Mnoho světových miliardářů dává místo utrácení za luxus přednost bohulibějším a prospěšnějším činnostem – podporují výzkumy v lékařství nebo financují ekologické iniciativy. A pak jsou miliardáři, jejichž plánovací obzor není svázán s pevnou zemí. Třeba Elon Musk, Jeff Bezos, Richard Branson a patřil mezi ně i Paul Allen.
Jejich vize míří minimálně na oběžnou dráhu a v mnoha případech ještě dál. Někteří chtějí kolonizovat Mars, jiní by rádi nabídli široké veřejnosti kosmickou turistiku. V mnoha případech právě soukromé firmy posouvají vpřed celý obor kosmické dopravy a dávají do pohybu desítky let zkostnatělé státní struktury.
Kdo jako první vezme do vesmíru na svém stroji lidskou posádku? Proč Musk i Bezos investují do vývoje kyslíko-metanového motoru? A za kolik si můžete koupit vysněný obří letoun Paula Allena? Udělejte si přehled, v jaké fázi právě jsou jednotlivé vesmírné miliardářské projekty.
Elon Musk
Ze všech miliardářů, kteří se rozhodli svůj kapitál investovat do kosmického průmyslu, je právě Musk nejdále. Jeho firma SpaceX už několik let zásobuje nákladními loděmi Dragon Mezinárodní kosmickou stanici, vynáší vědecké družice pro NASA, disponuje nejsilnější raketou současnosti, Falconem Heavy, a ještě ke všemu recykluje svůj hardware, aby snížila náklady na lety do kosmu. Téměř rutinou je již motorické přistávání prvních stupňů na mořské plošině či na pevnině.
Nově se SpaceX snaží o záchranu aerodynamického krytu, který stojí několik milionů dolarů. Rakety Falcon patří mezi nejvyužívanější rakety současnosti – v roce 2018 provedly Spojené státy celkem 34 startů, přičemž 21krát šlo o rakety Falcon. Klienti SpaceX oceňují především nízké ceny a přitom vysokou spolehlivost misí. Poslední nehoda totiž potkala raketu Falcon v září 2016, kdy selhala mise Amos 6.
V době psaní článku měly rakety Falcon 9 za sebou už 72 startů, přičemž neúspěšně skončily pouze dva z nich. Rakety Falcon Heavy mají za sebou tři starty, všechny byly dosud úspěšné.
Elon Musk založil SpaceX v roce 2002. Hlavní motivací rodáka z JAR je snížit náklady na vesmírnou dopravu tak, aby šlo kolonizovat Mars.
SpaceX ale rozhodně nespí na vavřínech a nadále se snaží posouvat hranice. Ve finální fázi testování je kosmická loď Crew Dragon, určená pro dopravu astronautů na ISS. První posádku na oběžnou dráhu plánuje dopravit ještě letos, reálnější je ale začátek roku 2020.
Firma také vyvinula kyslíko-metanový motor Raptor, který má pohánět obří raketu SuperHeavy (dříve známou jako BFR) i loď Starship (dříve BFS). Právě s jejich pomocí by jednou chtěl Musk kolonizovat Mars. Cíl je to smělý, ale už se k němu dělají první krůčky. V Texasu a na Floridě dělníci stavějí testovací exempláře lodi Starship, které by již za několik měsíců měly podle Muskových slov provádět zkušební lety do výšky zhruba 20 kilometrů.
Do toho ještě SpaceX rozjel program Starlink – během několika let chce na nízké oběžné dráze vybudovat družicovou síť tvořenou tisíci družicemi, které by pokryly celý svět připojením k internetu.
Jeff Bezos
Nejbohatší muž planety vlastní firmu Blue Origin, která disponuje zařízením New Shepard. To sice není schopné dosáhnout oběžné dráhy, ale klienty si jistě najde – takzvaný suborbitální skok do výšky 100 kilometrů chce Blue Origin nabízet nejen turistům, ale i vědeckým pracovištím. V kabině systému New Shepard totiž při letu můžete zažít několik minut trvající stav mikrogravitace. S některými experimenty, které nepotřebují dlouhodobý výzkum, tak vědci nemusí až na oběžnou dráhu a je jasné, že suborbitální skok je také mnohem levnější.
Kdy New Shepard ponese první lidskou posádku, se těžko odhaduje. Firma Blue Origin chce všechno důkladně prověřit a mít jistotu, že nabízí spolehlivou službu. Už nyní ale jsou v kabině při testovacích letech nejrůznější experimenty, které dodává třeba i NASA. Sluší se ještě dodat, že jak kabina, tak pohonná jednotka New Shepardu jsou znovupoužitelné. Zatímco kabina přistává na padácích, pohonná jednotka využívá motorický sestup.
Podobně jako Muska i Bezose k založení vlastní firmy motivovala snaha dostat lidstvo z planety pryč. Blue Origin funguje už od roku 2000.
Blue Origin má také smělé plány. Vyvinul kyslíko-metanový motor BE-4, který bude dodávat společnosti United Launch Alliance do jejích raket Vulcan, jež mají v dalších letech nahradit nosiče Atlas V. Blue Origin bude motory BE-4 využívat i pro vlastní raketu New Glenn, která má mít nosnost jen o trochu nižší než zmíněná Falcon Heavy od SpaceX. První stupeň této rakety se sedmi motory BE-4 by měl být znovupoužitelný – má přistávat na mořské plošině.
