Přítok Dunaje do Srbska je podle dlouhodobých průměrných hodnot 4700 kubíků vody za sekundu, letos se ovšem pohybuje na 1700 kubících. To se odráží i v energetice. Vodní elektrárny snížily výkon na třetinu a produkci elektřiny snižují i ty uhelné. Kvůli nedostatku vody pro chlazení.
Srbská energetika stojí na dvou základních pilířích. Tím silnějším je výroba elektřiny z uhlí, druhým pak vodní elektrárny. Oba dva pilíře jsou ale dnes silně podemílány a Srbsko se na ně nemůže stoprocentně spolehnout. A to kvůli letošnímu extrémnímu suchu a také vlnám veder, které snížily hladinu Dunaje v zemi na rekodně nízké úrovně.
Dunaj je přitom hlavním motorem tamní hydroenergetiky, kde se nachází několik obrovských vodních elektráren včetně jedné z největších evropských vodních elektráren Djerdap, která leží na samých hranicích s Rumunskem v soutěsce přezdívané Železná vrata.
Sama hráz přehrady představuje monumentální vrata. Tok Dunaje je zde přehrazen a hladina vody zvednuta o 34 metrů, čímž vznikla nádrž sahající do vzdálenosti zhruba 200 kilometrů proti proudu, téměř až k Bělehradu.
Instalovaný výkon dvou vodních elektráren Djerdap činí 2,4 gigawattu, pro porovnání je shodný s výkonem jaderné elektrárny Temelín. Turbíny se nacházejí jak v Rumunsku, tak v Srbsku. Rumunská strana elektrárny vyrobí ročně přibližně 5,24 terawatthodiny (TWh) , zatímco srbská strana elektrárny vyrobí 5,65 TWh.
Dnes se ale z jejich dohromady 24 Kaplanových turbín točí jen osm. Evropa se letos potýká s extrémním suchem, což snížilo průtok Dunaje na třetinu a stejně tak z pohledu výkonu reagují i srbské vodní elektrárny.
„Djerdap 1 vyrábí pouze třetinu svého průměrného denního výkonu, protože hladina Dunaje je extrémně nízká a vodní cesty po celé Evropě postihují dlouhodobé vlny veder a sucho,“ uvedl v pátek večer pro agenturu Reuters generální ředitel státní energetické společnosti EPS Dušan Živković.
Dodal, že v květnu a červnu zaznamenala společnost EPS nejnižší produkci elektřiny za tyto měsíce od otevření elektrárny Djerdap 1 v roce 1970.
Na Dunaji na srbském území je ale hned několik mohutných vodních elektráren, které dohromady stojí za téměř třetinou celkové roční výroby elektřiny v zemi. Letos k ní ale přispívají zatím z deseti procent.
Nejde totiž jen o Djerdap. Oficiální údaje evropské sítě ENTSO-E, kam se na hodinové bázi zasílají informace o výrobě elektřiny z různých typů zdrojů, ukazují, že výroba v průtočných vodních elektrárnách v celém Srbsku je na mnohaletém minimu.
Ohroženy však nejsou pouze vodní elektrárny, vedra a nízké stavy vody ohrožují i tepelné elektrárny závislé na uhlí, kterými je Srbsko nechvalně známé. K výrobě elektřiny v této balkánské zemi přispívají stále ze dvou třetin a vypouštějí obrovské množství emisí.
Ani srbské uhelné elektrárny ale nedokážou vykompenzovat výpadky vodní energetiky, a to opět kvůli vodě. Tepelné elektrárny, jako je například Kostolac, dnes také fungují se sníženým výkonem, protože jim chybí voda nezbytná pro chlazení.
Celková výroba elektřiny v Srbsku se proto v současnosti rovněž pohybuje na mnohaletém minimu. A s příchodem nové vlny veder se navíc dá očekávat, že opět vzroste i spotřeba elektřiny.
Srbsko tak v těchto měsících nemá dostatek elektřiny pro sebe a musí se spoléhat na importy ze zemí, jako je Rumunsko nebo Maďarsko.
Vzhledem k hydrogeologickému výhledu, podle kterého má v evropských řekách vody do budoucna ubývat, Srbsko musí svou energetiku řešit. Potenciál má především v rozvoji obnovitelných zdrojích, jako jsou fotovoltaické elektrárny.
OZE ovšem silné zastoupení tepelných elektráren v energetickém mixu samotné nedokážou nahradit. I proto se v Srbsku dnes otevírají diskuse o výstavbě první jaderné elektrárny v zemi.
V minulém týdnu Srbsko v zastoupení ministra energetiky Dubravky Đedoviće Handanoviće podepsalo s francouzskou státní společností EDF partnerství, které položí základy budoucího jaderného programu v zemi, což neznamená nic jiného než přípravu na výrobu elektřiny z jádra.
„Naším cílem je dokončit do poloviny příštího roku veškeré nezbytné studie, abychom mohli učinit informované rozhodnutí o dalším rozvoji srbského jaderného programu. V nadcházejících letech bude Srbsko pokračovat v budování institucionálních, regulačních a technických kapacit potřebných pro budoucnost svého energetického sektoru,” uvedl po popisu Handanović.
