Loni ve čtvrtek 24. února Ruská federace zahájila invazi, po níž jsme se probudili do jiného světa, ve kterém Evropa čelí největšímu ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Co nového nám v dění kolem Ukrajiny přinesl poslední den?
- Rusové se nadále pokoušejí útočit na Bachmut a Avdijivku. Ukrajinský generální štáb v ranním přehledu situace na bojišti uvedl, že ruská strana utrpěla ztráty, když byla ukrajinskými silami odražena. Během uplynulého dne ukrajinští obránci zneškodnili 820 ruských vojáků, devět tanků a deset obrněných vozidel. Ukrajinské velení odhaduje, že Rusko od začátku války ztratilo 117 770 vojáků. Tvrzení však nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
- Při středeční havárii vrtulníku u Kyjeva zahynulo čtrnáct lidí včetně ukrajinského ministra vnitra Denyse Monastyrského, dalších osob z vedení ministerstva a jednoho dítěte. Helikoptéra se zřítila v mlze poblíž školky. Prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil tajné službě, policii a dalším orgánům zjistit příčiny nehody. Podle jeho názoru nešlo o nešťastnou náhodu.
- Politování nad smrtí ukrajinského ministra vnitra Denyse Monastyrského vyjádřila řada evropských politiků. Předseda Evropské rady Charles Michel ho označil za velkého přítele Evropské unie. Soustrast projevili i čeští politici, včetně premiéra Petra Fialy. Britská ministryně vnitra Suella Bravermanová nehodu označila za srdcervoucí tragédii.
- Předseda Evropské rady Charles Michel chce, aby Západ Ukrajině pomohl čelit ruské invazi a poskytl jí tanky. Francie, Německo či USA nedávno oznámily, že Kyjevu dodají svá bojová vozidla pěchoty a průzkumná obrněná vozidla. Tanky Leopard 2 chtějí dodat Polsko či Finsko – potřebují ale souhlas Německa, které se zdráhá jej udělit.
- Spojené státy posílají Ukrajině také zásoby své munice uskladněné v Izraeli. Uvedl tak deník The New York Times. Blízkovýchodní země přitom sama zbraně Kyjevu dodávat odmítá. Odhaduje se, že Ukrajina měsíčně spotřebuje kolem devadesáti tisíc dělostřeleckých granátů, na což zdaleka nestačí ani kombinované výrobní kapacity Spojených států a evropských zemí. Proto USA hledají zdroje jinde.
- Německý zbrojní průmysl by mohl ještě letos pro Ukrajinu připravit až patnáct tanků Leopard 2. S odvolání na své zdroje o tom informoval deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Jako možný termín dodání dosud průmysl uváděl nejdříve rok 2024. Podle FAZ by Německo mohlo Ukrajině dodat o třicet kusů víc, pokud by Česko a Slovensko souhlasily se zpožděním dodávek pro vlastní ozbrojené síly. Německo nyní čelí tlaku, aby s poskytnutím Leopardů souhlasilo. Ochotu předat Ukrajině své tanky tohoto typu již ohlásily Polsko a Finsko.
- Největší ruská banka Sberbank zahájí činnost na Krymu, který Rusko od roku 2014 okupuje. S odvoláním na oznámení banky o tom informovala agentura Reuters. Sberbank už na poloostrově instalovala své první bankomaty a pobočky otevře v první polovině letošního roku.
- Kanada dodá Ukrajině 200 obrněných transportérů Senator. Kanadská ministryně obrany Anita Anandová tak oznámila na návštěvě Kyjeva, kde se setkala se svým ukrajinským protějškem Oleksijem Reznikovem. Kanadské ministerstvo obrany v prohlášení uvedlo, že Ukrajina o obrněné transportéry výslovně požádala.
- Německý kancléř Olaf Scholz na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu prohlásil, že válka skončí, když ruská agrese vůči Ukrajině selže. Šéf německé vlády také varoval před roztříštěností světa. V převážně ekonomicky laděném projevu však také vyzdvihl úsilí Německa a Evropy o překonání energetické krize vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval svět, aby se o pomoci jeho zemi rozhodoval rychle. V projevu, kterým prostřednictvím videomostu oslovil účastníky Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu, žádal tanky, jejichž dodávky musí být rychlejší než schopnost Ruska provádět útoky.
- Hodnota ruského fondu národního blahobytu na začátku letošního roku činila 148,4 miliardy dolarů (zhruba 3,3 bilionu korun). Klesla ze 174,9 miliardy dolarů ze začátku loňského února. Podle agentury Reuters to vyplývá z údajů ruského ministerstva financí.
- Uprchlíci z Ukrajiny si budou moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o rok – tedy do konce března 2024. Postup stanoví novela zákona zvaného lex Ukrajina. Hrad ve středu oznámil, že ji prezident Miloš Zeman podepsal. V Česku je v současnosti přibližně 300 tisíc běženců z Ukrajiny.
- Japonská vláda poskytne na pomoc ukrajinským uprchlíkům v Česku dva miliony dolarů (asi 44,3 milionu korun). Peníze budou určené především na zajištění ubytování. Informovalo o tom japonské velvyslanectví v Česku.
