Lipsko nepatří mezi místa, která by Češi v Německu masivně navštěvovali. Sympatické město nedaleko českých hranic, které kdysi založili slovanští osadníci, je ale srdcovka.

Díky studentům z místní univerzity (která mimochodem vznikla počátkem 15. století odtržením části profesorů od Univerzity Karlovy) tu panuje čilý ruch. Rozlohu a velikost má tak akorát, aby se dalo v klidu prozkoumat během dvou, tří dnů. A najdete tu řadu atraktivních památek.

Mimoto je ale zvláštním způsobem povědomé – v některých místech vám připomene Brno nebo Plzeň a pravidelně tu narazíte na nějakou českou stopu. Navíc tu mají tramvaje a každé město, kterým křižuje tramvaj, má automaticky moje sympatie.

Před několika lety se o Lipsku v Německu začalo mluvit jako o „novém Berlínu“, řada lidí tehdy opouštěla hlavní město kvůli neustále rostoucím cenám a postupující gentrifikaci a velká část z nich se rozhodla usadit právě tady, kde byl svět (i životní náklady) ještě v pořádku.

A i když ceny nezůstaly konstantní nikde, Lipsko i dnes platí za dostupnou oázu kreativců, které vysoké nájmy vyštípaly z dražších německých velkoměst. Množství parků, zeleně, přírodních jezer a láska k cyklistice jsou dvě věci, které vám Berlín připomenou i tady. Na rozdíl od něj má ale tohle saské město, díky velikosti kolem 600 tisíc lidí, daleko lidštější rozměr.

Pokud si chcete udělat krátký výlet, Lipsko je díky svojí blízkosti a relativně kompaktní velikosti perfektní na víkendové dobrodružství. Vydáte-li se sem za pěkného počasí, zvažte vzít s sebou kola. Město Bacha a Goetha je placaté, zelené a jako stvořené pro městskou cyklistiku.

Sobota

9.00 – Slavík v Kleinertovi

Sobotní ráno můžete začít s Leipziger Lerche, tedy lipským slavíkem. Tradiční koláčky se kdysi pekly naslano a nádivkou byl opravdový slavík, které Lipští lovili až do zákazu králem Albertem koncem 19. století.

Podnikaví cukráři je ale důvtipně nahradili sladkou variantou z lineckého těsta a náplní z mandlí a ořechů. Pravděpodobně nejoblíbenější verzi tradiční sladkosti dnes připravují v pekárně Kleinert, jejíž centrální pobočku najdete na adrese Brühl 16.

10.00 – Muzeum umění

Po sladké snídani můžete zamířit do Muzea umění (Musem der bildended Künste), které leží nedaleko. Instituce s pohnutou historií (velká část děl byla v 30. letech zabavena nacisty jako „dekadentní umění“ a původní budova muzea byla zničena britskými nálety v roce 1943) se v roce 2004 po dekádách pendlování v provizorních budovách usídlila v nově postavené budově.

A nutno říct, že minimalistická stavba z betonu a skla by i dnes mohla třeba Praze sloužit jako vzor, jak vybudovat kvalitní moderní prostor pro prezentaci uměleckých děl. Kolekce není rozsáhlá, ale je velmi dobře kurátorsky členěná a zahrnuje výtvarná díla od pozdního středověku po modernu. 

13.00 – Oběd v Planerts

Po muzeu stihnete ještě oběd v Planerts, restauraci, která platí za jednu z nejlepších v Lipsku. Během obědů tady vaří vždy jeden chod, který najdete na jejich webu či Instagramu, a obvykle jde o rybu.

Restaurant se soustředí na kvalitní a lokální ingredience. Pokud nestihnete oběd, znovu tu otvírají vždy k večeru a večerní menu je o poznání bohatší.

15.00 – Projděte se lipskou Letnou 

Po obědě se můžete tramvají (tedy pokud jste kola nechali doma) svézt na západ od centra a udělat si procházku mezi čtvrtěmi Plagwitz a Lindenau. Ideální to bude k zastávce Karl Heine / Merseburger Straße. Tato čtvrť je pro Lipsko tím, čím je pro Prahu Letná a pro Berlín třeba Prenzlauer Berg.

Kolem najdete řadu bister, kaváren a malých obchodů s designem a módou. Krásná procházka je i podél vodního kanálu, který na vás čeká nedaleko. Jednou měsíčně navíc v tržnici na třídě Karl Heine probíhá bleší trh s antik nábytkem – Kiezflohmarkt Plagwitz.

17.00 – Komplex Spinnerei

Ještě o něco dál na západ se rozkládá historický industriální komplex Spinnerei. Pokud se vám sem z Plagwitzu nebude chtít pěšky, opět vás spolehlivě doveze tramvaj. Bývalé textilní přádelny tu zabírají obří plochu, která dobře ilustruje industriální minulost této části Německa.

Přádelny už ale dávno vzaly zasvé a v obřím areálu, který si užijí hlavně milovníci předválečné architektury, dnes sídlí řada malých soukromých galerií, neziskových institucí a řemeslných dílen. Často, hlavně v létě, se tu pořádají malé festivaly, scénická čtení nebo filmová promítání. Vydat se sem můžete ale i bez jasného plánu, na drink a procházku.

