Jak je na tom česká ekonomika? Jak jsou na tom nejdůležitější firmy země? A jak vidí přítomnost a budoucnost Česka jeho šéfové, ti, kteří stojí v čele těchto firem? Na to hledá odpovědi série Šéfové Česka.

Matador v nejlepším smyslu slova: ve firmě pracuje již od roku 1994. Většinu své profesní kariéry v DHL se Luděk Drnec věnoval prodeji, řízení a marketingu, s odpovědností za plnění plánu prodeje a zisku expresních produktů.

Měl na starosti produktový management leteckých, pozemních i speciálních expresních přeprav i cenovou politiku DHL Express v Česku. Odpovědnost v pozici obchodního ředitele ale před osmi lety rozšířil na region střední Evropy a od května 2019 sedí Luděk Drnec v čele DHL Express jako generální ředitel pro Českou republiku.

Za loňský rok jeho tým přepravil v Česku dvěma sty aut šest a půl milionu zásilek, což je o třicet pět procent více než běžně. Na celosvětové úrovni to pak bylo víc jak jeden a půl miliardy, i díky flotile 260 nákladních letadel.

Tržby celé skupiny pak rekordně dosáhly téměř k šedesáti sedmi miliardám eur. Čísla ukazují, že jestli se v nějakém oboru loni nenudili, byla to právě logistika.

„Kurýrní služby začaly hrát najednou dramaticky větší roli, zažíváme období, které jsme si ani nedovedli představit. Objemy a růst byly naprosto neskutečné a trvá to de facto už rok,“ pochvaluje si Luděk Drnec štěstí v neštěstí, které hrálo do karet právě expresnímu doručování zásilek. 

Konkrétně DHL Express zažívalo v Česku rekordní výsledky. Přírůstek zaměstnanců se zvedl o patnáct procent na více než sedm set a dále roste i letos. Ačkoli už v březnu během tří dnů přestěhovali na home office, koho šlo, celá firma běžela plynule dál.

Zrušené komerční lety zamíchaly časem doručení i cenami.

Rozmach e-commerce a s tím související nárůst poptávky po kurýrních službách pocítil celý svět, stejně tak ale na druhé straně absenci kapacit letecké cargo přepravy, která míchala přepravními cenami a způsobovala všem značné komplikace.

„Od července 2020 se vyčerpaly cargo kapacity. Ono se to nezdá, ale globální logistika je příšerně narušená a dokud nebudou zpět komerční lety v podobném rozsahu jako před pandemií, tak bude tlak,“ konstatuje Luděk Drnec.

Kvůli absenci pandemií uzemněných komerčních letů byla – a stále je – kapacita leteckého carga zcela nedostatečná. Průměrná hmotnost standardních expresních zásilek je kolem deseti kilo, plánovaný převoz větších zásilek proudí dvěma cestami.

„Jednou z nich jsou dedikované cargo lety: nákladní letadla určená pouze pro přepravu nákladu, bez sedaček a postavená čistě jako takzvaný freighter rovnou ve výrobě nebo předělaná z pasažérských letounů. Do nich ale z pohledu světové přepravy nenaložíte zdaleka všechno, proto se využívají i klasické komerční lety s pasažéry,“ popisuje Drnec.

Právě zásilkami se naplní zbylé místo v zavazadlovém prostoru, které není nikdy zcela zaplněno kufry cestujících. „Jenže když tato letadla přestala létat, na některých linkách vypadlo více než padesát procent kapacit a transoceánský segment v jednu chvíli vypadl téměř úplně,“ vzpomíná šéf DHL.

Krom způsobu jejich přepravy se loni v DHL změnila i podstata samotných zásilek, které v hmotnosti narostly o třicet až čtyřicet procent. „Zásilky začaly být větší a těžší, objevovalo se více palet, a když byly zavřené fabriky, dokonce se z nás stalo skladiště, protože si zásilky nikdo nechtěl vyzvedávat,“ vysvětluje Drnec.

Cena za kilo zásilky tak začala logicky lítat nahoru dolů: z dvou eur třeba na šest, nebo zkrátka kdo dá víc. Přepravní společnosti se s tímto novým systémem musely vemi rychle a flexibilně naučit fungovat a také to vysvětlit koncovému zákazníkovi. 

Do hry začala vstupovat pasažérská letadla bez pasažérů.

Otázka pořízení vlastních cargo letadel se nabízí, ale s těmito přepravními obry to není tak jednoduché. Neseženete je ze dne na den, občas dokonce vůbec. Do hry tak začala vstupovat pasažérská letadla bez pasažérů, pouze s „naplněným břichem“, i když ani to nebyla ideální varianta, především z ekonomických důvodů.

„Ocitli jsme se v trošku jiném byznysu, než jsme dělali předtím,“ přiznává šéf české pobočky společnosti, pro kterou je hlavní mezinárodní expres přeprava, s hlavními konkurenty UPS, TNT a FedEx.

„Na vnitrostátní přepravu moc nevstupujeme, to dělá naše sestra PPL,“ říká Drnec a je si jistý, že do budoucna dojde k propojení s doplňovacími automaty a boxy. Chtějí také dramaticky rozšířit retail, tedy doručování a podání zásilek přes vlastní nebo partnerské servicepointy. 

„Stejný počet lidí jako před covidem se už do kamenných obchodů nakupovat nevrátí. Všichni si logicky zvykli na pohodlí nákupu přes e-shop. Kromě toho se zvýšil online nákup i v segmentu B2B, kdy přes e-shopy začaly nakupovat právě i firmy, a to bude obrovský trend,“ domnívá se Drnec.

„Od našich obchodníků máme poznatky o dramaticky větším počtu nových klientů. Krom hráčů, kteří ze situace chtěli vytěžit, začaly firmy rychleji reagovat, protože byli všichni na home officu. Obchody, které se dříve táhly čtrnáct dní, byly najednou uzavřené za pár dnů,“ popisuje nový byznysový standard.

S nárůstem segmentu e-commerce se zvedá doprava a s tou pochopitelně zatížení životního prostředí, které se snaží řešit i v DHL. „U leteckého paliva investujeme do nových úsporných letadel, ale i do alternativních paliv. Jejich nabídka je však zatím omezená,“ přiznává šéf české pobočky.

Potřebujeme alespoň dvě stě kilometrů na jedno nabití.

Při vlastním doručování pak chce dramaticky navýšit cyklokurýry a elektromobilitu, s čímž zatím bývá potíž především v zimě. „S elektro dodávkami je také problém v dojezdu, místo sto kilometrů potřebujeme alespoň dvě stě na jedno nabití. Pak tímto způsobem budeme schopni pokrýt sedmdesát procent tras,“ vypočítává Drnec.

Druhý směr, kde sleduje zlepšení, je odpadové hospodářství – kurýrní služby se potýkají především s kartony a plastovými obaly. „Zatím vše důkladně třídíme a jsme schopni recyklovat až osmdesát procent našeho odpadu. Hledáme ale další cesty, především ekologický obalový materiál na zásilky,“ říká muž v čele tuzemské DHL.

„Zatím jsme nenašli nic, co by naše žluté obaly úplně nahradilo, a tak přemýšlíme například o vypsání lokálního grantu pro studenty nebo chceme najít nějaký startup, který by mohl přijít se zajímavou alternativou,“ uzavírá Luděk Drnec.