Vědcům v Bonnu se podařilo v laboratoři výrazně snížit odhadovaný biologický věk lidských buněk. Z nezralých buněk, z nichž běžně vznikají červené krvinky, vytvořili nervové kmenové buňky. U vzorku od osmdesátiletého dárce pak měření ukazovalo věk nižší než dvacet let. Výzkumníci doufají, že nový laboratorní model pomůže při studiu nemocí spojených se stárnutím, například Alzheimerovy choroby.
Neznamená to, že vědci omladili člověka. Neomládly ani celé orgány či tkáně. Pokus probíhal pouze s buňkami pěstovanými ve zkumavce a jejich věk určily takzvané epigenetické hodiny. Ty sledují chemické značky na DNA, které se během života mění. Z jejich uspořádání dokážou odhadnout, jak stará buňka po biologické stránce vypadá.
Samotná DNA přitom zůstala stejná. Vědci pomocí dvou bílkovin označovaných SOX2 a c-MYC změnili, které genetické pokyny buňky používají. Krevní buňky tím nasměrovali k nové roli. Vznikly nervové kmenové buňky, z nichž lze následně vypěstovat neurony a další buňky nervové soustavy. Nejde tedy ještě o hotové mozkové buňky.
Dřívější postupy nejprve vracely dospělou buňku do univerzálního stavu, z něhož se může vyvinout téměř jakákoli část těla. Bonnský tým tento mezikrok vynechal a změnil jeden druh buňky přímo v jiný. Právě proto celý proces trval déle. Po padesáti dnech odpovídal pokles naměřeného věku přibližně šedesáti rokům a změny bylo možné sledovat déle než sto dnů.
Pomalý průběh je pro vědce paradoxně výhodou. Mohou krok za krokem pozorovat, co se při buněčném omlazování děje, a zkoušet, které látky proces zrychlí, nebo naopak zabrzdí. Studie zahrnovala buňky dárců od novorozenců až po člověka ve věku 101 let. Autoři zároveň zjistili, že po přeprogramování slábly i další rozdíly mezi buňkami mladých a starých lidí.
Výzkumníci doufají, že nový laboratorní model pomůže při studiu nemocí spojených se stárnutím, například Alzheimerovy choroby. Věk je totiž jedním z jejich hlavních rizikových faktorů. Studie ale nezkoušela léčbu na pacientech a neukazuje, zda by podobný zásah fungoval bezpečně v lidském těle. K omlazovací terapii má proto výsledek zatím daleko.
Práci provedly týmy Bonnské univerzity, tamní univerzitní nemocnice a technické univerzity RWTH Aachen. Výsledky zveřejnil odborný časopis Aging Cell. Navazují na výzkum stejné skupiny z roku 2018, který už ukázal, že z krevních buněk dospělého člověka lze vytvořit nervové kmenové buňky s mladšími molekulárními znaky.