20.00 – Večeře v Kuultivu

Malé sympatické bistro mezi centrem Lipska a čtvrtí Plagwitz má pod palcem šéfkuchař Klaus Schunack a daří se jim naplňovat krédo vaření z lokálních surovin, a to v malém, rodinném prostředí, kam můžete vyrazit bez formálního oblečení.

O tom, že se jim to daří, svědčí i zmínka v michelinském průvodci. Jelikož jde o opravdu malou restauraci, doporučujeme rezervaci s předstihem.

22.00 – Noční billiard v Mense

Billiardovou hernu jsem tu ještě nedoporučoval. Možná proto, že ne každé město má tak stylový prostor jako Lipsko. Budete-li chtít po večeři pokračovat ještě na drink, Mensa je na to ideální. Kromě billiardu si tu můžete zahrát i šipky. Navíc vám tady k tomu namíchají i slušný koktejl.

Neděle

10.00 – Snídaně v Brothers

Neděli můžete začít v instituci, kterou zná v Lipsku prakticky každý. Jde o turecké samoobslužné bistro ve čtvrti Neustadt na východ od centra, která je známá rozsáhlou tureckou a arabskou komunitou.

Dělají tu perfektní vaječné omelety, ale stavit se tady můžete i kdykoli během dne, na snídani, rychlý oběd či večeři. Je to přesně ten typ bistra, které stále postrádám v Praze. V Brothers otevírají v šest ráno a otevřeno zůstává až do desáté večer.

11.00 – Na skok na hlavní nádraží

Cestou do centra půjdete (či pojedete) kolem hlavního vlakového nádraží. Jste-li fanoušci architektury, udělejte si zastávku a projděte si jej. Kromě toho, že patří, alespoň podle mě, mezi jedno z nejkrásnějších, je také jedno z největších v Evropě.

Po první světové válce vzniklo na základě architektonické soutěže podle návrhu architektů Walthera Williama Lossowa a Maxe Hanse Kühna. Navíc to odtud máte pěšky jen kousek na další místo, kterým je kostel sv. Tomáše.

12.00 – Bachův kostel

I další zastávka bude historická. Kostel se kdysi stal nejdelším a také posledním působištěm Johanna Sebastiana Bacha. A právě tady, přímo uprostřed kostela, leží také jeho hrob. 

Bachův odkaz žije u Svatého Tomáše ale dál. Pravidelně se tu pořádají koncerty vážné hudby pro veřejnost a známý je i chlapecký sbor, který při kostele působí. Jste-li fanoušci klasiky, podívejte se před cestou na jejich kulturní kalendář, je velmi pravděpodobné, že až tu budete, můžete si sem zajít na některý z koncertů.

Svatého Tomáše najdete přímo v centru, a pokud jste jej ještě neprošli, máte ideální příležitost. Je kompaktní a vzhledem k četným bombardováním ke konci války se tady střídají historické stavby s budovami daleko novějšího data. Za zmínku stojí především původní renesanční radnice z 16. století.

14.00 – Pauza na kávu v 7 shots & Connewitz

Malá pražírna, kavárna a prodejna kávy je místo, kde se pravidelně schází lipští „coffee heads“. Pokud jste fanoušci kofeinu, dojděte si sem na posilující dávku. Kavárna leží nedaleko na jih od centra u zastávky Bayrischer Platz.

A jestli budete mít náladu na malou procházku, vydejte se z kavárny ještě o kus dál na jih, kde se rozkládá čtvrť Connewitz. To je dnes asi nejalternativnější část Lipska plná graffitti, studentů, malých barů a hospod.

V jejím středu nepřehlédnete Panometer, bývalý historický plynojem, který dnes funguje jako specifická galerie, promítají se tady dokumentární filmy, pořádají nepravidelné výstavy a další umělecké akce.

16.00 – Odpoledne v Grassi 

Grassi je grandiózní stavba v netypickém art deco stylu ze 30. let, která v sobě slučuje muzeum užitého umění, etnografické a muzeum hudebních nástrojů. Patří mezi jedno z velmi mála muzeí, která vznikla během pruské éry.

Stojí za návštěvu už kvůli svojí architektonické kvalitě. Expozice se věnují uměleckým řemeslům, designu i stavebnictví a architektuře. Navíc to sem jak z Connewitz, tak z centra budete mít coby kamenem dohodil.

18:00 – Večeře v Schaarschmidts 

Pokud ještě nespěcháte domů, nedělní večer můžete zakončit v tradiční gastronomické perle Lipska, v rodinné restauraci Schaarschmidts. Zatímco restaurace Kuultivo je spíše trendy, tento podnik plný uměleckých děl a cetek na zdech, vaří sice s moderním twistem, ale pokrmy spíše tradiční a pro Sasko typické, a to metodou od čumáku po ocas.

Stejně jako výše zmíněný rival je ale výsledek perfektní, o čemž také svědčí zápis v „michelinu“. Jejich specialitou je nadívaná křepelka a i v tomto případě bude lepší, uděláte-li si rezervaci.