Jako každý rok čeká tuzemský byznys i letos řada právních novinek. Firmy budou muset platit vyšší daně z příjmu, vykazovat report o udržitelnosti nebo si hlídat kybernetickou bezpečnost.
Nejen podnikatele a podnikatelky ve velkém ovlivní takzvaný konsolidační balíček, tedy soubor daňových reforem, jehož součástí je také změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu nebo změna zákona o účetnictví.
Které další zákony letos ovlivní český byznys? Přinášíme jejich přehledné shrnutí.
Home office a přísnější pravidla zaměstnávání
Zásadní změny čekají firmy a jejich zaměstnance pracující na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy na DPP nebo DPČ. Novela zákoníku práce zpřísňuje podmínky uzavírání dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce.
Zároveň mají zaměstnanci pracující na tyto dohody navíc nově nárok na minimální státem stanovenou mzdu, která bude v roce 2024 činit 18 900 korun.
„Veškeré změny vedou především k tomu, aby zaměstnanci na DPP či DPČ získali obdobná práva jako zaměstnanci v pracovním poměru,“ vysvětluje Petr Glogar, advokát PwC Legal.
Důsledkem podle něj bude úbytek prací na tyto dohody. „V důsledku toho mohou někteří zaměstnanci směřovat až do šedé ekonomiky. To ve výsledku nepomáhá ani zaměstnancům, ani státu, který přichází o nemalé finanční prostředky, ať už na nižším výběru daní, nebo sociálního a zdravotního pojištění,“ kritizuje advokát.
Novela zákoníku práce nově umožňuje takzvaný home office. Úprava zahrnuje pravidla, podle kterých musejí firmy v určitých případech svým zaměstnancům pracujícím z domova hradit výdaje, které tím zaměstnanci vzniknou, například za elektřinu nebo vytápění bytu.
Všechny změny, které se v roce 2024 budou týkat zaměstnanců a zaměstnavatelů, najdete v našem novoročním článku.
Změny DPH
Jednou z největších změn ve zmiňovaném konsolidačním balíčku je úprava sazeb daně z přidané hodnoty (DPH). Nová úprava zavádí dvě sazby místo dosavadních tří, tedy pouze základní sazbu ve výši 21 procent a sníženou dvanáctiprocentní sazbu.
Do první se nově zařadí nealkoholické nápoje (kromě pitné vody, mléka a tekutých mléčných výrobků), vnitrostátní letecká doprava, opravy obuvi a oděvů, opravy jízdních kol, sběr a likvidace komunálního odpadu.
Snížení z patnácti na dvanáctiprocentní sazbu se dočkaly stavební a montážní práce a některé farmaceutické výrobky a pomůcky. Naopak o dvě procenta se na dvanáct zvýší sazba vodného a stočného, dodávky tepla, vstupenky na kulturní a sportovní akce, léky a ubytovací a stravovací služby.
Knihy včetně těch elektronických jsou od DPH osvobozeny úplně.
Vyšší daň pro firmy
Konsolidační balíček se dotkne také daně z příjmů právnických osob, která se nově zvyšuje z devatenácti na jedenadvacet procent. Dochází také k omezení daňové uznatelnosti některých nákladů – například daňové odpisy osobních automobilů budou omezeny pořizovací cenou maximálně dvou milionů korun.
„Cílem je samozřejmě snižovat deficit státního rozpočtu. Firmy budou pravděpodobně hledat alternativní způsoby, jak ušetřit na daních, jakkoli ve veřejném prostoru zaznělo spíše smíření se s touto změnou, a to na rozdíl od třaskavých témat typu dodaňování zaměstnaneckých benefitů,“ komentuje změnu Josef Žaloudek, daňový partner v Havel & Partners.
Naráží tak na změnu, která výrazně omezí zaměstnanecké výhody: nepeněžní benefity, které svou hodnotou překročí polovinu průměrné měsíční mzdy, tedy v roce 2024 částku přibližně 22 tisíc korun, budou nově podléhat dani z příjmů i všem povinným odvodům.
Podle odborných hlasů tak mnoho firem od takových benefitů úplně upustí. Pozitivní změnou je možnost pro poplatníky zvolit si nezdaňování takzvaných nerealizovaných kurzových rozdílů. Stačí poslat správci daně příslušné oznámení nejpozději do tří měsíců od začátku období, v němž poplatník hodlá tento postup poprvé uplatnit.
Změna definice čistého obratu
Od nového roku budou firmy počítat svůj čistý obrat jinak, než tomu bylo doposud. Zatímco doteď se počítal jako výše celkových výnosů snížených o prodejní slevy, nově bude pro účely účetnictví zahrnovat pouze výnosy z prodeje výrobků a zboží a poskytování služeb.
