Za film Dcera získala studentského a nominaci na „velkého“ Oscara. Svůj mimořádný talent potvrdila režisérka Daria Kashcheeva i s novým animovaným snímkem Electra, který by měl zazářit i na Českých lvech.

Kolik nápadů a témat se dá vměstnat na plochu necelé půlhodiny? Daria Kashcheeva ukazuje, že nesčetně. Electra je film, který nepůsobí česky, nýbrž světově – a svět také zaujal.

Premiéru měl loni v Cannes, získal cenu za nejlepší krátký film na festivalu v Torontu a dostal se do užších nominací na britské ceny BAFTA. A není divu, že bojuje i o cenu za nejlepší animovaný film na letošních Českých lvech.

Electra dle slov své režisérky nemá děj, sama ho označuje za filmovou báseň. Rozebírá Elektřin komplex, tedy pojem, který zavedl švýcarský lékař Carl Gustav Jung, a označuje, zjednodušeně řečeno, milostnou náklonnost dcery k otci.

Kascheeva na toto téma natočila půlhodinový animovaný film, respektive hybridně animovaný, jelikož zároveň rozpohybovává statické lidské postavy. Nejvíce ze všeho je to studie o traumatu, které takový komplex způsobí.

Film vypráví o Elektře, kterou po desátých narozeninách opustil otec, k němuž vzhlížela. A ukazuje v nekompromisní střihové jízdě, kde se skáče mezi přítomností a minulostí, jak se na ní absence otce podepsala. Jde o mix vzpomínek a jejích skrytých představ, zběsilá směsice výjevů o zrychleném dospívání inspirovaná mýtem o Elektře, především tím od Eurípida.

Řeší se její vztah k vlastnímu tělu, její sexualita, sebepoškozování, izolace, boj se sebevědomím. Vzpomíná na dětství plné panenek Barbie a ideálu krásy. Do toho se všude vkrádají zubařské nástroje, jelikož její otec je dentista –  a zároveň záletník, kterému se ona jen marně snaží zalíbit. 

To vše přitom Kashcheeva servíruje v ohromném tempu, ve sprintu vzpomínek a dojmů, kde se střídá jeden nápad za druhým, to vše za doprovodu dunivého hudebního doprovodu. Je to hypnotický až surreálný zážitek, který končí mrazivě jednoduchou tečkou, pár větami, které celou podívanou zarámují.

Electra má sice krátkou stopáž, ale s každou vteřinou si autorka dokonale vyhrála. Pořád se něco děje – a když je náhodou ticho, i to má svůj smysl. Vysoké úrovni pomáhají i herci, ať už odtažitý Robert Jašków v roli otce, či Zuzana Částková coby titulní Elektra.

Dcera pomohla Kashcheevě, rodačce z Tádžikistánu, ke světovému renomé, trvalému pobytu v Česku a českému občanství. Electra má našlápnuto k velkým věcem rovněž. A kdo ví, co bude dál, až dostane režisérka větší prostředky? Však je čerstvou absolventkou FAMU, Electra byla jejím magisterským projektem.

A tak si její nejnovější snímek nenechte ujít, v rámci přehlídky k Českému lvu ji nyní můžete zhlédnout na dafilms.cz.