Loni ve čtvrtek 24. února Ruská federace zahájila invazi, po níž jsme se probudili do jiného světa, ve kterém Evropa čelí největšímu ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Co nového nám v dění kolem Ukrajiny přinesl poslední den?
- Boje o kontrolu nad Soledarem a Bachmutem jsou nejkrvavější od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Pro AFP tak uvedl poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Mychajlo Podoljak.
- Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec na Facebooku uvedl, že se v Turecku setkal se svojí ruskou kolegyní Taťjanou Moskalkovovou. Jednání potvrdila také Moskalkovová, podle které jednali například o výměně válečných zajatců nebo nutnosti zvýšit spolupráci s Mezinárodním výborem Červeného kříže.
- Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že situace na ukrajinských územích, která Moskva prohlašuje za svá, je složitá. Členům vlády zároveň nařídil, aby řešili problémy tamních obyvatel. Rusko má podle něj všechny potřebné zdroje.
- Vláda ve středu schválila prodloužení daňových úlev za dary poskytnuté na pomoc Ukrajině i na letošní rok. Původně měly platit pouze loni. Uvolnila také 6,96 miliardy korun z rozpočtové rezervy na proplácení náhrad na ubytování uprchlíků.
- Uprchlíci z Ukrajiny si budou moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku do konce března 2024. Postup stanoví novela zákona zvaného lex Ukrajina, kterou ve středu schválil Senát. Nyní ji dostane k podpisu prezident.
- Primátoři Prahy, Varšavy, Bratislavy a Budapešti se ve středu vypravili na návštěvu Kyjeva. Čtveřice komunálních politiků má v ukrajinské metropoli v plánu mimo jiné setkání se svým kyjevským protějškem Vitalijem Kličkem.
- Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo iniciativu na podporu obnovy energetické infrastruktury na Ukrajině, která byla zničena ruskou agresí. V kampani a v aukci bude nabízet asi sedmdesát mikin z předsednictví České republiky v Evropské unii podepsaných politiky a dalšími známými osobnostmi. Vybrané peníze chce úřad následně použít na nákup generátorů, teplometů a dalších technologií, které pošle na Ukrajinu.
- Obchodní válka, kterou Západ vyhlásil Rusku v obchodování s energetickými surovinami, začíná přinášet ovoce. Uvedlo tak nezávislé finské Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu, jehož analytici spočítali, že kvůli embargu na ruskou ropu Moskva v prosinci přicházela odhadem o 160 milionů eur (3,8 miliardy korun) denně. To výrazně omezuje schopnost prezidenta Vladimira Putina financovat válku na Ukrajině. Rusko ale každý den na vývozu fosilních paliv stále vydělává odhadem 640 milionů eur.
- V uplatňování protiruských sankcí zaostává za dalšími členskými zeměmi Evropské unie Řecko a Malta. S odkazem na dokument Evropské komise o tom informovala agentura Reuters. Obě země nahlásily Bruselu, že zmrazily majetek ruských subjektů v hodnotě několika stovek tisíc eur, což je nejméně v celé sedmadvacítce. Atény i Valletta kritiku odmítají.
- Kazachstánští dárci věnovali ukrajinské Buči takzvanou jurtu nezlomnosti, kde se lidé mohou v době častých výpadků proudu způsobených ruskými útoky ohřát nebo si dobít telefon. Kazachstán, který je v otázkách bezpečnosti ruským spojencem, uvedl, že za touto pomocí nestojí Astana, nýbrž soukromí „mecenáši“. V Moskvě vyvolal dar nevoli a obavy o stav rusko-kazachstánských vztahů.
- Polsko se rozhodlo předat Ukrajině rotu tanků Leopard 2. Polský prezident Andrzej Duda uvedl, že se tak stane v rámci mezinárodní koalice. Až dosud Západ i přes ukrajinské naléhání poskytoval jen tanky ještě sovětské konstrukce či jejich modernizované verze.
- Britská vláda po dnech spekulací poprvé potvrdila, že se chystá Ukrajině dodat moderní tanky. Má se tak stát ve spolupráci s partnery, uvedla kancelář ministerského předsedy Rishiho Sunaka.
- Pákistán se chystá odeslat na Ukrajinu 159 kontejnerů s municí. Do země odolávající již jedenáctý měsíc ruské agresi by měly náboje dorazit přes polské přístavní město Gdaňsk.
