skip to main content

V rodině si předáváme jen řemeslo. Žijeme z ruky do huby, ale jsme šťastní, říká Rosťa Novák

Herec a principál Cirku La Putyka Rosťa Novák je už osmou generací herecké, loutkářské, umělecké a cirkusové rodiny. Jeho prapradědeček, který se narodil v roce 1775, rozvážel kulturu po českých zemích. A Rosťa se loni k těmto nomádským kořenům vrátil.

S Cirkem La Putyka objížděli pražské dvorky i zapadlé vesnice, hráli na náměstích, ve vitrínách zavřených obchodů, v průtrži mračen i ve vedru. Oživovali obecní rozhlasy a hledali si cesty k divákům, kteří by se za nimi kvůli zavřeným divadlům jinak nedostali.

V náročné době, kdy se ze dne na den kultura doslova vypnula, Rosťu Nováka podržela rodina – ta skutečná i umělecká, které se v jeho ansámblu prolínají.

Reklama

„To nejtěžší, co si člověk může vybrat, je pracovat s rodinou, ale zároveň je to to nejkrásnější. Někdy má člověk pocit, že rodina mu vidí do hlavy a že jen z výrazu pochopí, co si myslí, ale přitom jim nesdělil vůbec nic,“ říká Novák.

O své zkušenosti s poněkud netradičním rodinným podnikáním se podělil na setkání rodinných firem, které v Mariánských Lázních uspořádal Forbes.

„Nepředáváme si z generace na generaci žádný majetek, jen řemeslo, zkušenosti a hodnoty. Než jsem poprvé vstoupil na jeviště Národního divadla, naučil mě táta jednu důležitou větu: Nemiluji sebe na divadle, ale divadlo v sobě. A to hodlám předávat svým dětem dál,“ říká principál.

Do osmnácti let přitom umění vůbec dělat nechtěl. „Bojoval jsem s tím předurčením. Ostentativně jsem dával všem členům rodiny najevo, že já kulturu dělat nebudu, že budu vrcholový sportovec. Skrýval se za tím strach, že nedokážu naplnit očekávání a nebudu tak dobrý jako táta nebo děda,“ vypráví Novák.

Reklama

Herectví a režírování ale nakonec stejně propadl. Vybudoval úspěšný projekt nového cirkusu Cirk La Putyka, jehož jádro tvoří asi šedesát lidí, ale pro který dohromady pracují zhruba tři stovky umělců ze dvaatřiceti států. Loni se připravoval, že velkolepě oslaví deset let existence cirkusu, ale do toho přišla pandemie a principál najednou stál před prázdným jevištěm.

„Měli jsme vyprodaných deset představení. Jsme z osmdesáti procent závislí na vstupném a na vstupenkách jsme najednou měli ztrátu 1,5 milionu korun. Navíc většina lidí v našem core týmu jsou OSVČ, takže to byla ta nejhorší možná kombinace,“ líčí Novák.

Když nemohli diváci do divadla, rozhodli se vyrazit za nimi do jejich obýváků. „První večer, kdy jsme hráli pro prázdné hlediště, nás online vidělo dvaapadesát tisíc lidí. My jsme se ale klaněli do ticha a to ticho jsme slyšeli ještě další rok a půl,“ popisuje principál.

Byl frustrovaný všemi nařízeními a měl pocit, že kultura je to poslední, co někoho zajímá. Začal proto přemýšlet nad tím, že potřebuje udělat něco výrazného, o čem se bude mluvit. „Nechal jsem se zavřít na jeviště s tím, že tam budu hrát čtyřiadvacet hodin. Pokračovali v tom další a takhle náš soubor odehrál bez pauzy jednadvacet dní,“ líčí Novák.

Na to navázal projektem Kulturu nezastavíš, který strhl i další umělce ke kočovným cestám po Česku. „Chtěli jsme připomenout lidem, jakou sílu má kultura, že může komentovat, vzdělávat, apelovat a konfrontovat. Opustili jsme technické výdobytky dnešní doby a hráli jsme divákovi přímo pod okny, on byl vděčný, tleskal a nám to opodstatnilo naše bytí,“ říká šéf Cirku La Putyka.

Od přírody je spontánní člověk, který se řídí intuicí a šestým smyslem, dělá rychlá rozhodnutí a v době, kdy se nedalo nic předvídat, se to najednou hodilo.

„Mám štěstí, že jsem obklopený členy mé osobní i umělecké rodiny, kteří respektují můj způsob práce a myšlení. V týmu mám navíc svého bráchu, který našemu fungování dává systém a řád a vyvažuje můj chaotický a hyperaktivní přístup,“ popisuje Novák.

I když loni pracoval v neuvěřitelném tempu, zároveň se vnitřně zklidnil. „Najednou vím přesně, co chci říct a dělat a proč to chci říkat a dělat. Naposledy jsem si vymyslel projekt, kdy jsme minulou sobotu odehráli tři představení na třech místech v republice: v Chebu, ve Velké Bystřici a v Praze a mělo to skvělý ohlas,“ líčí Novák.

A dodává: „Mám spoustu energie a elánu, a i když nemáme majetek, který bychom si mohli předávat, a žijeme jako komedianti z ruky do huby, tak jsem neskutečně šťastný.“

Velký rozhovor s Rosťou Novákem si budete moci přečíst v červencovém čísle časopisu Forbes.

Reklama
Reklama