Ve čtvrtek 24. února Ruská federace zahájila invazi, po níž jsme se probudili do jiného světa, ve kterém Evropa čelí největšímu ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Co nového nám v dění kolem Ukrajiny přinesly poslední dny?
- Rusko ve středu neuspělo v Radě bezpečnosti OSN se svým návrhem na rezoluci, na základě které měla OSN vyšetřit podezření Moskvy, že Ukrajina s pomocí USA vyvíjela na svém území biologické zbraně. Proti rezoluci hlasovali tři stálí členové Rady s právem veta, a to Spojené státy, Francie a Británie. Návrh rezoluce vedle Ruska podpořila jen Čína. Dalších deset členů se zdrželo hlasování. Ruská tvrzení o vývoji biologických zbraní na Ukrajině již dříve odmítl Kyjev i Washington.
- Rusko se vrátí k účasti na dohodě, která umožňuje vývoz obilí z ukrajinských přístavů. Podle agentury TASS tak ve středu uvedlo ruské ministerstvo obrany. K tomuto kroku se Moskva rozhodla poté, co od Ukrajiny obdržela záruky, že Kyjev nepoužije plavební koridor k bojovým operacím. Prezident Vladimir Putin následně na úvod středeční porady s nejbližšími spolupracovníky z bezpečnostní rady prohlásil, že Rusko nebude bránit vývozu ukrajinského obilí do Turecka. Uvedl však také, že kdyby Moskva z dohody vystoupila, je Rusko připraveno vývoz do nejchudších zemí světa nahradit.
- Ruští vojenští velitelé v říjnu probírali možnost použití taktické jaderné zbraně na Ukrajině. Ve středu tak napsal list The New York Times s odvoláním na své zdroje v americké vládě. Ruský prezident Vladimir Putin, který má jediný pravomoc o jejím použití rozhodnout, se jednání nezúčastnil. Bílý dům odmítl zprávu komentovat a zopakoval, že nic nenasvědčuje tomu, že by se ruská armáda chystala jadernou zbraň použít.
- Česko se zaručí za část úvěru, který si vzala Evropská komise na finanční pomoc Ukrajině. Poskytnutí záruky ve výši 1,4 miliardy korun ve středu schválila vláda a pověřila ministra financí Zbyňka Stanjuru podpisem příslušné dohody. Novinářům to po jednání kabinetu řekl premiér Petr Fiala. Celková hodnota pomoci, kterou Evropská unie Ukrajině pošle, je pět miliard eur.
- Ruská ekonomika v září klesla meziročně o pět procent. V porovnání s předchozím měsícem je situace horší, jelikož v srpnu se hrubý domácí produkt snížil o čtyři procentní body. Uvedlo tak ruské ministerstvo hospodářství. Ve třetím čtvrtletí pak ekonomika podle ministerstva klesla meziročně o 4,4 procenta.
- Podle amerických analytiků z Institutu pro studium války se bude závislost Ruska na íránských zbraních prohlubovat. Rusko se pravděpodobně domluvilo na dalších dodávkách zbraní z Íránu, protože v bojích na Ukrajině vyčerpalo vlastní zásoby řízených střel a dronů, a to hlavně při útocích na ukrajinskou kritickou infrastrukturu. Na Ukrajině ruské síly pokračují vedle vzdušných úderů i v pozemní ofenzivě na Donbasu, kde útočí hned v několika oblastech.
- Podle informací Spojených států dodává Severní Korea Rusku tajně značné množství dělostřeleckých granátů, aby mu pomohla ve válce na Ukrajině. Podle agentury Reuters to řekl bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby. Prohlásil, že KLDR se dodávky zbraní Rusku snaží utajit, a posílá je proto přes severní Afriku a Blízký východ.
- Británie ve středu rozšířila protiruský sankční seznam o čtyři podnikatele, kteří podle Londýna pomáhají ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi financovat invazi na Ukrajinu. Sankce nově dopadnou na dva spolumajitele ocelářského koncernu Evraz a na dva podnikatele spojené s petrochemickou skupinou AO TAIF.
- Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna je po ostřelování a poničení zbylého vysokonapěťového vedení odpojena od sítě. Ve čtvrtek to oznámila společnost Enerhoatom, která největší jadernou elektrárnu v Evropě provozuje. Podle ní stojí za ostřelováním ruská armáda.
