Býval to milý fotbalový vtip: „Víte, kolik členů má oddělení Barcelony pro péči o sponzory? Dva. Jen zvedají telefony a opakují: Děkujeme, nemáme zájem…“ Anekdota narážela na sílu jednoho z nejslavnějších klubů světa, který roky nemusel mít ani reklamu na dresu. Tomu je konec. Giganta naopak dusí takové dluhy, že se musel rozloučit i s Lionelem Messim.
Fanoušci před ikonickým stadionem Camp Nou pláčou, jejich modla v kopačkách je na odchodu. Messi nemůže dostat nový kontrakt, jelikož Barcelona spadla do dluhové pasti a nesplňuje podmínky, které vyžaduje španělská La Liga.
Obr stojí na hliněných nohou. Hrdé barcelonské heslo Víc než jen klub se tak může změnit na Víc než jen dluh. Tohle už je superdluh.
Jak situaci vystihl uznávaný fotbalový magazín Four Four Two, už spojení s Messim byla „faustovská smlouva“. Messi si mohl na základě bonusů – třeba i na základě zvláštní položky nazvané „bonus za věrnost“ – ročně vydělat až 138 milionů eur. Za prodloužení smlouvy před čtyřmi lety dostal prémii 115 milionů eur. Ohromující sumy.
Proto by byl i letos Messi nejlépe placeným sportovcem světa dle Forbesu, „až“ na druhé místo ho ale odsunulo to, že zápasník MMA Conor McGregor prodal svůj podíl ve značce whisky Proper No. Twelve.
A proto narážka na upsání se ďáblu, v tomto případě šéfovi pekla dluhového. Barcelona bez Messiho, to by bylo skoro jako fotbal bez míče. Šéfové platili a on koncertoval, jenže na potápějící se lodi. Argentinský fenomén patří k nejlepším fotbalistům dějin: jakkoli hodně stál, výdaje na jeho gáži rozhodně nejsou tím hlavním problémem.
K jejich kořenům se hodí návrat k úvodnímu vtipu a do roku 2010, kdy Barcelona poprvé ohlásila, že místo loga UNICEF budou mít hráči na hrudi znak katarské nadace pro podporu vzdělání a vědy. Do té doby „Barca“ dělala UNICEF reklamu zadarmo, najednou ale kývla na třicet milionů eur ročně z Perského zálivu.
Slavný pruhovaný dres ještě s logem UNICEF | Foto Profimedia
Něco se dělo, zájemcům o partnerství už bylo třeba brát telefony. Klub totiž konstantně padal do ztráty: tehdy činila 77 milionů eur za sezonu.
Pokud se vám zdá, že 30 milionů je méně než 77, a tím pádem ani nový supersponzor nepřeklopil čísla z červených do černých, nýbrž jen umazal část dluhu, uvažujete správně. S podivem je, že tak neuvažovali v Barceloně.
„Mnoho věcí bylo
špatně už tehdy,“ prohlásil letos staronový prezident klubu
Joan Laporta. Další kouzelný detail: byl to právě on, kdo
Barcelonu vedl v letech 2003 až 2010, kdy se pilně zadělávalo na
současnou krizi.
Laporta tedy znal kontury, detaily však překvapily i jeho: „Nečekal jsem, že bude klub v tak špatném stavu.“ Ten je momentálně vyčíslen v dluhu téměř 1,2 miliardy eur (asi třicet miliard korun).
Barcelona kupila
ztrátu již roky a nastavila si hospodaření tak, že by standardní
auditor ohromením spadl ze schodů: na platy aktuálně dává 73
procent, s takovou výší mandatorních výdajů se finanční
kormidlo otáčí jen těžko kýženým směrem.
Už Messiho plat představoval pořádnou zátěž, mnohem horší bylo až bezdůvodné fanfaronství vůči jiným, mnohem méně přínosným hráčům.
V duchu švejkovského
„to se nám to hoduje, když nám lidi půjčujou peníze“
zároveň Barcelona neustále utrácela za posily. Třeba trojice
Coutinho, Dembélé a Griezmann ji nedávno stála asi 400 milionů
eur, které poskytli věřitelé. Také tihle fotbalisté dostávali
podpisové bonusy a pohádkové gáže.
Finanční spirála
složená z nenasytnosti a přeplácení nabírala na rychlosti.
Klub dlužil
konkurenci: Liverpoolu, Ajaxu, Bordeaux i Bayernu Mnichov. To, že
fotbalový král je nahý, pak definitivně stvrdil covid. Zatímco
výdaje kvůli splátkám nadále rostly, příjmy se radikálně
propadly. Jeden z největších stadionů světa zůstal nuceně
prázdný. Barcelona přišla o 203 milionů eur za rok, za poslední
dva roky pak její kombinovaná ztráta činí 470 milionů eur.
„Hráči nedostanou lednové výplaty. Odkládáme je stejně třeba jako bonusy za titul,“ řekl v lednu další z klubových bossů Carlos Tusquets. S tím souviselo také snižování platů, ostatně i Messi podle aktuálních zpráv kývl na „pouhou“ polovinu dosavadní mzdy.
Jenže takové
šetření připomínalo situaci, kdy hasíte ve ztrouchnivělé
budově. Požár sice skončil, ale podlaha se po něm propadla. Na
základě pravidel španělské ligy musí Barcelona nuceně snížit
své platové náklady o 200 milionů eur na sezonu. To je přes pět
miliard korun!
Dohromady se budou hledat těžko, třeba nechtěné trio Coutinho, Pjanič a Umtiti bere podle odhadů v součtu „jen“ něco kolem šedesáti milionů eur, čili ani ne třetinu požadované sumy. Dále bude muset Barcelona nejspíš prodávat, kupříkladu ofenzivní eso Griezmanna. Opět žádná systémová změna, jen umazání části dluhu.
Proto to byla
Barcelona, kdo tak nahlas podpořil nápad na vznik Superligy –
soutěže pro největší kluby Evropy, která by jim garantovala
příjmy v určité výši a ještě by pokladním udělala radost
štědrým vstupním bonusem. Odpor Evropské fotbalové unie (UEFA)
i veřejnosti ale tuhle naději uhasil dříve, než se stačila
vůbec rozhořet.
Barcelona v podobné situaci není sama, obrovské závazky vůči věřitelům eviduje také její ústřední rival Real Madrid. Sama je ale v tom, že už nemá Messiho. Král je pryč, dluhy zůstaly.
