Česko je dost možná na startu nové automobilové éry. Toyota sbírá objednávky na vodíkový model Mirai za skoro dva miliony korun a před otevřením jsou i první vodíkové čerpací stanice. Vedle toho se do měst tlačí vodíkové autobusy a ve hře je i využití vodíku na kolejích.
V posledním roce se může zdát, že automobilový svět má před sebou budoucnost, která je spojená výhradně s elektřinou. Jenže to tak být vůbec nemusí. Všechny karty na elektřinu sice vsadily automobilky, která nám jsou relativně blízko, především pak Volkswagen, ale kola automobilového průmyslu se netočí jen na starém kontinentu drceném emisními limity.
Že může být i jiná cesta, ukazuje uvažování Akio Toyody, šéfa momentálně největší automobilky světa. Tou je japonská Toyota, která loni předběhla Volkswagen a i přes meziroční jedenáctiprocentní propad prodejů dokázala řidičům po celém světě dodat 9,528 milionu aut.
Toyoda se totiž rozhodl jít proti proudu a už několik měsíců trousí varování před tím, aby svět bezhlavě opustil konvenční motory. A to i přesto, nebo možná právě proto, že touto cestou se od roku 2035 hodlá vydat i mateřské Japonsko. A svůj názor otevřeně říká i přesto, že už se začínají ozývat i kritické hlasy. Naposledy varovný prst zvedla skupina pěti evropských investorů, kteří v Toyotě drží podíl v hodnotě zhruba 500 miliard dolarů.
Pokud to šéf automobilky ustojí, Toyota tak nejspíš bude pokračovat v trendu, který nezavrhuje žádný z typů pohonů. „Máme filozofii, podle níž je důležité mít připravenou vhodnou technologii pro každý okamžik. Můžeme tak odpovědět na poptávku, která se řídí tím, jak a kde naši zákazníci auto používají,“ říká šéf českého zastoupení Toyoty Martin Peleška.
Z toho vychází zásadní sdělení: v nabídce Toyoty a Lexusu tak zřejmě ještě dlouho zůstanou auta s motorem na benzin, hybridy, čisté elektromobily, ale také modely využívající vodík. Z dlouhodobého hlediska by to oproti už zmíněnému Volkswagenu, který svoji budoucnost vsadil na elektromobilitu, mohlo znamenat obrovskou výhodu.
Martin Peleška | Foto Michael Tomeš
Automobilka se zkrátka snaží držet všechny trumfy. S hybridy už Toyota prorazila dávno, výraznější nástup elektromobilů má přímo před sebou a právě teď se díky druhé generaci modelu pojmenovaného Mirai, což je japonský výraz pro budoucnost, snaží uspět s autem na vodík.
V Česku se vodíkový Mirai s cenou začínající na částce 1,7 milionu začal prodávat ani ne před měsícem a za tu dobu Toyota podepsala necelou desítku objednávek. A to i přesto, že v Česku není jediná veřejná čerpací stanice, která by doplnění plynného vodíku umožňovala. To se má ale letos změnit, na což Toyota, stejně jako například i korejská značka Hyundai disponující vodíkovým modelem Nexo, čekala.
První nová Toyota Mirai v Česku. | Foto Michael Tomeš
První Miraie zákazníci v Česku dostanou v září, kdy už by měla fungovat první vodíková stanice, u níž se náklady na vybudování pohybují kolem 25 milionů korun. Už teď je ale možné jedno takové auto hlavně v Praze a okolí potkat. Identifikovat se dá snadno – podle registrační značky H2O Mirai. Redaktor Forbesu měl možnost přesně tohle auto několik kilometrů řídit, zatímco na sedadle spolujezdce seděl Martin Peleška.
Za volantem Miraie
A dojmy z jízdy? Bylo by určitě zábavnější barvitě popisovat, jak moc se chování vodíkového auta spadajícího do stejné třídy jako například BMW 5 nebo Mercedes-Benz E odlišuje od auta s benzinovým motorem nebo od klasického elektromobilu, jenže ten rozdíl je jen těžko postřehnutelný. Obecně má nejblíž k elektromobilu, který ovšem není potřeba dlouho dobíjet. Stačí během pěti minut do tří nádrží natankovat plynný vodík.
Ten se pak za provozu sloučí s kyslíkem nasávaným kompresory na předku auta, přičemž k tomu hlavnímu v podobě finální reakce vodíku s kyslíkem dochází v palivovém článku pod kapotou. Takto vzniklá elektrická energie pohání elektromotor s výkonem 134 kilowattů, což mu umožňuje zrychlení z nuly na sto za devět sekund a maximální rychlost 175 kilometrů za hodinu. Dojezd plně natankovaného auta je 650 kilometrů.
„Mirai je něco jako malá pojízdná elektrárna. Sám sobě si vyrábí elektřinu. A to se děje v prostoru pětimetrového auta. A jedinou emisí toho všeho je čistá voda, kterou auto vypustí poté, co řidič stiskne tlačítko vedle volantu popsané H2O,“ říká Peleška, která zároveň upozorňuje na další zajímavost. A to tu, že Mirai vzduch nejenže nezahlcuje emisemi, ale naopak ho čistí.
