Trumpova administrativa chce tamním společnostem znesnadnit nábor zaměstnanců ze zahraničí. Chystaná regulace má zatížit každou novou žádost o specializované pracovní vízum H-1B astronomickým poplatkem 103 265 dolarů, v přepočtu zhruba 2,4 milionu korun. Cílem je donutit firmy k náboru lokální pracovní síly a z vybraných peněz zafinancovat imigrační úředníky.
Administrativa poplatek obhajuje jakožto nutný nástroj k pokrytí nákladů celého imigračního aparátu. Podle propočtu od americké vlády by poplatek za podání žádosti přinesl imigrační kase miliardy dolarů ročně.
Trumpova administrativa počítá s přerozdělením získaných prostředků na tyto konkrétní účely:
- Tři miliardy dolarů ročně by měly dostat imigrační soudy, čímž by mohly umožnit nábor více než 8400 nových zaměstnanců včetně soudců pro účely urychlení imigračního řízení, které nestíhá vyřizovat případy a zajišťovat vyhošťování.
- Další tři miliardy dolarů poslouží k vykrytí všech dosavadních nákladů imigračního úřadu USCIS a umožní mu provádět byrokraticky mnohem náročnější prověřování cizinců, aniž by sám úřad zbankrotoval.
- Jedna miliarda dolarů by šla agentuře ICE (Immigration and Customs Enforcement) na důkladnější kontroly žadatelů o pracovní a studijní víza.
Šedesátisedmistránkový návrh představuje zásadní změnu strategie oproti původní iniciativě Trumpovy vlády, jež v praxi fungovala přibližně osm měsíců, dokud ji letos v červnu nezastavil soud. Bílý dům totiž už nepostupuje pouhým prezidentským výnosem, kterým by obešel Kongres, ale volí zdlouhavou byrokratickou cestu, kdy návrh předložilo ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS).
Program H-1B patří mezi nejžádanější americká víza pro vysoce kvalifikované zahraniční experty. Žádá o něj konkrétní americká firma se zákonným limitem 85 tisíc víz ročně pro celou Ameriku (65 tisíc základ + 20 tisíc pro držitele pokročilých titulů).
O tom, kdo vízum dostane, rozhoduje počítačová loterie. Vízum také držiteli umožňuje legálně usilovat o Zelenou kartu, což slouží jako lákadlo, kterým technologické firmy v Silicon Valley nabírají světové mozky.
Zatímco technologickým gigantům dosavadní program vyhovuje, americká vláda v něm vidí spíše zneužívání levnější pracovní síly na úkor domácích zaměstnanců. Zavedení stotisícové bariéry má zaměstnavatele motivovat k najímání cizinců jen v případech absolutní nutnosti.
Vláda se při obhajobě poplatku opírá o studii National Bureau of Economic Research (NBER), podle níž držitelé H-1B vydělávají v průměru o patnáct procent méně než jejich američtí kolegové na podobných pozicích.
Sféra byznysu a univerzit však vyjadřuje velké obavy a předem varuje před dopady. Návrh zasáhne zejména největší technologické společnosti světa, v čele s Amazonem, který coby největší uživatel programu získal dle dat USCIS jen do konce letošního června přes 9300 schválených žádostí.
Dopady, jež mělo zrušené nařízení, jsou patrné už nyní. Podle srpnové zprávy portálu Common App se počet přihlášek zahraničních studentů na americké univerzity pro letošní podzim meziročně propadl o deset procent, což představuje jeden z nejvýraznějších propadů v historii.
Samotné univerzity a výzkumné ústavy jako zaměstnavatelé sice budou od poplatku osvobozeny, ale jako vzdělávací instituce je opatření tvrdě zasáhne. Studenty odradí nemožnost pracovat v amerických firmách, na které se poplatek vztahuje.
Nejde o první pokus
Snaha dramaticky prodražit a omezit víza H-1B je dlouhodobou prioritou Trumpovy administrativy. Celý spor se vyvíjí v několika fázích:
-
- Mzdové bariéry (Trumpovo 1. funkční období): Pokus vlády o odrazení velkých firem tlakem na zvýšení povinných minimálních platů pro držitele víz. Vláda tehdy přepsala oficiální platové tabulky tak, že povinné minimum pro držitele víz vystřelilo na 100 až 130 tisíc dolarů ročně. Tyto snahy však opakovaně narazily u soudů.
- Prezidentský dekret (září 2025): Administrativa změnila taktiku a zavedla jednorázový poplatek 100 tisíc dolarů odváděný přímo státu.
- Soudní stopka (červen 2026): Federální soud v Massachusetts nařízení zrušil, jelikož rozhodl, že prezident si svévolně zavedl nezákonnou daň, obešel Kongres a ignoroval kritický nedostatek pracovníků ve zdravotnictví a školství.
- Byrokratická klička (srpen 2026): Vláda nyní volí formální proces tvorby nařízení skrze své vlastní úřady, aby se vyhnula výtkám o překročení prezidentských pravomocí.
Nový návrh cílí jen na budoucí žádosti, i proto se nevztahuje na cizince, kteří si víza pouze prodlužují.
Po úterním zveřejnění v oficiálním vládním registru začíná běžet třicetidenní připomínkové řízení, během něhož mohou dotčené firmy, oborové svazy a akademické instituce podávat své oficiální námitky a připomínky k chystanému opatření.