Kromě toho firma pracuje i na lunárním landeru Blue Moon, který by mohl na povrch Měsíce vozit i astronauty. Jeho motor BE-7 má spalovat směs kyslíku a vodíku, přičemž tyto látky by bylo možné na povrchu Měsíce dotankovat. U jižního pólu Měsíce jsou značné zásoby vodního ledu, který se dá rozložit právě na kyslík a vodík.
Richard Branson
Jeho nejznámějším kosmickým projektem je firma Virgin Galactic, která provozuje miniraketoplán SpaceShipTwo. Tato okřídlená loď je při startu zavěšena mezi dvěma trupy nosného letounu WhiteKnightTwo, který vystoupá do výšky 10 kilometrů, kde loď shodí. Ta pak zapálí svůj motor a vystoupá do výšky 100 kilometrů. Po dosažení této mezinárodně uznávané hranice kosmického prostoru začne opět klesat a plachtivým letem dosedne na ranvej. Ani v tomto případě tedy nejde o let na oběžnou dráhu, ale jen o suborbitální skok.
Podobně jako u systému New Shepard ani u SpaceShipTwo zatím nevíme, kdy se do křesel usadí první platící turisté. I Bransonova firma chce vše důkladně otestovat a prověřit. Jeden rozdíl tu však je. Zatímco New Shepard létá vždy kompletně bez posádky, na palubě SpaceShipTwo jsou vždy nejméně dva lidé – pilot a kopilot. Právě to se firmě vymstilo v roce 2014, kdy při nehodě jeden pilot zemřel a druhý se zachránil jen šťastnou náhodou. Tato nehoda významně zpozdila další přípravy systému SpaceShipTwo.
Více než 600 lidí, včetně Brada Pitta či Paris Hilton, si za 200 tisíc dolarů koupilo letenku do vesmíru a už několik let čeká, až bude moct nasednout na palubu SpaceShipTwo.
Branson ale stojí o to, aby jeho výtvory létaly na oběžnou dráhu. Vycítil, že trh s malými družicemi stále roste a měl by růst i nadále. Jako houby po dešti se proto začaly množit firmy nabízející malé rakety šité na míru právě těmto malým družicím. Branson proto založil firmu Virgin Orbit.
Raketa LauncherOne s nosností zhruba půl tuny na nízkou oběžnou dráhu bude před startem zavěšena pod křídlo speciálně upraveného Boeingu 747 Cosmic Girl, který vyletí do výšky několika kilometrů, tam dojde k odhození rakety, zapálení jejího motoru a hurá na oběžnou dráhu. Dvoustupňová raketa LauncherOne měří na délku 16 metrů a momentálně prochází zkouškami, už má za sebou třeba cvičné odhození bez zážehu motoru. První náklad by mohla na oběžnou dráhu dopravit možná ještě letos.
Paul Allen
Spoluzakladatel Microsoftu už bohužel není mezi námi. Paul Allen zemřel v říjnu 2018, a nedožil se tak svého velkého snu – vidět, jak vzlétne největší letadlo Stratolaunch. V rámci projektu měl vzniknout letoun, jehož rozpětí křídel by bylo rekordních 117 metrů. Měly jej tvořit dva Boeingy 747 spojené křídlem a podobalo by se vlastně takové hodně zvětšené verzi zmíněného letounu WhiteKnightTwo.
Mezi oba trupy se měla zavěsit nosná raketa, která by byla odhozena ve výšce 10 kilometrů a pak by sama pokračovala směrem na oběžnou dráhu, zatímco letadlo by se vrátilo na ranvej. Firma se snažila nejprve oslovit výrobce raket, zda by nechtěli vynášet své rakety tímto obřím letounem. Ani u SpaceX, ani u Orbital ATK ale nepochodila. Nakonec se společnost rozhodla, že bude zákazníkům nabízet své vlastní rakety vynášené letounem Stratolaunch.
Jenže Paul Allen zemřel a firma ztratila tahouna. Několik měsíců po jeho smrti bylo oznámeno, že společnost ruší vývoj vlastních raket, ale že Stratolaunch bude vynášet při jednom startu trojici malých raket Pegasus XL. To by nebylo špatné, pokud by tyto rakety už teď neměly nouzi o zakázky, i když už nosné letadlo mají a startují jednotlivě. Spoléhat se, že se objeví dost zákazníků pro jednorázový start tří těchto raket, tedy bylo hodně odvážné.
13. dubna 2019 se po mnoha zkouškách obří letoun odlepil od ranveje letiště v kalifornském Mojave a zdálo se, že jej čeká dobrá budoucnost. Let trvající dvě a půl hodiny však byl jen labutí písní. Allenova sestra, která se po jeho skonu dostala do vedení firmy, chtěla, aby se obří letoun, kterému její bratr obětoval několik let života, alespoň jednou vznesl. Firma v té době už zaměstnávala jen zlomek lidí. Za několik týdnů oznámila bankrot a veškerý její majetek bude rozprodán. Pokud se vám tedy v zásuvce válí nepotřebných 400 milionů dolarů, můžete si tento obří letoun koupit.
