skip to main content

Vyrazte za runovými kameny po stopách Vikingů

3 minuty čtení

Nedávný objev několika vikinských lodí, které nejspíš sloužily jako hroby pro vysoce postavené náčelníky, vystřelil zájem o dějiny Vikingů do nových výšin. Ve Skandinávii však můžete najít i další pozoruhodné artefakty připomínající slavnou válečnickou éru: runové kameny.

Tradice kamenných památníků s vytesanými nápisy sahá už do 4. století. Převážná většina runových kamenů je ale mnohem mladší a datuje se do 9. a 10. století, tedy do pozdní vikinské éry. Lingvisté se pokoušejí runová poselství rozluštit. S různými výsledky.

Rök, Švédsko

Reklama

Runový kámen v Röku je nejspíš hlavní turistickou atrakcí na skandinávské vikinské stezce. Jeho příběh však stále zůstává zahalen tajemstvím.

Návštěvníci, kteří u hřebene ve středovýchodním Švédsku stanou poprvé, často doslova oněmí. Impozantní pětitunový kámen má až mimozemský vzhled a nepodobá se ničemu z dosud objevených archeologických nálezů na světě.

Monolit z počátku 9. století je považován za první písemný doklad švédské literatury. Je na něm vytesán nejdelší runový nápis na světě: složený je z více než 700 run, obtékajících kámen z pěti stran. Má se za to, že byl vytesán vikinským válečníkem, který v nápisu oplakával smrt svého syna.

Švédští vědci ale nedávno přišli s novou interpretací. Vikingové prý ve skále zvěčnili své obavy z opakování krutých zim. Dle výzkumu týmu vedeného Perem Holmbergem, profesorem švédského jazyka na univerzitě v Göteborgu, uvrhla série vulkanických erupcí v 6. století Švédsko do dlouhodobého ochlazení a zlikvidovala až polovinu populace.

Nová studie upozorňuje na řadu přírodních jevů mezi lety 775 a 810, které musely autora run vyděsit. Oblohu zbarvila do ruda silná sluneční bouře, nastalo zatmění slunce a extrémně chladná léta přinesla špatnou úrodu. Každá z nich mohla věštit takzvaný Fimbulwinter, který v severské mytologii označuje zimu trvající nepřetržitě tři roky a oznamující konec světa.

Jelling, Dánsko

Runové kameny v Jellingu pocházejí patrně z 10. století. Stojí na dvoře jellinského kostela mezi dvěma mohutnými mohylami a bývají považovány za jedny z nejvýznamnějších historických artefaktů Dánska.

Starší a menší z kamenů nechal vztyčit první dánský král Gorm Starý na počest své manželky Thyry. V nápisu se poprvé zmiňuje Dánsko jako takové.

Druhý, větší kámen sem nechal umístit jeho syn Harald Modrozub. Desetitunový kámen nese přídomek „křestní list Dánska“. Nápis na něm vytesaný totiž oslavuje jeho dobytí.

Kameny jsou spolu s mohylami a kostelem na seznamu světového dědictví UNESCO, bývá tu proto rušno.

Rakkestad, Norsko

Reklama

Dodnes po celé Skandinávii přibývají nové nálezy vikinských pohřebních lodí i runových kamenů. V Norsku jich bylo objeveno velmi málo, k těm nejpozoruhodnějším patří nález z Rakkestadu. Jeho stáří však o celé čtyři staletí předchází vikinské éře, jak potvrdili vědci z University of Oslo, kteří zkoumali jazyk 35 run na kameni.

Södermanland, Švédsko

Drtivá většina dosud objevených runových kamenů se nachází ve Švédsku. V regionu Södermanland západně od Stockholmu je jich roztroušeno na 450.

Asi nejznámějším je monolit poblíž Stenkvitského kostela. Je to jeden z mála runových kamenů, které odkazují na Thora, dokonce na něm najdete vyobrazení Thorova kladiva, zvaného Mjölnir.

Další slavný kámen ve Skåangu je pozoruhodný dvěma soubory nápisů. První je psán nejstarší známou runovou abecedou, která se datuje do 6. století. Druhý byl přidán během vikinské éry.

A na velkém pohřebišti v Kungshålletu v Kjule stojí více než tři metry vysoký kámen runa s příběhy válečných tažení v západní Evropě.

Reklama
Reklama