Ve čtvrtek 24. února 2022 Ruská federace zahájila invazi, po níž jsme se probudili do jiného světa, ve kterém Evropa čelí největšímu ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Co nového nám v dění kolem Ukrajiny přinesl poslední den?

  • Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se poprvé osobně zúčastnil mimořádného summitu Evropské unie.
  • Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela budou nadcházející týdny bojů na Ukrajině rozhodující. Řekl to na mimořádném summitu unijních lídrů v Bruselu, kde měl společnou tiskovou konferenci s Volodymyrem Zelenským. Ukrajinci podle něj bojují za hodnoty celé Unie, mezi které patří svoboda, demokracie a lidská důstojnost.
  • Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ocenila Ukrajinu za reformy na cestě do Evropské unie. Pevný časový plán podle ní stanoven není. Komise chystá písemné hodnocení na podzim.
  • Vedení ukrajinského hlavního města Kyjeva schválilo přejmenování dalších 31 ulic, uliček, náměstí a třídy, jejichž dosavadní názvy byly spjaty s Ruskem či sovětskou minulostí.
  • Spojené státy pomáhají Ukrajině s určováním či potvrzováním souřadnic při útocích pokročilými raketomety na ruské cíle. S odvoláním na nejmenované ukrajinské a americké zdroje o tom ve čtvrtek informoval deník The Washington Post. Podle něj je spolupráce mezi armádami užší, než se dosud předpokládalo.
  • Ruský rozpočet se v roce 2023 nepředvedl v nejlepší formě. V lednu jeho schodek činil 1,8 bilionu rublů (asi 550 miliard korun), což je mnohaletý rekord. Ruská ropa se nadále prodává pod světovou cenou, ekonomika klesá a válka si žádá stále více peněz. K látání rozpočtových děr zatím stačí rezervy. Otázkou ale zůstává, jak dlouho tyto rezervy vydrží.
  • Přebytek běžného účtu platební bilance Ruska v lednu meziročně klesl o 58 procent na osm miliard dolarů (176 miliard korun), a to kvůli nižšímu exportu. V celém loňském roce však přebytek ruského běžného účtu dosáhl rekordního maxima díky poklesu importu a vysokým příjmům z exportu ropy a plynu.
  • Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že ruská ekonomika odolala šokům způsobeným západními sankcemi a v letošním roce by měla dosáhnout mírného růstu.
  • Americká společnost SpaceX miliardáře Elona Muska podnikla kroky k tomu, aby zabránila ukrajinské armádě využívat satelitní internetovou službu Starlink k ovládání bezpilotních letounů. Podle agentury Reuters to ve středu uvedla prezidentka firmy Gwynne Shotwellová. Systém Starlink podle ní neměl nikdy sloužit jako zbraň. Kyjev firmu vyzval, aby přestala škodit.
  • Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro časopis Der Spiegel řekl, že do vojenské pomoci Ukrajině musí německého kancléře Olafa Scholze tlačit. Dodal, že vztahy s Německem jsou střídavé. Zároveň však Berlínu poděkoval za již uskutečněné dodávky zbraní.
  • Ruská armáda znovu nabrala sílu a na Ukrajině zahájila další velkou ofenzivu v Luhanské oblasti. Prohlásil tak americký Institut pro studium války ve své aktuální zprávě o stavu bojů. Tempo ruských operací se v západní Luhanské oblasti za poslední týden výrazně zvýšilo a ruské zdroje uvádějí, že okupační jednotky útočí na ukrajinské obranné linie a postupují na hranicích Charkovské i Luhanské oblasti.
  • Francouzský prezident Emmanuel Macron udělil svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému při jeho návštěvě Paříže nejvyšší francouzské státní vyznamenání – velkokříž Řádu čestné legie.
  • Předseda Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach vyzval Ukrajinu, aby přestala hrozit bojkotem letních her v roce 2024 kvůli možné účasti Ruska a Běloruska. Reprezentanti obou zemí byli loni z drtivé většiny sportovních soutěží vyloučeni kvůli vojenskému útoku na Ukrajinu. Výbor však nyní uvažuje o tom, že by jim jako neutrálním sportovcům start v Paříži umožnil.