Víte, kdo zaplatil stavbu Rudolfina? Nebylo to město Praha. Nebyl to stát. Byla to banka Böhmische Sparkasse, jejíž vedení na konci devatenáctého století rozhodlo, že oslaví půlstoletí svého vzniku tím, že vezme část svého zisku a věnuje čtyři sta tisíc zlatých na dobročinný účel.
Že za tyto peníze (nakonec jich bylo ještě mnohem víc) vznikne právě Rudolfinum, byl nápad, který v roce 1872 prosadil Wenzel Worowka, tehdejší ředitel České spořitelny, nejstaršího peněžního ústavu na území Českého království.
Česká spořitelna samozřejmě nic takového dělat nemusela, ale už v roce 1973 koupila pozemek na břehu Vltavy s výhledem na Pražský hrad, vybrala architekty a začala financovat stavbu, která nakonec spolykala dva miliony zlatých. Kdybychom stejnou částku převedli do dnešních peněz, neměli bychom daleko ke dvěma miliardám korun.
K tomu, aby si právě heslo Rudolfinum do svých prosincových kalendářů napsali šéfové firem, kteří seděli u stolů na galavečeru Forbes TOP CEO, přítomné vyzval Radim Svoboda, historicky nejúspěšnější Čech v globálním marketingu, který z pozice prezidenta v newyorské centrále řídil agenturu McCann. Poslední dva roky českým i zahraničním firmám pak radí coby šéf vlastní firmy Stratforce.one.
Co ale má ono heslo zapsané do diářů šéfům firem působících v Česku vlastně připomenout? Je to čas. Čas, který by měli věnovat přemýšlení nad otázkou, která se v debatách o maržích a kvartálních výsledcích snadno ztratí.
Co dlužíte zemi, která vám umožnila vydělat peníze vaší firmy? Že takové přemýšlení má rozhodně smysl, pak doložil tím nejjednodušším možným způsobem: vyzval v sálu sedící vůdčí postavy českého byznysu k tomu, aby se rozhlédly kolem sebe. Samo Rudolfinum je tím nejlepším důkazem, že takové přemýšlení má smysl.
Foto: Martin Svoboda
„Zisk patří investorům. Je to fér. Váš zisk míří do mateřské společnosti, nebo pokud jste vyloženě česká firma, jde do kapsy akcionářů tady doma. Z Česka ale jen loni odešlo 335 miliard korun k akcionářům, kteří nemají odpovědnost vůči tomuto národu, vůči této zemi. Mít by ji ovšem měli,“ pronesl Radim Svoboda, jenž velkou část své kariéry strávil v USA, kde podniká i nyní.
Právě v zámoří vnímá tento způsob uvažování jako mnohem silnější. Povinnost doručit akcionáři zisk je podle Svobody samozřejmě stále na prvním místě, ale pokud jde o další závazky, američtí šéfové je výrazně víc spojují s vlastním jménem. V Evropě podle něj debatu z velké části určují výkazy a regulace. K českému byznysu byl ještě ostřejší. „V Česku většinou mlčíme, mlžíme a plníme si svoje čárky,“ řekl.
V Česku většinou mlčíme, mlžíme a plníme si svoje čárky.
Jako jeden z pozitivních příkladů Svoboda uvedl americkou společnost Patagonia zaměřenou na outdoorové oblečení. Její zakladatel Yvon Chouinard totiž rozhodl, že jedno procento tržeb firma kontinuálně věnuje na ochranu přírody. Za fiskální rok 2025 tak řadu organizací podpořila částkou téměř patnáct milionů dolarů.
„Nechci vám říkat o peníze. Nechci ani koukat do vašich čísel, ale chci vám navrhnout, aby to jedno procento u vás bylo symbolické. Může jít třeba o věnování jednoho procenta vašeho času. Napište si do diáře slovo Rudolfinum a doplňte tam otázku: ‚Co můžu udělat pro tuto zemi? Můžu podpořit vzdělání? Nebo do příštího roku přeškolím lidi, jejichž práci mění umělá inteligence?!‘ Vyhraďte si na to v prosinci tři hodiny. Není to něco, co bude součástí výroční zprávy, ale přistupujte k tomu jako k něčemu, co je vaším vyšším posláním,“ navrhl Svoboda, jenž se nakonec vrátil k příběhu vzniku Rudolfina.
„Tuhle budovu postavila banka. A já bych se vás chtěl zeptat: Co postavíte vy? Pojďme si o tom popovídat. Třeba na příštím galavečeru Forbes TOP CEO, až se znovu uvidíme,“ uzavřel Svoboda své vystoupení.
