„Do kryptoměnového světa jsem zabředl, aniž bych měl sebemenší tušení, do čeho to vlastně jdu. Prostě mi tehdy jen přišlo, že nabízí velký prostor k obchodování.“
Těmito slovy popsal Sam Bankman-Fied pro americký Forbes začátky úspěšné kryptoměnové burzy FTX, která z něj v rekordním čase udělala jednoho z nejbohatších lidí planety. Úspěšnou firmu, která je zdrojem převážené většiny jeho jmění, založil teprve před třemi lety.
Díky prudkému růstu dosahovala hodnota jeho majetku v druhé půlce roku 2021 už 22,5 miliardy dolarů, což mu zajistilo pozici vůbec nejbohatší osoby pod třicet let. Stal se také historicky nejbohatším self-made nováčkem žebříčku nejbohatších Američanů, čímž pokořil i taková jména, jako je zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg.
Podle aktuálního žebříčku nejbohatších lidí světa pak jeho majetek dále vzrostl na 24 miliard dolarů. Dnes už třicetiletý Bankman-Fried tak obsadil 61. příčku. Mezi desítku nejbohatších lidí pod 30 let se nyní probojoval také spoluzakladatel FTX Gary Wang.
Proč ale začal obchodovat s kryptoměnami, ačkoli mu toto odvětví nikdy nebylo nijak zvlášť blízké?
Důvodem jsou jak jinak než peníze. Na dotaz, jestli by se zřekl kryptoměn, kdyby věděl, že může daleko víc vydělat v jiné branži, který mu loni na podzim položili novináři z amerického Forbes, Sam odpověděl stručně: „No jistě.“ Mladý miliardář jednoduše uviděl příležitost, jak poměrně snadno zbohatnout.
Navzdory prvotnímu zdání je však jeho motivace mnohem prozaičtější než jen pouhá touha po majetku. Sam Bankman-Fried patří mezi vyznavače filozofie efektivního altruismu, která razí hesla „dobrých skutků není nikdy dost“ a „vydělávám, abych měl co rozdat“.
Tu dlouhodobě prosazuje princetonský filozof Peter Singer a řídí se jí například i spoluzakladatel Facebooku Dustin Mosko-vitz. A obdobné zásady ve své pomoci často aplikují i filantropové Melinda Gates, Bill Gates nebo Warren Buffett, který se zavázal rozdat 99 procent svého majetku.
Oproti klasické filantropii je však efektivní altruismus méně řízen emocemi či trendy a naopak více exaktními daty. Jeho základní myšlenkou je tedy využívat podložené, racionální a exaktní postupy ke konání co největšího dobra a obecného užitku. Důležité je pak poznání, že každý lidský život má stejnou hodnotu.
Tato myšlenka uchvátila právě i Bankman-Frieda, který ještě během studií fyziky na MIT – vedle kariéry univerzitního profesora – krátce uvažoval o práci pro charitativní projekty či na Wall Street. Nakonec se ale rozhodl, že nejlepší způsob, jak naplnit své ambice, je zbohatnout. Aby následně mohl téměř vše rozdat.
Právě tyto ambice ho přivedly do světa kryptoměn. I proto v rozhovoru pro Bloomberg ze začátku dubna 2022 oznámil, že si vytyčil podobně ambiciózní cíl, jaký má i Warren Buffett. Spoluzakladatel kryptoměnové burzy FTX si tak dle svých slov plánuje ponechat pouhé jedno procento svých ročních zisků nebo sto tisíc dolarů, které mu postačí k pohodlnému životu.
Každý dolar či bitcoin navíc poputuje k naplnění jeho altruistických ambic. „Docela rychle vám dojdou skutečně užitečné způsoby, aby vás utrácení dělalo šťastnějšími,“ řekl Bloombergu Bankman-Fried. „Nechci jachtu.“
Tenhle příběh je však zatím stále na svém začátku. Loni v říjnu činila částka, kterou poskytl na dobročinné účely, zhruba „jen“ 25 milionů dolarů, to představuje zhruba 0,1 procenta výdělků, což není nijak oslnivé číslo. Mezi nejbohatšími lidmi je hluboko pod průměrem.
Ke konci roku pak dle svých slov daroval celkem padesát milionů dolarů, které směřovaly na boj proti pandemii v Indii či řešení klimatické krize. Část jeho prostředků však putovala na politické kampaně některých demokratických i republikánských kandidátů.
Mladý miliardář, jak upozornil Bloomberg, daroval minulý rok na charitu méně, než například za práva na jméno multifunkční arény v Miami, která dnes nese jméno FTX Arena. Tato investice ho vyšla na 135 milionů dolarů. Dalších třicet milionů dolarů pak utratil za reklamu během Super Bowlu, jejíž hlavní tváří byl komik Larry David.
Skutečnost je tedy taková, že zatím jen minimum z jeho příjmů neputovalo na filantropické účely. Burza a její operace ve Spojených státech přitom v lednu 2022 dosáhly kombinované hodnoty čtyřicet miliard dolarů. Jak ale sám Sam Bankman-Fried říká, čím více vydělá, tím více bude moct nakonec rozdat. Z větší části tak vydělané miliardy zatím vkládá zpět do svého byznysu.
„Máme před sebou ještě spoustu práce,“ uvedl na podzim pro americký Forbes a dodal, že rozdávání peněz ve velkém není žádný krátkodobý cíl, ale běh na dlouhou trať. Je si však víc než jistý, že pokud se ještě nějakou dobu poveze na vlně kryptoměnové horečky, podaří se mu nakonec oněch zmiňovaných 25 milionů dolarů znásobit nejméně 900krát.
„Mým cílem je dosáhnout skutečné změny,“ dodává mladý kryptomiliardář, který zůstává věrný heslu „dobrých skutků není nikdy dost“ a v oblasti filantropie má velké ambice.
Na to, kdy a jestli se mu je podaří skutečně naplnit, si ale budeme muset počkat. Přesto nadále platí, že Sam Bankman-Fried patří v tomto ohledu mezi nejinspirativnější mladé miliardáře.
