Je to tam. Ruční výroba skla je nově na seznamu nemateriálního kulturního dědictví UNESCO. Společnou nominaci Francie, České republiky, Španělska, Německa, Maďarska a Finska schválil dnes v Botswaně mezinárodní výbor světové organizace.

Pro české sklářství je to další významný počin, před třemi lety se na seznam podařilo zapsat i tradiční výrobu vánočních ozdob z foukaných skleněných perlí v krkonošské firmě Rautis v Poniklé.

Teď bude záběr podstatně širší, půjde prakticky o všechny techniky ručního zpracování, jako je broušení, malování, vinuté perly, bižuterie a podobně. Takových firem jsou po Česku stovky.

Přesto je naše země na rozdíl od zbylých pěti, které o zápis usilovaly, výjimečná. Jsou v ní totiž zastoupeny stále všechny techniky, kdežto v těch ostatních jde vždy jen o nějaký segment.

Podle Milady Valečkové, ředitelky jabloneckého Muzea skla a bižuterie, které na nominaci spolupracovalo, chtěly Francie a Německo původně zapsat pouze hutní foukání a výrobu plochého skla z dutých válců. Díky iniciativě jabloneckého muzea se ale podařilo návrh rozšířit, a to o zpracování skla a kahanu, ale také i o všechny studené techniky.

Slavit tak mohou i výrobci foukaných či tažených figurek, rytci, brusiči a malíři skla, výrobci vánočních ozdob, mačkaných bitužerních kamenů nebo hotové bižuterie.

„Pro naši zemi je to důležité, zápis v UNESCO přináší vždy prestiž a prospěje i turistickému ruchu. Je známo, že speciálně asijští turisté jezdí speciálně za věcmi, které na seznamu jsou,“ říká Milada Valečková. Zároveň je to podle ní i závazek pro stát, aby řemeslo pomáhal uchovávat při životě a podporoval i nadále ruční výrobu.

Ze zápisu na seznam světového dědictví mají přirozeně radost i známí čeští skláři. Na precizní ruční práci je založena třeba i sklárna Moser, která po celou svoji 166 let trvající historii používá tradiční sklářské techniky, jejichž znalost se předává z generace na generaci.

„Skláři u pecí foukají sklo do dřevěných forem a krásu křišťálu pak dovádějí k dokonalosti ruce brusičů, rytců a malířek. Pracují zde ti nejlepší z nejlepších, rytec Tomáš Lesser byl dokonce za svůj um oceněn titulem Rytíř umění a literatury, který uděluje francouzské ministerstvo kultury,“ dodává ředitel Moseru Pavel Mencl.