Ať se nám to líbí, nebo ne, máme k sobě s Němci a Německem ještě blíž, než si často myslíme. O důvod víc, proč je namístě sledovat, co se v Německu děje. Ekonomiku, byznys, politiku i kulturu. Vše důležité, zajímavé i bizarní.
Pravidelně z pera redakční germanofilky Pavly Francové v jejím sloupku Alles Gute.
Proti kartelům
Od začátku měsíce platí v Německu sleva na pohonné hmoty. Ve skutečnosti ji ale řidiči nijak výrazně nepociťují a ceny benzínu i nafty jsou dál na čerpacích stanicích vysoké. Ministr hospodářství za stranu Zelených Robert Habeck chce proto v zemi co nejrychleji zpřísnit antimonopolní zákony. „Vracíme se takříkajíc k původní myšlence sociálně tržního hospodářství,“ řekl Habeck v rozhovoru pro Deutschlandfunk.
Navrhuje například přísnější vyšetřování v odvětví okolo pohonných hmot, ale i možnost strhávat zisky firmám, u kterých by se prokázalo, že zneužívají svou tržní sílu. Nápad na zpřísnění antimonopolních zákonů okamžitě ostře zkritizoval Svaz obchodu, podle kterého by jen šlo o bianco šek pro kartelový úřad a umožnil by politicky motivovaná rozhodnutí.
Obilí proti
Putinovi
Němci chtějí příští rok zasadit víc pšenice. „Každá další tuna pšenice oslabuje agresivní pozici Ruska,“ řekl předseda zemědělců Joachim Rukwied s tím, že se nemůže dívat na to, jak Rusko krade ukrajinskou úrodu a pak ji nabízí chudým v Africe.
Aby se mohlo v Německu pěstovat víc pšenice, je však podle něj nutné, aby se změnila pravidla pro evropské zemědělské dotace. Navrhuje, aby místo čtyř procent půdy, která mají zemědělci vyčlenit na podporu biologické rozmanitosti, takto „přicházeli“ jen o dvě procenta. Díky tomu by se mohlo využít o 200 tisíc hektarů víc, na kterých se čeká sklizeň víc než milionu tun obilí. Nyní se prodává tuna pšenice za 400 eur.
Právě úroda, zásoby potravin a jejich ceny jsou hlavními tématy Dní německých zemědělců, které dnes začínají. Spolkový ministr zemědělství Cem Özdemir před začátkem akce varoval, že se Němci musí připravit, že na podzim potraviny ještě víc zdraží. Sám chce proti růstu cen zasáhnout zrušením DPH na ovoce, zeleninu a luštěniny. Jestli ale nakonec jeho návrh projde, zatím není jasné.
Jisté je zatím jen to, že inflace dál roste i v Německu. V květnu dosáhla téměř osmiprocentního meziročního růstu, a je tak nejvýš v historii sjednoceného Německa. Ani v samostatném západním Německu dlouho na takovou míru zdražování nepamatují, naposledy tam byla vyšší inflace před téměř padesáti lety.
Novinka
Největší německá zbrojovka Rheinmetall šlape na plyn. Kromě toho, že ve velkém nabírá nové zaměstnance, se teď vytasila s velkou a překvapivou novinkou. Na zbrojním veletrhu Eurosatory ukázala světu nový bojový tank Panther. Ten by měl brzy nahradit dosavadní modely Leopard 2, který dlouho patřil ke špičce ve svém oboru.
Nový Panther | Foto PR
Rheinmetall se svým novým Pantherem překvapila i proto, že Německo a Francie chtěli původně vyvinout nový tank společně. Do jeho návrhu byly zapojeny společnosti KMW, Nexter a Rheinmetall. Ten se ale cítil být z projektu podle deníku Handelsblatt vynechán, a tak se firma pustila nezávisle do vlastního, samostatného vývoje nového tanku.
Rozkvět východu?
Východ Německa ani třicet let po sjednocení země nedohnal západ. Teď se ale zdá, že hlavně zahraniční investoři objevují kouzlo zapomenutého regionu. A hlavně, investují tady tučné miliardy eur. Po tom, co nedaleko Berlína masivně investovala Tesla do stavby své automobilky, se tu objevují další velcí hráči.
Například Intel chce postavit dvě továrny na výrobu polovodičů u Magdeburku, který vyhrál v konkurenci dalších sedmdesáti míst v Evropě, mezi nimiž si v Intelu pro svou investici v hodnotě sedmnácti miliard eur vybírali. Celkem tady vznikne deset tisíc pracovních míst. A ještě letos chce začít nedaleko Erfurtu vyrábět baterie čínská společnost CATL.
Na východě Německa, kde je stále ještě nižší životní úroveň než v bývalém Západním Německu, se také prosazují úspěšné startupy. Například z Chemnitzu pochází Staffbase, jehož hodnota nedávno překročila miliardu eur.
Jak píše deník Handelsblatt, roste tak naděje, že se Východ konečně probouzí k životu a prosperitě. „Tesla, Intel a další budou pro východní Německo znamenat hospodářský průlom,“ řekl deníku uznávaný ekonom Karl-Heinz Paqué, který se věnuje výzkumu rozdílů mezi východem a západem Německa.
A podobně to vidí i spolkový kancléř Olaf Scholz: „Východ země se stal jedním z nejatraktivnějších hospodářských regionů v Evropě.“
14. 6. 20225 min
Pavla Francová
redaktorka Forbes Česko
Do novin se zamilovala na gymnáziu v Německu. Opustila proto původní plán stát se profesionální boxerkou a po studiích žurnalistiky a mezinárodních vztahů nastoupila do Lidových novin. Později působila v Hospodářských novinách či české edici Newsweeku, zkušenosti sbírala i na stážích v Berlíně a Hamburku. Od roku 2018 píše pro Forbes o všem, co ji zajímá – od obchodu, vědy, přes architekturu až po německou ekonomiku. Ze všeho nejvíc ji ale těší příběhy lidí, kteří se nevzdali, plní si své sny a inspirují tím ostatní.
