Vědci ze Stanfordovy univerzity poprvé využili umělou inteligenci k vytvoření virů, které se v přírodě nevyskytují. Jde o zlom v syntetické biologii, který otevírá cestu k novým způsobům léčby, zároveň však vyvolává otázky ohledně biologické bezpečnosti. Výsledky, na které upozornil deník Financial Times, ve čtvrtek zveřejnil časopis Science.
Vědecký tým použil generativní model Evo 2, jenž dokáže psát celé genomy, tedy genetické instrukce zakódované v DNA. S ním navrhl šestnáct syntetických fágů, což jsou drobné viry napadající bakterie. Testy ukázaly, že navržené fágy hubily bakterie Escherichia coli účinněji než přírodní vir, který modelu složil jako předloha.
„Naše studie je důkazem konceptu. Poprvé ukazuje, že generativní návrh dokáže vytvořit celé funkční genomy,“ uvedl vedoucí projektu Brian Hie. Postup podle něj půjde v budoucnu rozšířit na větší organismy, například bakterie, a dále na složitější formy života.
Studie má praktický přínos pro jeden z nejpalčivějších problémů současné medicíny – antibiotickou rezistenci. Léčba fágy se dlouhodobě používá ve východní Evropě, na Západě se ale kvůli složitosti postupů tolik nerozšířila. Právě umělá inteligence by jí v tom mohla pomoct.
Genomik Adrian Woolfson, šéf firmy Genyro zabývající se syntézou DNA, označil práci za přelomovou a přirovnal ji k momentu bratří Wrightů, kteří naučili lidstvo létat.
Odborníci na biologickou bezpečnost z Centra pro zdravotní bezpečnost Univerzity Johnse Hopkinse ale ve stejném vydání Science varují, že současné regulační rámce na generativní genomiku nestačí. Otázka je podle nich, zda společnost dokáže vybudovat dohled, který umožní využít přínosy a zabrání vážným škodám.
Stanfordský tým sám zdůrazňuje bezpečnostní opatření: jednak protože pracoval s nepatogenním kmenem bakterie Escherichia coli, zároveň model nebyl trénován na virech schopných napadat buňky živočichů a rostlin. Model Evo 2 je současně open source projekt volně ke stažení. Komercializaci vědci zatím neplánují.
