Kdo ji nemá, nepochopí svět ani svoje zákazníky. O čem je řeč? O generační rozmanitosti. Ač se jí některé firmy stále brání, do budoucna bude jejich výhodou.
Martin Záklasník, zakladatel a generální ředitel poradenské společnosti Sinlei, rozhodně ví, o čem mluví. Mezi jeho dovednosti patří právě firemní transformace a change management a dnes se věnuje především koučingu, mentoringu a poradenství v oblasti rozvoje leadershipu.
Právě šéfům firem často ukazuje, jak důležité je mít v nich zastoupeno několik generací a jak se mohou navzájem obohatit. Se svými myšlenkami seznámil i publikum na letošním Forbes Business Festu, který proběhl v pražských Holešovicích.
„Zatím ještě ve firmách převažuje přesvědčení, že já to mám takhle a ty, protože jsi mladší, to budeš dělat jako já. Protože já jsem to dělal jako můj táta a můj táta to zase dělal jako jeho táta. Jenže ten svět v roce 1950, 1965 a 1985 se zas tak zásadně neměnil jako v letech 2000 až 2026,“ přiblížil Martin Záklasník.
Každá generace je zvyklá na něco jiného. Ta starší potřebuje mít například roční vyúčtování energie na papíře, ta mladší se diví, proč to na papíře vůbec je. Pokud mají firmy významně podhodnocený podíl zaměstnanců v různých generacích ve srovnání s podílem na zákaznících, tak je to problém, protože se nebudou chápat.
„Všechny generace mají ale něco společného, a to je to, co je formuje. Co ale neumějí ve většině firem, je to společné sdílet a učit se z toho. Přitom generace Z (lidé narození přibližně od poloviny devadesátých let do roku 2010 – pozn. red.) je první generací v dějinách lidstva, která se nejenom má co učit od starších, ale zároveň může ty starší sama učit,“ upozornil Martin Záklasník.
Respekt mezi mladšími a staršími zaměstnanci podle něj nevznikne nařízením generálního ředitele, ale tím, že si generace řeknou, jak se mohou navzájem obohatit, co mohou ti starší nabídnout „zeťákům“, ale zároveň, co od nich sami poptávají.
Pár firem už podle Záklasníka diverzitu chápe. I protože zástupců generací X, Y i Z je na pracovním trhu přibližně stejně (okolo dvaceti procent), jen ne všichni z Gen Z už jsou v pracovním procesu. Někteří do něj teprve musejí dorůst.
Pokud ale mladí uvidí, že firmy vytvářejí zdravý generační prostor pro učení, budou pro ně jako zaměstnavatel mnohem zajímavější. „Když já budu vnímat jen to, že jsem dinosaurus, tak si kolem sebe postavím zeď a nikdy nepřipustím, že se můžu učit od někoho mladšího. Klíč je v tom nabídnout, co ten mladý člověk poptává a zároveň připustit, že něco může naučit i on mě,“ vysvětlil CEO Sinlei.
Nejde to ale podle něj bez toho, aby v to věřil sám šéf firmy. Mnoho podniků dlouho žilo z toho, že „zeťáci“ jsou divní, proto je raději nebudou najímat. Jenže demografická křivka je donutila tento názor přehodnotit, hlavně kvůli tomu, jak rychle jde dolů, a lidé, kteří odcházejí do důchodu, nejsou na trhu práce nahrazováni, a to ani navzdory migraci.
Foto Roman Pelderl
„Firmy si tak začaly uvědomovat, že generace Z už není pidigenerace, ale někdo, s kým musejí počítat. A začaly hledat cesty, jak s ní pracovat,“ konstatoval Martin Záklasník.
Zároveň varoval, že častou chybou je, když podniky mladou generaci až příliš vyzdvihují na úkor té starší, místo aby obě spojovaly. V budoucnu bude přitom stále častější, že zaměstnavatelé začnou starší generaci přemlouvat, aby nechodila do důchodu, ale aby zůstala ještě alespoň na částečný úvazek.
Přes veškerou digitalizaci a automatizaci totiž budou lidé na trhu práce chybět. Proto není žádoucí, aby si připadala méněcenná.
„Ve firmě jsme vymysleli takovou zkratku – anglicky je to ARTS, česky PRSK. A znamená to povědomí, respekt, společný cíl a komunikace. Na začátek si musím uvědomit, co nás formovalo, a musím si udělat tu transformaci z toho, co z Martina je Martin a co z Martina je generace X. To se dá dělat sdílením,“ popsal Záklasník.
Respekt podle něj znamená vzájemné učení se jeden od druhého. Společný cíl, pak něco, co generace sjednotí, přičemž tady může dobře fungovat zákazník, to, co pro něj všichni děláme.
„Poslední je komunikace, kdy každá generace vyžaduje trochu jiný styl. Generace X chce zadání a nechat být, že si vše udělá sama, generace Y řekne, že do toho chce být vtažena. Zetko chce rychle přes video nabrífovat, co má dělat a chce konstantní i instantní feedback,“ doplnil šéf společnosti Sinlei.
Situace pro generaci Z se podle něj změní, až do pracovního procesu nastoupí nejmladší generace Alfa. A ta přestane „dostávat přes ústa“, až přijde generace Beta. Protože ta generace, co je na kraji, je vždycky nejvíc jiná, a vždy dostává „největší sodu“.
„S tímhle se budeme setkávat určitě ještě minimálně deset let. Čím rychleji se s tím však naučíme pracovat, tím lépe pro nás,“ uzavřel své vystoupení na Forbes Business Festu Martin Záklasník.
