Rostlinné stravování se každým rokem těší větší a větší popularitě a ani Česko v tomto trendu nezůstává pozadu. Ačkoliv stále patříme k národům, které do svého jídelníčku pravidelně zahrnují maso, podle loňského průzkumu agentury Ipsos preferuje stravu s vyloučením nebo omezením masa už každý desátý Čech.

Vedle vegetariánství, které z jídelníčku vyřazuje maso a v Česku se tímto způsobem stravují asi tři procenta populace, a veganství, jehož zastánci obecně nekonzumují žádné živočišné výrobky a u nás tvoří zhruba jedno procento lidí, jsou tu na vzestupu i další typy alternativního stravování.

Jedním z nich je například flexitariánství, vyznačující se omezenou konzumací masa a ryb. Flexitariánů najdeme v řadách Čechů podle loňského průzkumu zhruba čtyři procenta a podle odhadů by se číslo mělo v následujících letech dále zvedat.

Alternativním způsobům stravování jsou u nás i ve zbytku světa nakloněni spíš mladší lidé do 35 let, kteří více sledují novodobé trendy, kladou větší důraz na zdravé stravování a mají větší povědomí o probíhající klimatické krizi.

Právě environmentální důvody jsou stále častější motivací, proč lidé volí místo živočišné stravy rostlinnou, která za sebou nechává mnohem menší uhlíkovou stopu. Kdybychom se na tento trend podívali z globálního hlediska, zjistíme, že rok od roku roste závratnou rychlostí.

Podíl veganů se podle dat firmy GlobalData za poslední tři roky zvýšil v USA o 600 procent a na opačném konci planety dokonce čínská vláda vydala pro občany novou příručku o stravování, ve které je vyzývá ke snížení spotřeby masa o polovinu.

Jedním z motivátorů jsou zdravotní důvody.

Vzrůstající trend neživočišného stravování roste stejným tempem i v Evropě. Anglie za posledních deset let zaznamenala nárůst počtu veganů o 350 procent, v Turecku se dnes masu vyhýbá už téměř polovina populace. V Česku potom masné výrobky nějakým způsobem omezuje desetina zdejší populace. Žádné maso nejí čtyři procenta Čechů.

Jedním z motivátorů jsou zdravotní důvody, ačkoliv ty se obecně týkají spíš starší generace, která je ke změně stravovacích návyků donucena většinou svým lékařem či výživovým poradcem. Může se však týkat každého, kdo se potýká s trávením živočišných, zejména mléčných výrobků – řada lidí se například o své diagnóze laktózové intolerance dozvídá až v posledních letech.

Zdravé potraviny aktuálně vyhledává zhruba třetina Čechů, což z byznysového hlediska výrazně nahrává malým i velkým hráčům působícím na tomto poli. Velkou roli při rozhodování hrají také důvody etické, díky kterým lidé omezují živočišné výrobky kvůli šetrnosti k přírodě a respektu ke zvířecím právům.

Rostlinné alternativy přibývají

Překážek na cestě k rostlinnému stravování může být více, jednou z nich je například jednoznačně vysoká cena některých veganských výrobků. Překážkou číslo jedna však zůstává fakt, že rostlinná strava Čechům nechutná tolik jako ta živočišná, nebo ji neumí sami připravit.

Na raketově rostoucí poptávku po chutném rostlinném stravování tak víc než kdy dřív reagují i velké potravinářské firmy, v jejichž nabídkách dnes najdeme veganské výrobky a často i dokonalé náhražky masa, které dnes z většiny chuťově i nutričně dokážou nahradit maso zvířecí.

Výmluvným příkladem je švýcarská firma Nestlé, která byla jednou z vůbec prvních na světě nabízejících vlastní výběr bezmasých alternativ. Veganské a vegetariánské pokrmy prodává pod oddělenou značkou Garden Gourmet, pod niž se řadí vše od bezmasých kuliček až po falafely, řízky nebo rostlinné burgery ze sóji, které dokonce potravinářský gigant vyrábí v továrně v Krupce u Teplic.

Že Nestlé do rozvoje rostlinného stravování intenzivně investuje, dokázalo i v roce 2019, kdy odkoupilo firmu Sweet Earth. Její vegetariánské sendviče, burrita a rostlinné hamburgery dnes nabízí v desítkách tisíc obchodů.

