Česko zažívá boom domácích slunečních elektráren. Soláry loni pokryly desetitisíce střech, trh rostl o více než 360 procent. Jenže fotovoltaika už v důsledku enormního zájmu naráží na své limity. Někde přestává stačit kapacita distribuční sítě.
Problémy se kumulují hlavně v oblastech, které spadají pod distribuční společnost EG.D, tedy v jižní části republiky.
Podle jednatele instalační společnosti S-Power Energies Jaroslava Šuvarského jsou s kapacitou sítě potíže především na jižní Moravě, třeba kolem Zlína či Hodonína. Lukáš Papež z instalační firmy Woltair se s takovými případy setkává hlavně v jižních Čechách.
EG.D patřící pod energetickou firmu E.ON přiznává, že někde už distribuční síť, kam majitelé fotovoltaik dodávají přebytečnou energii, prostě nestačí. „Evidujeme lokality, kde je kapacita sítě aktuálně vyčerpaná, a v takových lokalitách připojujeme už jen bezpřetokové elektrárny. Jedná se například o Hodonínsko a Otrokovicko,“ říká mluvčí Roman Šperňák.
Podle Radka Orsága z představenstva Cechu Akumulace a Fotovoltaiky se až 95 procent instalací daří připojit k síti v řádném termínu, ve zmiňovaných lokalitách je ale situace složitější.
Firmy, které se na instalaci solárů specializují, narážejí na komplikace s nedostatečnou distribuční sítí už několik měsíců a problémy se podle nich stupňují.
„V uplynulých měsících jsme evidovali v průměru tak dvě zamítnutí týdně. To jsou možná dvě až tři procenta
případů, dřív to bývalo maximálně promile,“ popisuje Šuvarský. Zamítání žádostí o připojení nových zdrojů potvrzuje i Solární asociace.
Podle Šperňáka ale byla v problémových oblastech většina kapacita obsazena už při prvním solárním boomu v letech 2009 až 2012.
Teď, o dekádu později, zažívá Česko další rozmach fotovoltaik. Loni Češi podle dat Solární asociace nainstalovali téměř 34 tisíc slunečních elektráren s výkonem 288,8 megawattu (MW).
Tahounem byly domácí instalace. Ty si lidé přitom díky novele energetického zákona od letoška postaví snáz a rychleji, protože pro stavby obnovitelných zdrojů s výkonem do 50 kilowattů už nebude třeba povolení stavebního úřadu ani licence od Energetického regulačního úřadu. Dosud se snazší podmínky týkaly jen elektráren do deseti kilowattů.
Novelu, kterou vláda předložila hlavně kvůli snížení energetické závislosti na Rusku, ve středu podepsal prezident Miloš Zeman. Zákon by tedy měl nabýt účinnosti do několika dnů.
Nově instalované fotovoltaiky v Česku
| Rok | Počet | Výkon |
| 2022 | 33 760 | 288,8 MW |
| 2021 | 9321 | 62 MW |
| 2020 | 6293 | 51,4 MW |
| 2019 | 2905 | 25,1 MW |
Podle Šuvarského se však lidé již teď setkávají s tím, že jim distributor odmítl připojit malou fotovoltaiku s výkonem kolem pěti kilowattů. „Je tedy bláhové, že by se dal využít aktuální posunutý limit pro domácí fotovoltaiky až do padesáti kilowattů,“ upozorňuje.
Mluvčí Pražské energetiky Karel Hanzelka ale tvrdí, že se všichni tři distributoři v Česku, tedy ČEZ Distribuce, EG.D a PRE Distribuce, snaží solární elektrárny do deseti kilowattů neomezovat. Prahy se pak vzhledem k charakteru její lokality problém s přetížením sítě netýká vůbec.
„Obecně je zde méně rodinných domů, prakticky žádné volné plochy na zemi pro výstavbu a firmy se zatím do pokrytí střech svých areálů moc nepouštějí,“ popisuje Hanzelka.
Když distributor zamítne žádost o připojení do sítě, nutně to neznamená, že si zájemce nemůže fotovoltaiku zprovoznit. Proces je ale komplikovanější, pokud jde o vyřízení dotací a dalších náležitostí. Podle Papeže existují dvě varianty, jak distributor v takové situaci postupuje.
„První z nich je úplné zamítnutí, kdy však díky možnosti takzvaného zjednodušeného připojení lze fotovoltaickou elektrárnu namontovat, provozovat a vyřídit i dotaci, pouze není možné dodávat přetoky do distribuční soustavy. Elektrárna tedy slouží jen pro vlastní spotřebu a nevyužité přebytky nelze nijak ekonomicky zhodnotit,“ popisuje Papež.
Druhou variantou je uzavření smlouvy o smlouvě budoucí. Distributor v takovém případě v podstatě slibuje, že připojení povolí až ve chvíli, kdy na své síti provede potřebné rozšíření.
Ve smlouvě obvykle garantuje i termín, který bývá zpravidla od půl roku do dvou let. Nainstalovaná elektrárna v tomto období musí fungovat ve stejném režimu jako při zamítavém stanovisku, tedy bez možnosti dodávat přetoky do distribuční sítě.
Solární elektrárny se v Česku aktuálně těší velkému zájmu, protože energetická krize donutila lidi zamyslet se nad tím, jak se vypořádat s vysokými platbami za elektřinu a plyn. Řada z nich shledala jako vhodnou investici do budoucna právě soláry.
„Očekáváme, že i v průběhu roku 2023 bude pokračovat trend silné poptávky. Přechod zákazníků ze zafixovaných tarifů na zastropované ceny bude stále představovat dvakrát až třikrát vyšší náklady na energie, což je situace, ve které je využití fotovoltaické elektrárny ideálním řešením,“ přikyvuje Jan Hanuš, ředitel společnosti Woltair.
Rostoucí zájem o fotovoltaiku se tedy neobejde bez investic do distribučních sítí. Koncem minulého roku na to upozornil i ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Distributoři jsou podle něj připraveni, za klíčové označil úpravu stavebního zákona tak, aby některé jejich záměry bylo možné uskutečnit rychleji než v řádu čtyř až šesti let.
