chybí statisíce lidí na trhu práce a se stárnutím populace bude postupně ještě hůř. Prezident průmyslu Siegfried Russwurm nyní přišel s překvapivým návrhem, jak to vyřešit. Pokud vláda nechce zvýšit věkovou hranici, kdy Němci chodí do důchodu, mohou podle něj jednoduše ostatní pracovat víc.

Stačilo by tak podle něj prodloužit pracovní dobu. Lidé by tedy místo čtyřiceti hodin týdně měli pracovat 42 hodin. „Půjde to zrealizovat určitě snadněji než zavést odchody do penze v sedmdesáti letech,“ řekl šéf Svazu německého průmyslu Russwurm. Jestli jeho návrh bude mít odezvu i mezi členy německé vlády, ale není zatím jasné.