Foto Michael Tomeš 
Foto Michael Tomeš 
Foto Michael Tomeš 
Foto Michael Tomeš
„Palivový článek vytváří elektrickou energii tak, že váže vodík čerpaný z nádrží a kyslík ze vzduchu. Kyslík, který pro chemickou reakci používá, musí být naproto čistý. Mirai proto má několik filtrů, které nečistoty odstraňují. Máme spočítáno, že auto při ujetí deseti tisíc kilometrů vyčistí stejný objem vzduchu, který člověk spotřebuje za rok,“ říká šéf české Toyoty.
Toyota budoucnosti vodíku a konkrétně i modelu Mirai věří. Podle Pelešky se dá čekat, že vodíková technologie se časem rozšíří i do dalších modelových řad automobilky a vodíkový pohon bude využívat i Lexus. V případě Miraie první generace, který byl spíš marketingovým velvyslancem vodíkové technologie, se Toyotě podařilo prodat deset tisíc aut. Prodejní ambice nového modelu jsou desetinásobné.
Foto Michael Tomeš
Nahrávat by tomu mohly i přijatelné náklady na provoz vodíkového auta. Cena vodíku se nyní obvykle pohybuje kolem 250 korun za kilogram, což při průměrné spotřebě vodíkových vozů okolo jednoho kilogramu na sto kilometrů vychází zhruba na 2,50 koruny na kilometr. Do budoucna se ale předpokládá, že by cena vodíku mohla klesnout i o polovinu.
Bude se konečně tankovat
Až do letoška v souvislosti s autem na vodík dávala smysl otázka, proč by si Čech měl pořizovat vodíkové auto, když v tuzemsku žádné plnicí stanice nejsou a musel by jezdit „tankovat“ nejblíže do Německa.
Letos tohle uvažování ztratí opodstatnění, protože v Česku se objeví první tři vodíkové stanice. Na alternativní pohony totiž začal slyšet i Orlen Unipetrol, který ve vodíku podobně jako Toyota spatřuje budoucnost.
„Ve třetím čtvrtletí letošního roku otevřeme první veřejné vodíkové plnicí stanice, které budou na čerpacích stanicích Benzina Orlen v Praze na Barrandově a v Litvínově. V další fázi počítáme s otevřením třetí stanice v Brně,“ říká Michal Procházka z Unipetrolu.
Všechny vodíkové plnicí stojany na čerpacích stanicích Benzina budou přístupné veřejnosti, přičemž v nabídce bude vodík o tlakové úrovni 350 bar pro vozidla hromadné dopravy a 700 bar pro osobní automobily.
Jen u tří stanic by to ale skončit nemělo. Unipetrol už nyní začíná připravovat další lokality, například v Praze na Mladoboleslavské nebo v Plzni na Nepomucké ulici.
„Jsme v unikátní pozici, protože jsme schopni vodík vyrábět a současně v rámci naší sítě čerpacích stanic i prodávat. Jednáme také se zástupci krajů ohledně společného postupu v rámci rozvoje vodíkové elektromobility v hromadné dopravě,“ dodává ke strategii generální ředitel skupiny Orlen Unipetrol Tomasz Wiatrak.
Koncern proto v závěru loňského roku společně s Ústeckým krajem a dalšími šestnácti významnými subjekty podepsal Memorandum o partnerství a spolupráci při rozvoji komplexního využití vodíku jako zdroje čisté energie a tuto spolupráci chce přenést i do dalších krajů.
Vodíkové autobusy do krajů
V Ústí nad Labem už koketují například s myšlenkou provozovat na krajských tratích vlaky na vodíkový pohon. Ty už jsou vyzkoušené a tamní zastupitelé se mohou inspirovat například v nedalekém Německu, kde se vodíkové vlaky na tratích prohánějí už několik let.
K vodíkovému pohonu se kromě Ústeckého kraje začíná přiklánět i kraj Moravskoslezský, který je dokonce o krok napřed. Dopravní podnik Ostrava (DPO) totiž na začátku tohoto týdne jako první v republice vypsal výběrové řízení na prvních deset autobusů s pohonem na vodík.
Ty by měly pendlovat zejména mezi Ostravou a Havířovem a obecně na Havířovsku. „První by měly jezdit v roce 2023,“ upřesnila mluvčí ostravského dopravního podniku Tereza Šnoblová. V Ostravě díky tomu vznikne další plnička v Česku, která kromě autobusů bude sloužit i majitelům osobních aut.
„Vodíková plnička svým významem přesahuje běžnou roli Dopravního podniku Ostrava. Plní strategii rozvoje nových ekologických pohonů i na úrovni regionální a národní. Představuje pro nás významnou příležitost pro řešení bezemisní silniční dopravy,“ dodal generální ředitel a předseda představenstva DPO Daniel Morys.
