Uplynul už více než rok a měsíc ode dne, kdy Ruská federace zahájila invazi, po níž jsme se probudili do jiného světa, ve kterém Evropa čelí největšímu ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Co nového v dění kolem Ukrajiny přinesl uplynulý týden?
- Kyjev představil svůj plán pro Krym poté, co ho osvobodí. Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov představil v neděli plán kroků, které chce Kyjev podniknout poté, co získá zpět kontrolu nad okupovaným Krymem.
Obsahuje mimo jiné záměr zbourat strategický most, který spojuje okupovaný černomořský poloostrov s Ruskem, nebo trestní stíhání Ukrajinců, kteří pracovali pro ruskou správu Krymu. Danilov plán zveřejnil v době, kdy se ukrajinská armáda připravuje na jarní protiofenzívu v naději, že po více než třinácti měsících války dosáhne nových rozhodujících úspěchů a ukončí ruskou válku.
- Blinken vyzval Lavrova k propuštění zadrženého novináře. Americký ministr zahraničí Antony Blinken a jeho ruský protějšek Sergej Lavrov spolu v neděli telefonicky hovořili o Evanu Gershkovichovi, zadrženém novináři amerického listu The Wall Street Journal. Blinken vyzval Rusko, aby reportéra okamžitě propustilo.
Lavrov podle agentury Reuters uvedl, že je „nepřijatelné“, aby Washington případ „politizoval“. Podle amerického ministerstva zahraničí ministři také hovořili o svých diplomatických misích a důležitosti jejich fungování. Zatím není jasné, zda bylo tématem telefonátu ještě něco dalšího, například situace na Ukrajině.
- Ukrajina si objednala v Polsku sto nových bojových vozidel pěchoty Rosomak. Uvedl to na twitteru polský premiér Mateusz Morawiecki, který navštívil výrobní závod těchto vozů v Horním Slezsku. Zakázka bude financována z peněz EU, které dostává Polsko, a z peněz USA, které dostává Ukrajina.
- Slovenský premiér Eduard Heger a ministr obrany Jaroslav Naď v pátek přijeli na Ukrajinu, kde jednali s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Na Ukrajinu dorazil také chorvatský premiér Andrej Plenković a předseda slovinské vlády Robert Golob, informoval slovenský zpravodajský server Pravda. Podle agentury APA se tři premiéři a také moldavská prezidentka Maia Sanduová zúčastnili vrcholného setkání, které se věnovalo zodpovědnosti Ruska za zločiny na Ukrajině.
- Mezi čtvrtkem a pátkem Rusko zasáhlo Ukrajinu další vlnou ostřelování. Rusko od čtvrteční noci do pátečního brzkého rána vyslalo na Ukrajinu deset bezpilotních letounů Šáhed, z nichž se devět podařilo sestřelit, uvedlo ukrajinské letectvo. Rusko také v noci ze čtvrtka na pátek ostřelovalo Záporoží, kde poškodilo zařízení infrastruktury.
Raněné po ruských útocích hlásí Charkovská, Záporožská a Doněcká oblast, která eviduje také jednoho zabitého. Při dělostřeleckém ostřelování Avdijivky na východě Ukrajiny zemřeli dva lidé včetně dítěte narozeného v roce 2022 a další dvě osoby při něm utrpěly zranění, uvedl vedoucí ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Podle šéfa oblastní správy Pavla Kyrylenka při ostřelování zemřelo pětiměsíční dítě a jeho babička a rodiče dítěte utrpěli zranění.
- Porušování lidských práv se podle komisaře OSN stalo od začátku invaze na Ukrajině rutinou. Řekl to vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk. Podle něj se konflikt vyvolaný Moskvou nějakým způsobem dotknul zhruba pětiny lidstva. Při vystoupení před Radou OSN pro lidská práva mimo jiné zopakoval zjištění inspekční komise, podle které se mučení a nezákonného zabíjení válečných zajatců dopouštěly ruské i ukrajinské síly. Kyjev tato tvrzení už dříve kritizoval.
- Ruské síly postoupily u Bachmutu, přiznal ukrajinský generální štáb. Ukrajinští vojáci však celkově drží obranné linie u tohoto řadu měsíců obléhaného města. Uvedl to ve středu večer generální štáb ukrajinské armády. „Bachmutský směr: nepřítel se dále pokouší dobýt město Bachmut a zaznamenal částečný úspěch. Ukrajinští obránci však město statečně drží a odrážejí četné nepřátelské útoky,“ vysvětlil v situační správě bez bližších podrobností generální štáb.
Podle ranní svodky generálního štábu Ukrajinci odrazili 28 útoků v tomto frontovém sektoru, včetně těch u obcí klíčových pro obranu města před obklíčením. Bachmut je jedním z ohnisek války na Ukrajině a odehrávají se tam jedny z nejtěžších bojů konfliktu, který Moskva rozpoutala před více než rokem. Objevují se zprávy o mnoha padlých či zraněných na obou stranách. Podle Kyjeva se ale podařilo situaci na frontě u Bachmutu stabilizovat a odvrátit bezprostřední nebezpečí obklíčení ukrajinské posádky ve městě.
- Putin nečekaně připustil, že sankce by mohly dopadnout na ruskou ekonomiku. Ruský prezident Vladimir Putin připustil, že se sankce mohou ve střednědobém výhledu negativně podepsat na ruské ekonomice, uvedl ruský deník Kommersant. Putin přitom v posledních měsících zdůrazňoval, že se Rusku daří sankcím odolávat, podotkla agentura AFP. Podle ní je to poprvé, kdy Putin veřejně přiznal, že příval mezinárodních sankcí, které zasáhly řadu odvětví ruské ekonomiky včetně ropného průmyslu, mají na ruskou ekonomiku vliv.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ohlásil další sankce proti více než 650 lidem a firmám, které „pracují pro ruskou agresi“. Část z nich je napojena na ruský vojenský průmysl, oznámil v sobotu ve svém pravidelném večerním videoprojevu.
- Kyjev žádá Rusy: dost bylo adopcí deportovaných dětí. Místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková vyzvala Rusy, aby přestali s adopcemi dětí, které byly za války na Ukrajině podle ní „ukradeny“ a deportovány do Ruska. Varovala, že jde o nezákonné počínání, jehož pachatelé se budou muset za své činy dříve či později zodpovídat.
- Na Ukrajinu dorazilo osmnáct tanků Leopard z Německa a tanky Challenger z Británie. Berlín přislíbil tanky Kyjevu zhruba před dvěma měsíci. Informoval o tom německý časopis Der Spiegel, podle kterého již tanky překročily ukrajinskou hranici. Na Ukrajině už jsou také tanky Challenger 2 z Británie a německá bojová vozidla pěchoty Marder, oznámil vzápětí ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Británie se jich zavázala na Ukrajinu poslat čtrnáct.