V roce 2019 byla tržní hodnota byznysu s rostlinným masem odhadovaná na 11,1 miliardy dolarů.

Pozadu nezůstává ani francouzský výrobce mléčných produktů Danone, který před několika lety zareagoval na rostoucí poptávku po rostlinných alternativách mléčných výrobků odkupem americké značky WhiteWave Foods, soustředící se na výrobu neživočišného mléka, jogurtů a dalších mléčných výrobků.

Když ještě zůstaneme u náhražek masa, zájem ze strany spotřebitelů rok od roku stoupá. Před dvěma lety byla celosvětová tržní hodnota byznysu s rostlinným masem odhadovaná na 11,1 miliardy dolarů. Předpokládá se, že toto číslo bude nadále stoupat i v následujících šesti letech a že v roce 2027 dosáhne hodnoty asi 35,5 miliardy dolarů.

Na poli „bezmasého masa“ patří aktuálně mezi největší hráče jednoznačně americké firmy Impossible Foods a Beyond Meat. Druhá jmenovaná byla průkopníkem v tomto segmentu a poslední roky válcuje kromě zahraničního trhu i ten tuzemský, kde si její výrobky rychle našly cestu ke svým zákazníkům. 

Na rozdíl od Beyond Meat není gigant Impossible Foods v Česku zatím dostupný, protože stejně jako drtivá většina amerických potravinářských firem používá k výrobě burgerů geneticky modifikované potraviny, které v Evropě musí před uvedením na trh projít důkladnějším testováním.

Americký trh si však kalifornská společnost Foods rychle podmanila. Jejím schopnostem (a rostoucímu trendu) věří i investoři, kteří do dalšího vývoje a růstu Impossible Foods loni nalili dalších 200 milionů dolarů, tedy v přepočtu 4,4 miliardy korun.

Náhražky masa z Česka

Výrobce alternativního masa však dnes nemusíme hledat už jen za hranicemi. Vlnu rozmachu nezaspaly ani české firmy, které nabízejí vlastní alternativy rostlinného masa a vyrábějí je přímo tady u nás.

Jednou z nich je pražská Mana, donedávna známá zejména svou funkční stravou ve formě hotového drinku. Svou alternativu hovězího burgeru představila koncem roku 2019. Do byznysu s rostlinným masem šlape naplno a má celosvětové ambice, které dokazuje také investicí deseti milionů korun do nové výrobní linky a modernizace svých laboratoří.

Výrobců rostlinného masa je na tuzemském trhu víc i v řadách menších firem, které si jej vyrábí pro vlastní účely. Takovým příkladem jsou majitelé veganského bistra Mooi, které v lednu otevřelo novou pobočku ve veganském domě v Černé labuti.

Své NeMaso vyvíjeli přes rok a dnes jej používají k výrobě rostlinného kebabu, který je základem nabídky původem brněnského bistra. A pokud bychom se podívali na veganské náhražky obecně, ani v tomto segmentu nezůstávají české značky pozadu.

Příkladem je česká značka Optimistic (dříve Nemléko) nabízející alternativu živočišného mléka a jogurtů. Na trhu funguje už pět let a sleduje prudce vzrůstající poptávku po veganských alternativách mléka.

Její zakladatelé a majitelé Amálie Koppová a David Balcar v loňském roce zaznamenali jak růst prodejů, tak i zhruba desetiprocentní navýšení obratu oproti roku předchozímu. Zároveň si všímají rostoucí konkurence, která přichází jak ze zahraničí, tak z Česka.

Dalším podobným tuzemským hráčem je například značka Soyka, vyrábějící alternativy mléka a jogurtů ze sóji, a v sekci rostlinných sýrů můžeme zmínit tuzemský startup Alexýr nebo firmu Supervego, která veganům nabízí alternativu k české klasice v podobě utopenců a klobás. 

Že by měl trend rostlinného stravování u nás růst i nadále, potvrzuje také fakt, že 28 procent Čechů podle průzkumu plánuje do budoucna zařadit do svého jídelníčku více rostlinných produktů na úkor těch živočišných. K tomu se však chtějí dopracovat malými a postupnými změnami, jako je například omezení uzenin a jejich nahrazení rybami nebo luštěninami.