Ve čtvrtek 24. února Ruská federace zahájila invazi, po níž jsme se probudili do jiného světa, ve kterém Evropa čelí největšímu ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Co nového nám v dění kolem Ukrajiny přinesl poslední den?

  • Moskvou rozpoutaná válka trvá již pátý měsíc a Kyjev chystá ofenzivu, aby osvobodil okupovaná území na jihu země. Vyzval proto obyvatele Chersonské a Záporožské oblasti k evakuaci. Podle ministra obrany vydal prezident rozkaz k jejich osvobození a obnovení přístupu k moři. Všichni však na jih nemohou, velkou část ukrajinských sil dál zaměstnává boj o Donbas.
  • Raketové útoky aktuálně hlásí Charkov, město Družkivka v Doněcké oblasti nebo vesnice Esman v Sumské oblasti. Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj informoval, že se ruské síly shromáždily v oblasti vesnice Bilohorivka, asi padesát kilometrů východně od města Slovjansk, a odtud provádějí vzdušné útoky a ostřelování.
  • Ruský prezident Putin podepsal dekret umožňující rychlé udělení ruského občanství všem Ukrajincům. Takovou možnost měli dříve jen obyvatelé samozvaných separatistických proruských útvarů na východě Ukrajiny a jižních okupovaných oblastí.
  • Plynovodem Nord Stream 1 přestala mířit surovina do Evropy. Začala každoroční údržba, která bude trvat deset dní. Některé země se ale obávají, že Moskva dodávky neobnoví. Ruský plynárenský koncern Gazprom v posledních týdnech již odstřihl ¨Polsko, Bulharsko, Finko, Nizozemsko a Dánko, protože za plyn odmítly platit v rublech. Česko i proto doplnilo zásobníky, zatím přibližně ze tří čtvrtin.
  • Pokud by se přísun plynu zastavil, je se zásobováním ochotno pomoci Německo. Ministr průmyslu a obchodu Síkela a německý ministr hospodářství podepsali dohodu, která má zajistit spolupráci v případě úplného přerušení dodávek ruského plynu. Německá strana označila svoji dosavadní energetickou strategii orientovanou na ruský plyn za chybnou a v rámci nápravy nyní vyjednává dodávky z jiných zemí.
  • Nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov předá své mediální impérium státu. Kvůli válce na Ukrajině jej totiž nedokázal prodat v půlroční lhůtě vymezené loni přijatým zákonem, který má kvůli národní bezpečnosti omezit vliv oligarchů na Ukrajině. Deset televizních stanic, tištěná média a licence na satelitní vysílání měly cenu přes 35 miliard korun.
  • V Praze se v pondělí po necelém měsíci znovu otevřelo Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině. Před centrem ráno čekaly desítky lidí. Vedení hlavního města centrum uzavřelo v polovině června kvůli nedostatku ubytovacích kapacit v metropoli. Magistrát jej znovu zprovoznil z rozhodnutí vlády, běženci si však zde již nesjednají trvalé ubytování.
  • O úvěrové portfolio Sberbank, která letos na jaře kvůli vazbám na Rusko přišla o bankovní licenci, nikdo z původních tří uchazečů neprojevil zájem. Uvedl to server Lidovky, podle kterého se o odkup ucházela investiční skupina PPF se svou Air Bank, Česká spořitelna a ČSOB. Závaznou cenovou nabídku nakonec žádný z uvedených nepodal.
  • Zástupci Ukrajiny a OSN se ve středu v Istanbulu zřejmě připojí ke konzultacím mezi Ruskem a Tureckem ohledně exportu v ukrajinských přístavech zablokovaného obilí. Agenturu Interfax o tom informoval ředitel odboru mezinárodních vztahů ruského ministerstva zahraničí a dodal, že ruská strana je připravena podpořit zajištění plavby zahraničních obchodních plavidel pro vývoz ukrajinského obilí.