Při březnovém úderu koronavirové pandemie se úklidové firmy ocitly na jedné hromadě s bezpočtem dalších oborů – se zaseknutými příjmy a nejistou budoucností.
Školy, firmy ani domácnosti nechtěly ve svých prostorách kohokoliv, kdo by mohl šířit viry – což se paradoxně týkalo i úklidovek, jež měly v popisu práce právě likvidaci virů, bakterií a podobných neřádů.
Nyní,
při probíhající druhé vlně koronavirové krize, už si ovšem
úklidovky stojí mnohem lépe. Jejich klienti z řad institucí i
domácností je vítají v první linii boje proti pandemické
nákaze, mnohé z úklidových firem zvyšují obrat o nižší
desítky procent a nasazují nové technologie.
Přitom
však narážejí na nové problémy a nové výzvy. Na bouchání
šampaňského to není.
„V březnu šlo o bezprecedentní útlum o 40 až 50 procent,“ říká vedoucí úklidových prací plzeňské firmy Uklizeno za vás Jiří Scheinherr. „V telefonu jsme slyšeli hlavně to, ať nejezdíme, a dva měsíce jsme koukali z okna.“
Uklizeno za vás se stará o úklid širokého portfolia prostorů: jejich rajonem jsou školy, školky, kanceláře v administrativních budovách i velké prodejny a výrobní haly, mezi jejich klienty figuruje Keramika Soukup. „Po těch dvou prvních měsících se ale situace rozvolnila, lidé už se nebojí a kladou důraz na to, že chtějí úklidu víc.“
„Nedá se říct, že bychom na druhé vlně nějak zásadně bohatli,“ upřesňuje Scheinherr. „Pravidlem ale je, že úklidy jsou nyní delší, což se na hodinových sazbách (jež u úklidovky tvoří přibližně 90 procent zakázek) projeví.“
V delších dobách úklidů hraje roli fakt, že se teď i na požadavek klientely věnuje mnohem větší pozornost dotykovým místům, kde si lidé doslova podávají dveře: čistí se madla, kliky dveří, dotykové pulty, stejně jako klávesnice a myši. „Když jde navíc o firmy, kde se vystřídá hodně lidí, dělá se úklid třeba v dvojnásobné frekvenci oproti dřívějšku.“
Stejně
tak se rozšířilo portfolio technologií, které firmy jako
Uklizeno za vás využívají: více přijdou ke slovu parní čističe
i dezinfekce a klienti nově vyžadují ozónování vzduchu, což je
technologie, která ve vzduchu prostě pozabíjí všechno, co tam
nemá co dělat. Ačkoliv jde o v podstatě o horkou novinku, mají
ji dnes ve svém portfoliu už všechny oslovené uklízecí firmy.
Radovan Anděl, šéf úklidové firmy Andílci s. r. o., vypočítává jarní pokles zakázek své úklidové společnosti v Hradci Králové na 20 procent. „Tuto ztrátu jsme ale už během léta dohnali a nyní jsme meziročně navýšili obrat o přibližně 25 procent.“
Jedním dechem nicméně dodává, že ruku v ruce se zvýšeným zájmem se objevují zcela nové výzvy. Poměrně dost klientů Andílků s. r. o., především z řad IT firem a call center využívá režim home office; neznamená to ale, že by jejich zaměstnanci pracovali pouze z domova – mnohem spíše se jedná o režim, kdy se zaměstnanci ve firmách rozdělí na dvě až čtyři skupiny a navzájem se nesmí stýkat ani ve volném čase.
Problém
pro úklidovou firmu za takové situace nastává v tom, že stejnému
režimu se musí přizpůsobit i jejich personál – a více
uklízeček rovná se vyšší náklady pro úklidovou firmu, byť
rámcově za stejnou práci. „Přičemž uklízečka nemůže svou
práci dělat z domova,“ říká Radovan Anděl. „Jestli má být
týden v práci a další týden musí být doma, z čeho jí má pak
jít mzda?“
„Aby
člověk v takových nouzových režimech dostál smlouvě se
zaměstnancem, zákazníkem a zákoníkem práce,“ dodává Anděl,
„musí být hodně kreativní.“
Alice Žertová, předsedkyně Unie úklidu ČR a současně majitelka a výkonná ředitelka pražské úklidové firmy 111uklid.cz, vidí zřejmý přínos nastalé situace i tam, kde tržby nahoru zrovna závratně neletí. „Pozitivum vidím obecně v tom, že nám koronakrize velmi pomohla jako oboru – protože se o nás vůbec začalo mluvit.“
Úklidové firmy mají obecně problém v tom, že nejsou považovány za dvakrát sexy obor a spočívá na nich stigma hrozby „uč se, nebo budeš dělat uklízečku“. „Takhle se lidé dívají na úklidové pracovníky i na celý management,“ říká Žertová. „A teprve díky tomu, co se děje teď, lidem jako by došlo, že to zdraví nějak souvisí s hygienou a ta hygiena nějak souvisí s čistotou, o kterou se musí někdo starat. Tahle spojnice vznikla v obecném povědomí teprve teď.“
I společnost 111uklid.cz Alice Žertové, která uklízí kupříkladu prostory Albatros Media, Univerzity Karlovy nebo České televize, nyní zaznamenává nárůst, který odhaduje na 15 procent. V první vlně měla úklidovka výrazné výpadky, kdy se omezoval počet pracovníků tam, kde lidé pracovali z domova, a snižovala se frekvence úklidů.
V případě 111uklid.cz ale někteří klienti naopak navyšovali intenzitu úklidu i v kancelářích zejících prázdnotou a v konečném důsledku se žádný výrazný propad nekonal, neboť se tržby dorovnaly právě z mimořádných úklidů.
Nyní už je situace zcela obrácená: úklidová firma Žertové zaznamenává zvýšení poptávky na další mimořádné úklidy, množí se požadavky po prostorových dezinfekcích i zvýšené četnosti dezinfekce dotekových míst.
O budoucnost úklidového oboru se Alice Žertová nebojí. Má ale obavy o budoucnost jiných firem – z nichž všechny úklidové služby potřebují. Pokud důsledky koronavirové krize nepřežijí ony, bude to znamenat problém i pro subjekty, které se nyní starají o čistotu v jejich prostorách.
„Nastiňujeme scénáře pro různé varianty vývoje našeho oboru,“ říká Žertová, „a ten, kterému teď dáváme i padesátiprocentní pravděpodobnost, je ten, že se firmy z řad klientů vyčerpají; že budou doufat v budoucí konjunkturu a ona nepřijde, protože se trh nenastartuje zpátky.“
Proto si nyní úklidové firmy, které myslí dopředu, dělají větší pořádek ještě v jedné oblasti – daleko pečlivěji si hlídají splatnosti faktur a dopředu se snaží vytipovat známky toho, že by klient nemusel být solventní v budoucnosti.
„Zažili jsme první hospodářskou krizi a víme, že úklid je to první, na co se sahá: stále patříme k tomu, co vypadá, že je zbytkové, a letí to přes palubu jako první.“
To je ten nejčernější
scénář. A nehne s ním ani to, že úklidovky trendují více než
kdy dřív.