Spojené státy hledají způsob, jak obnovit dodávky ruského zemního plynu na evropský trh. Návrh počítá s využitím plynovodů vedoucích přes Ukrajinu a zapojením amerického prostředníka, který by se podílel na jeho prodeji.
Washington si od plánu slibuje nejen pokrok v jednáních o energetickém příměří mezi Moskvou a Kyjevem, ale také příležitost pro americké investory. V evropských metropolích však iniciativa naráží na výrazný odpor.
S návrhem přišli američtí vyslanci Jared Kushner a Steve Witkoff během zářijových návštěv Moskvy a Kyjeva. Jednou z možností je, že by ruský plyn nakupovala a následně prodávala americká společnost. Takové uspořádání by podle lidí obeznámených s jednáním mohlo obejít evropské sankce a zároveň otevřít nový prostor pro americký kapitál.
Pro Washington představuje energetika jeden z nástrojů, jak přimět Vladimira Putina k dohodě. Bílý dům navrhl, aby Rusko ukládalo peníze utržené z prodeje plynu na vázaný účet v některé třetí zemi. Kreml by tak podle představ Washingtonu nemohl výnosy využívat k financování války.
Případné obnovení dodávek by přitom mohlo znamenat výraznou změnu v evropské energetické politice. Evropská unie totiž přijala legislativu, podle níž musejí členské státy ukončit nákupy veškerého ruského zemního plynu nejpozději do konce roku 2027.
Největší evropské ekonomiky navíc opakovaně zdůrazňují, že se nechtějí vracet k závislosti na dodávkách ze země, kterou považují za zásadní bezpečnostní hrozbu.
Současná iniciativa Washingtonu je v ostrém kontrastu s postojem, který Donald Trump zastával během svého prvního prezidentského mandátu. Tehdy opakovaně kritizoval německou kancléřku Angelu Merkel za podporu projektu Nord Stream 2.
Nyní americká administrativa nevylučuje ani opětovné zprovoznění plynovodu Nord Stream. Případný návrat k jeho využívání považuje za možnou součást širší dohody, která by vedle ukončení války na Ukrajině měla řešit také dlouhodobé napětí mezi Ruskem a evropskými spojenci Spojených států.
Dosavadní evropský odpor vůči návratu ruského plynu by však mohl oslabit další vývoj na energetických trzích. Konflikt mezi Spojenými státy a Íránem totiž komplikuje dodávky z Perského zálivu. Katarské zásilky zkapalněného zemního plynu zůstávají v regionu zablokované a ceny energií na světových trzích rostou.
