Když Richard Malovič a Robert Šefr vymýšleli název pro svou firmu, inspirovali se ve zvířecí říši. A to konkrétně u velryb, které pomocí kostic filtrují z mořské vody plankton a malé živočichy, kterými se živí. Jejich startup Whalebone dělá něco podobného.

Pomocí sofistikovaného řešení filtruje škodlivé internetové stránky a programy. V současnosti chrání přes milion uživatelů a časem chce tohle číslo zvýšit až na miliardu lidí. Zakladatelé Whalebonu věří, že jednoho dne budou mít podobný dosah jako český kyberbezpečnostní gigant Avast.

Naděje do nich vkládají i investoři v čele s miliardářem a majitelem výrobce krmiv pro zvířata Vafo Pavlem Bouškou. Skupina investorů okolo fondu Fazole Ventures do Whalebonu loni vložila 15 milionů korun. „Viděli jsme velký potenciál v tom, že Whalebone přináší zajímavé řešení, které je užitečné pro firmy. Právě na B2B projekty s naším fondem míříme,“ říká Bouška.

Český byznys

Pandemie a home office Avastu prospívají. Vyrostli jsme téměř na všech trzích, pochvaluje si šéf Ondřej Vlček

4 min

Díky této investici se brněnský startup dostal na hodnotu přes 100 milionů korun. Za necelý rok se mu podařilo ji zpětinásobit na půl miliardy korun. V současnosti jedná s dalšími investory ve snaze získat tři miliony eur (v přepočtu asi 80 milionů korun) na obchodní rozvoj firmy.

„Naše řešení je výjimečné tím, že se dá nasadit snadno a rychle i do těch největších sítí. Dnes už není problém ochránit uživatele internetu co nejlépe. Ale často je to velice složité a stojí to spoustu peněz. V důsledku je chráněná jen malá část populace a firem. Vydali jsme se proto jinou cestou. Chceme pokrýt co nejvíce lidí. A jsme lídry na trhu v rychlosti nasazení do sítě operátora a možnosti škálování této ochrany. Zatímco konkurenci to trvá i rok, my to zvládneme v řádu týdnů,“ líčí jeden ze zakladatelů firmy Richard Malovič.

Jeden ze zakladatelů firmy Whalebone Richard Malovič | Foto Whalebone

I díky tomu čtyři roky stará firma s 20 zaměstnanci nyní zažívá obrovskou vlnu poptávky. Účastní se sedmi tendrů u velkých operátorů po celé Evropě. Zakázky si domlouvá i na Středním východě, v severní Africe a ve Střední a Jižní Americe.

„V současnosti je našimi zákazníky 130 firem a chráníme přes milion uživatelů. Pokud uspějeme ve zmíněných tendrech, třeba za půl roku můžeme pokrýt až 20 milionů lidí,“ popisuje Malovič.

Od malých poskytovatelů internetu se firma postupně propracovala k velkým operátorům. Mezi její klienty patří v Česku telekomunikační společnost O2 a v Rakousku a Bulharsku operátor A1. Spolupracuje také se slovenským Orange a na spuštění čekají další dva velcí evropští operátoři. Brněnský startup chrání i infrastrukturu firem Aero Vodochody, Tescoma, Linet, Autocont či České zbrojovky Uherský Brod.

Startupy

Dovolali jste se umělé inteligenci. Sdělí vám i zapomenutý PIN, říká šéf startupu Born Digital

5 min

V praxi to vypadá tak, že pokud klient operátora nebo zaměstnanec firmy klikne na škodlivou stránku či odkaz, objeví se mu na obrazovce varování, že dál je nebezpečné pokračovat. Takovou zprávu dostane uživatel v případě neviditelné komunikace aplikací nebo systému.

„Pro běžné lidi je kyberbezpečnost často složitá na pochopení. Klademe proto důraz na to, abychom jim v bezpečnostní zprávě srozumitelně vysvětlili, před čím a jak byli ochráněni,“ přibližuje Malovič.

V každý moment chrání Whalebone uživatele zhruba před čtyřmi miliony hrozeb. Informace o útocích sbírá v reálném čase. I díky tomu se firmě daří rychle odhalovat falešné poplachy. Bezpečnostní řešení přitom běží částečně v cloudu a zčásti přímo v infrastruktuře zákazníka.

Na jeho vývoji spolupracovala firma Whalebone i s experty z Českého vysokého učení technického v Praze. Společně vytvořili mechanismy založené na strojovém učení, které dokážou na základě chování útočníků předpovědět budoucí hrozby.

Technologický ředitel Whalebonu Robert Šefr | Foto Whalebone

Autorem nápadu na samotné bezpečnostní řešení je současný technologický ředitel firmy Robert Šefr. Než se mu s Richardem Malovičem podařilo úspěšně rozjet Whalebone, zažili ale i řadu byznysových neúspěchů. Zkoušeli například rozvážet potraviny nebo prodávat komunikátor pro pacienty a lékaře.

„Nic z toho bohužel nevyšlo, ale spoustu jsme se toho naučili. A možná i díky těmto selháním teď máme podnikání s globálním potenciálem a budujeme poskytovatele bezpečnostních řešení pro celou planetu,“ říká Malovič.