SpaceX přiletí na burzu v pátek, jeho neméně zajímavý a úspěšný konkurent tam již ale dávno je. Americko-novozélandská společnost Rocket Lab vedená vizionářem Peterem Beckem zažila za pět let nárůst hodnoty akcií o více než tisíc procent a její úspěch se nezastavuje.
Ačkoli začínal bez diplomu a s odmítnutím od NASA, dokázal vybudovat vesmírné impérium s aktuální valuací kolem 66 miliard dolarů, tedy víc než 1,5 bilionu korun. Firma přitom funguje již od roku 2006, a to i přesto, že za ní stojí člověk, který podle základních metrik uspět vůbec neměl.
Sir Peter Beck měl ale pro vesmír slabost už od dětství – a to přesto, že mu poradce ve škole jednou sdělil, že by se raději měl ucházet o práci v místní hliníkárně než trávit čas honbou za nemožnými sny.
Svou kariéru Beck začal v sedmnácti, a místo toho, aby (doslova) raketovou vědu vystudoval na škole, šel pracovat pro výrobce domácích spotřebičů Fisher & Paykel.
Rodiče ho ale nepřestali podporovat a ani on se nevzdával. Mladý vizionář proto ve volném čase využíval firemní dílnu k experimentování a sestrojil si koloběžku a kolo s raketovým pohonem, či dokonce i jetpack.
Foto US Embassy from New Zealand – Dr Dava Newman, NASA Deputy Administrator visit to New Zealand, July 11-18, 2016, CC BY 2.0 https://creativecommons.org/licenses/by/2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=71404932
V roce 2001 pak přešel do novozélandského vládního technologického institutu, kde se zaměřil na materiálové inženýrství, uhlíkové kompozity a supravodiče. Během té doby si pronajal i vlastní prostor, kde například experimentoval na vyřazeném proudovém motoru z řízené střely.
Pět let nato se Beck vydal do Spojených států s fotoalbem podomácku vyrobených raketových motorů, jenže ať už se pokusil získat práci v NASA, nebo u velkých leteckých společností, všichni ho jako cizince bez diplomu odmítli. Rozhodl se proto udělat odvážný krok a odstartovat firmu vlastní.
Nápad na ni dostal při letu nad Pacifikem, kdy mu došlo, že se všechny firmy z oboru zaměřují na velké rakety, ale nikdo nezkoumá, jak do vesmíru posílat malé a lehké rakety pro malé satelity. Načrtl si proto logo budoucí firmy na ubrousek a hned po návratu na Nový Zéland začal hledat investory.
Prvním investorem se shodou okolností stal muž se jménem Mark Rocket. Bez jeho peněz a pomoci by se zřejmě Beckovi nepodařilo rozjet byznys, který začínal prolézáním vrakovišť a upravováním starých strojů.
Za tři roky už stála první suborbitální raketa Ātea-1, kterou se Rocket Lab podařilo dostat až do vesmíru. Stala se tak vůbec první soukromou firmou na jižní polokouli, která toho dosáhla.
O to úžasnější na tom bylo, že země neměla jediný uzpůsobený prostor, a tak se start uskutečnil z Great Mercury Island, soukromého ostrova novozélandského bankéře sira Michaela Faye, jednoho z investorů.
Tým musel na odlehlou pláž dopravit veškeré vybavení včetně odpalovací rampy, a až na ztrátu spodního raketového boosteru, který spadl neznámo kam do moře, se vše takřka perfektně povedlo. To zaujalo nejen vládu Nového Zélandu, ale i velké investory ze Silicon Valley.
V roce 2013 už firma fungovala z Kalifornie, odhalila první raketový motor na kyslík a uhlovodíky, u kterého se využil 3D tisk, a postupně získávala finance například od Khosla Ventures, Callaghan Innovation či Lockheed Martin. První misi ve spolupráci s NASA z roku 2018 pak vesmírná agentura ohodnotila na 6,9 milionu dolarů, tedy 144 milionů korun.
