Spojené státy hledají cestu, jak obnovit mírová jednání o Ukrajině. Jednou z možností má být uvolnění části zmrazeného ruského státního majetku a jeho převedení pod správu Washingtonu.
S návrhem přišli američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner během schůzky se zástupci Ukrajiny a evropských zemí v Miami. Evropské delegace s ním však nesouhlasily, uvedl deník The Financial Times.
V centru sporu jsou aktiva v hodnotě přibližně 260 miliard eur, která západní státy zmrazily v roce 2022 po zahájení rozsáhlé ruské invaze. Většina těchto prostředků se nachází v Evropské unii.
Zatímco Kyjev a některé evropské vlády prosazují jejich využití na podporu Ukrajiny, řada členských států odmítá sáhnout na samotný majetek kvůli možným právním důsledkům.
Americký návrh podle zdrojů počítá s několika variantami uvolnění peněz. Jednou z nich je vytvoření zvláštního finančního nástroje, do něhož by se prostředky převedly a nad jehož fungováním by dohlížely Spojené státy.
Washington potvrdil, že otázka zmrazených aktiv byla součástí rozhovorů o komplexní mírové dohodě. Konkrétní podoba jejich případného uvolnění ani způsob využití peněz však zatím nejsou dohodnuté. Ukrajinští představitelé zároveň uvedli, že o této možnosti s americkou stranou jednali už dříve.
Schůzky v Miami se minulý týden kromě amerických vyjednavačů zúčastnili zástupci Ukrajiny, Francie, Německa, Spojeného království, Evropské unie a NATO. Návrh na uvolnění ruských prostředků v nich vyvolal nesouhlas evropských delegací.
Podle The Financial Times iniciativa zároveň znepokojila evropské metropole i Kyjev, mimo jiné kvůli otázkám, jakým způsobem chce Washington přimět Moskvu k ukončení války.
Dosavadní evropská strategie počítá s jiným postupem. Lídři Evropské unie se koncem loňského roku zavázali využít zmrazená ruská aktiva na obnovu Ukrajiny v případě, že Rusko nezaplatí válečné reparace.
K jejich rozmrazení by však byl nutný souhlas všech 27 členských států, což se podle The Financial times jeví jako nepravděpodobné.
Nejde přitom o první podobnou iniciativu Trumpovy administrativy. S obdobným návrhem počítal už její osmadvacetibodový mírový plán představený před rokem. Tehdy se však nepodařilo získat dostatečnou podporu.
Washington nyní podle svého představitele požádal Kyjev, aby připravil plán využití případných finančních prostředků bez ohledu na jejich původ. Ukrajina má také spolupracovat se Světovou bankou na reformách zaměřených na omezení korupce a zajištění odpovědného nakládání s penězi.
Proti případnému navrácení zmrazeného majetku se stavějí také evropské delegace, které se jednání v Miami účastnily. Odmítají se vzdát kontroly nad prostředky i připustit, aby se jejich část vrátila do Ruska.
