Rostoucí konkurence, klesající ceny paliva, ale i silná koruna. To jsou faktory, které v současnosti hrají hlavní roli v cenotvorbě aerolinek. A po loňském strmém růstu se trend drahých letenek konečně začíná otáčet.
Zatímco loni se vysoké ceny letenek, poháněné především skokovým zdražením paliva, staly novým standardem, letošní jaro konečně přináší změnu k lepšímu. Evropská letiště totiž postupně spouštějí letní letové řády a s nimi i desítky obnovených linek.
Také pražské Letiště Václava Havla letos v létě nabídne nejvíce destinací za poslední čtyři roky. Celkem se tak z pražské Ruzyně budou moci cestující dostat přímo do 152 míst, včetně dvou nových dálkových linek do Soulu a na Tchaj-wan a několika nových spojů napříč Evropou.
„Oproti loňské letní sezoně nabídneme cestujícím více spojení, a to i přesto, že nadále chybějí destinace na Ukrajině a v Rusku,“ komentuje šéf Letiště Praha Jiří Pos. Oproti rekordnímu předcovidovému roku 2019 i tak ale podle něj půjde o zhruba osmdesát procent nabídky.
Na poměry, které v letecké dopravě panují od roku 2020, kdy ji zastavila pandemie covidu, jsou to ale čísla velice přívětivá. Více než rok navíc uplynul od ruské invaze na Ukrajinu, která o desítky procent zdražila pohonné hmoty, a zásadně tak zdražila letenky.
Jak potvrzuje ředitel letenkového portálu Letuška Josef Trejbal, nynější pokles cen pohonných hmot se tak v kombinaci s rostoucí konkurencí leteckých dopravců začíná pomalu propisovat do cen letenek. „Trend růstu cen letenek se zastavil a v některých případech budou ceny s růstem kapacit klesat. Kromě rostoucí konkurence, zlevnění pohonných hmot a dalších faktorů zlevnění přispívá i silná koruna,“ říká Trejbal.
Zlevňování se podle něj nejvýrazněji dotkne dálkových letů. Příkladem mohou být třeba zpáteční letenky do Austrálie, které se nyní pohybují okolo třiadvaceti tisíc korun. „Loni to byl dvojnásobek,“ říká Trejbal s tím, že letenky za příznivější ceny lze díky velké konkurenci dopravců pořídit i v rámci evropských spojů. „Neplatí to však u všech evropských destinací. V případě některých evropských metropolí trpíme absencí silného národního dopravce, který by tlačil na zahraniční aerolinky, a zlevňoval tak nabídku,“ vysvětluje Trejbal.
Podobně aktuální situaci na trhu s letenkami vidí i Eliška Řezníček Dočkalová, ředitelka zákaznické péče letenkového portálu Kiwi. „Podíváme-li se na první polovinu dubna, je patrné, že meziroční růstový trend začíná zpomalovat,“ potvrzuje.
Zatímco například posilující koruna se do příznivějších cen letenek propisuje okamžitě, větší zlevňování, které by kopírovalo pokles pohonných hmot, bude záviset na dalším obnovování leteckého provozu po covidu, a tedy i na dále rostoucí konkurenci.
„Palivo je významnou cenotvornou položkou, a pokud bude dostatečná konkurence, budou ceny letenek klesat. Pokles ale nebude plně kopírovat pokles ceny paliva, protože proti snižování cen letenek je růst dalších nákladů – jako například nákladů na letecký personál,“ vysvětluje Petr Kováč, odborník na leteckou dopravu z firmy EY Partner Corporate Finance.
Další zlevnění by pak podle Patrika Vase z portálu Pelikán mohl přinést návrat čínských dopravců do všech předcovidových destinací v Evropě. „To už se pomalu, ale jistě děje – například Air China a China Eastern už létají do Vídně a Budapešti, což okamžitě zlevnilo například letenky do Japonska o polovinu,“ uvádí Vas.
Přesto se však podle všech oslovených odborníků obecně ceny letenek na úroveň roku 2019 nevrátí. Rapidní pokles cen v dohledné době neočekává ani Dočkalová z Kiwi. „Trh se stále teprve vrací na předcovidovou úroveň nabídky, ale poptávka se na ni vrátila podstatně rychleji,“ vysvětluje.
Existuje ale podle ní několik způsobů, jak se dostat na co možná nejnižší cenu. „Jen třeba volbou méně vytížených dnů, jako je například středa, se cestující mohou dostat i na poloviční ceny oproti žádanějšímu čtvrtku a pátku. Podobně bývají levnější lety v brzkých ranních nebo pozdních večerních hodinách, případně lety využívající menší regionální letiště místo velkých hubů,“ radí Dočkalová.
