Ve čtvrtek 24. února Ruská federace zahájila invazi, po níž jsme se probudili do jiného světa, ve kterém Evropa čelí největšímu ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Co nového nám v dění kolem Ukrajiny přinesl poslední den?
- Evropská komise navrhuje zabavit majetek, který země Evropské unie v reakci na invazi Rusku zmrazily. Ve středu to oznámila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, podle níž by konfiskované jmění mělo sloužit pro náhradu válečných škod a poválečnou obnovu Ukrajiny. Unijní exekutiva rovněž navrhuje vytvořit zvláštní mezinárodní tribunál pro ruské válečné zločiny.
- Podle estonského ministra zahraničí Urmase Reinsalu je strategií ruského prezidenta Vladimira Putina válku na Ukrajině co nejvíce natáhnout. Uvedl tak v rozhovoru se stanicí Svobodná Evropa a dodal, že spojenci Kyjeva mu to musí překazit zvýšením dodávek těžkých zbraní na Ukrajinu. Vyvíjení tlaku na Kyjev, aby s Ruskem jednal a dělal mu ústupky, by podle ministra nebyl správný postup.
- Ruská armáda testuje na Ukrajině nové způsoby využití raketových a dělostřeleckých vojsk. Uvedl tak ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Tato pozemní vojska podle agentury TASS slouží mimo jiné k zasažení nepřítele jadernými prostředky. Šojgu dále prohlásil, že se Rusko chystá vybavit své jaderné síly, takzvaná raketová vojska strategického určení, novými raketovými komplexy.
- Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba po jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance uvedl, že systémy protivzdušné obrany Patriot jsou přesně to, co Kyjev potřebuje. Vyzval k co nejrychlejšímu dodání těchto systémů i tanků, které NATO využívá.
- Nespotřebovaných 560 milionů korun z programu ministerstva pro místní rozvoj na rozšíření bydlení pro ukrajinské uprchlíky půjde na jinou pomoc pro Ukrajinu. Ve středu to schválila vláda.
- Ministerstvo práce má do poloviny ledna navrhnout, jak by od dubna měly vypadat dávky pro válečné uprchlíky z Ukrajiny. Přípravou revize systému podpory jej pověřila vláda. Asistenční centra pro příchozí budou kraje provozovat do konce března, poté od nich provozování převezme stát.
- Již v září spustila Ukrajina projekt Chci žít, v rámci kterého vytvořila horkou linku pro ruské vojáky, kteří se chtějí vzdát. Její pracovníci od té doby zaznamenali 3500 kontaktů od členů ruské invazní armády nebo jejich příbuzných. Denně řeší přibližně sto dotazů.
- Uprchlíci z Ukrajiny dostanou možnost si prodloužit dočasnou ochranu v Česku do konce března 2024. Novelu schválila vláda, nyní ji posoudí Parlament. Ochrana má podle nynějších předpisů trvat maximálně do konce března příštího roku, podle ministra vnitra Víta Rakušana však dosavadní stav válečného konfliktu nenasvědčuje, že by se běženci v blízké době mohli vrátit domů.
- Britská vláda ve středu oznámila rozšíření sankčního balíčku vůči Moskvě. Na seznam nově zařadila 22 ruských představitelů, kteří podle ní stojí za částečnou mobilizací stovek tisíc Rusů.
- Spojené státy podepsaly kontrakt s výrobcem Raytheon na výrobu šesti systémů protivzdušné obrany NASAMS pro Ukrajinu v hodnotě 1,2 miliardy dolarů. Kyjev již dva takové systémy ze zásob armády USA obdržel. Další budou dodány, jakmile budou vyrobeny.