Rocket Lab zvládl také vybudovat stěžejní startovací komplex Launch Complex 1 na poloostrově Mahia na Novém Zélandu, představit nosnou raketu Electron pro přepravu malých nákladů a spustit opětovné využití motorů Rutherford.
Zkrátka to, co zvládal Muskův SpaceX ve velkém, se dařilo Rocket Lab v určité míře převést do menšího. V jednom se ale firmy liší – Beck se rozhodl svou společnost vzít na burzu už v roce 2021. Na Nasdaq vstoupila prostřednictvím fúze s Vector Acquisition Corporation, společností specializovanou na akvizice.
Spojení ohodnotilo celou společnost Rocket Lab na 4,8 miliardy dolarů (sto miliard korun) a firmě přineslo hrubé výnosy ve výši 777 milionů dolarů, tedy 16 miliard korun.
Foto NASA Kennedy Space Center / Rocket Lab – This image or video was catalogued by John F. Kennedy Space Center of the United States National Aeronautics and Space Administration (NASA) under Photo ID: KSC-20230530-PH-RKL02_0002., Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=132498393
Držet stejné tempo se ale nedařilo, plány startů a náklady na vývoj rakety Neutron nové generace negativně ovlivnily náladu investorů a cena akcií klesla z původních deseti až dvanácti dolarů i na čtyři dolary.
Jenže pak firma přišla s novinkou po novince, jen za rok 2025 zvládla 21 startů se stoprocentní úspěšností a představila suborbitální testovací letoun Hypersonic Accelerator Test Electron, díky němuž získala kontrakt v hodnotě 190 milionů dolarů – necelých čtyř miliard korun – od ministerstva obrany Spojených států.
To se projevilo i na financích – aktuálně překročil objem budoucích zakázek společnosti hranici 2,2 miliardy dolarů, tedy 46 miliard korun, přičemž valuace společnosti se dnes pohybuje kolem 66 miliard dolarů a za první kvartál letošního roku firma utržila přes 200 milionů dolarů, v přepočtu 4,2 miliardy korun.
Foto US Embassy – https://www.flickr.com/photos/us_embassy_newzealand/52744564088/, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=130208914
A přestože na to jdou jinak, se SpaceX si konkurují například v oblasti středních nosných raket. Zatímco Muskova raketa Falcon 9 je na trhu jednoznačně dominantní, Rocket Lab mezitím připravuje na konec letošního roku novou raketu Neutron.
Ta má být plně znovupoužitelná a nabídnout nosnost třináct tisíc kilogramů při letu na nízkou oběžnou dráhu, čímž konkuruje při vynášení velkých satelitních konstelací i nákladů pro národní bezpečnost Falconu, který má však nosnost až 22 tisíc kilogramů.
Obě firmy zároveň nejsou pouhými provozovateli raket, ale navrhují a staví vlastní kosmické lodě a komponenty. Rocket Lab se tak stal gigantem ve výrobě subsystémů, solárních článků, letového softwaru a kompletních družicových platforem. Dodává navíc vybavení pro komerční operátory i vládní agentury.
Loni navíc Rocket Lab oznámil systém malých a levných satelitů Flatellite, kterými chce konkurovat dominanci Muskova Starlinku.
Rocket Lab je však prakticky jedinou soukromou společností specializující se na malé nosné rakety, která působí s takovou spolehlivostí – její poslední neúspěch při komerčním startu nastal v roce 2023 a od té doby zvládla přes čtyřicet úspěšných komerčních odpalů v řadě.
A přestože je SpaceX schopný vynést věci do vesmíru levněji, u Rocket Lab nemusejí zájemci čekat na start velké rakety a zároveň platí podstatně méně, pokud s malým nákladem potřebují vlastní, na míru přizpůsobenou oběžnou dráhu.