Bude se tedy jednat pouze o výnosy, na kterých je založený obchodní model společnosti, nikoli výnosy mimořádné.
„Při určování čistého obratu se má přihlížet zejména k odvětví a trhu, na kterém účetní jednotka působí, a k podstatě činnosti účetní jednotky pro její zákazníky,“ přibližuje Žaloudek. Změna zásadně ovlivní povinnost firem nechat kontrolovat své výkazy auditorem – jedním z kritérií pro povinný audit je totiž právě čistý obrat.
„Za rok 2023 se však na základě přechodných ustanovení bude čistý obrat ještě posuzovat podle starých pravidel,“ dodává Žaloudek. Je proto těžké odhadovat počet firem, kterých se změna od nového roku dotkne.
Firmy navíc mohou nově vést účetnictví v cizí měně, konkrétně v eurech, amerických dolarech nebo britských librách. Podmínkou je, aby pro ně byla takzvanou funkční měnou – zjednodušeně řečeno měnou, ve které obchodují.
„Pokud je společnost součástí mezinárodní skupiny, zavedení funkční měny také typicky zjednoduší vykazování interních reportingů, konsolidovaných závěrek a podobně. Nicméně i zde je třeba zohlednit všechny souvislosti, protože například daňové přiznání budou stále podávat v korunách,“ říká Žaloudek.
Reporty o udržitelnosti
Stále více se hlásí o slovo udržitelnost a s ní spojený nefinanční reporting firem. Firmy, kterých se letos dotkne novela zákona o účetnictví, budou muset poskytovat informace o tom, jaký vliv má jejich činnost na životní prostředí či jak nakládají se sociální a zaměstnaneckou odpovědností, respektováním lidských práv či bojem proti korupci.
Podle advokátů PwC Legal bude reporting za rok 2024 povinný pro firmy splňující kumulativně čtveřici podmínek: jde o velkou účetní nebo konsolidující jednotku, která je obchodní společností a zároveň subjektem veřejného zájmu a k rozvahovému dni překročí kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců v průběhu účetního období.
„V praxi ale reporting dopadne na daleko víc firem. Banky, které už ho na základě dobrovolnosti nebo skupinové regulatoriky odevzdávají, budou chtít po firemních klientech kvůli financování data, která jsou v podobném detailu jako ta pro nefinanční reporting dle směrnice CSRD (do českého právního řádu transponované právě změnou zákona o účetnictví, pozn. red.),“ vysvětluje advokátka PwC Legal Olga Kaizar.
Zpráva o nefinančním reportingu tak bude muset být nově zveřejňována společně s výroční zprávou společnosti. „Dopad činnosti firem na jednotlivé ESG oblasti nerezonuje jen firmami samotnými, ale stále více zajímá klienty i potenciální investory. Jednotný nefinanční reporting umožní v budoucnosti jednoduché porovnání firem, přispěje k větší transparentnosti i lepšímu povědomí, jak se která firma k odpovědnosti staví,“ dodává.
Motivace k investicím
Stát chce Čechy motivovat k zajištění na stáří pomocí investic, mimo jiné pomcí takzvaného dlouhodobého investičního produktu (DIP).
Institut nově obdobně jako doplňkové penzijní spoření spadá do třetího důchodového pilíře a lidé jeho prostřednictvím s daňovým zvýhodněním mohou investovat do finančních produktů, jako jsou akcie, dluhopisy nebo podíly v investičních fondech.
Návrh, který těsně před Vánoci podepsal prezident, vstoupil v účinnost k 1. lednu 2024, daňové výhody proto bude možné čerpat už letos. „Na investicích bude možné uplatnit odpočet až 48 tisíc korun ročně na straně zaměstnance a uznatelný příspěvek až padesát tisíc korun ročně na straně zaměstnavatele,“ přibližuje partner PwC David Borkovec.
Podmínkou pro uplatnění daňového odpočtu u dlouhodobého investičního produktu je investování po dobu alespoň desíti let, investici zároveň nelze vybrat před dosažením šedesátky.
Jak upozorňuje Ivo Šilha, advokát a partner advokátní kanceláře Greats, nárok na daňovou výhodu sice vzniká již v prvním roce, ale pokud člověk nedodrží výše uvedené zákonné lhůty, bude muset uplatněnou daňovou podporu vrátit.
Zaměstnanecké akcie
V procesu je také přijetí zákona upravujícího zdanění příjmu z takzvaných zaměstnaneckých akcií. Smyslem návrhu je podle advokátní kanceláře Havel & Partners posunutí zdanění akcií nabytých v rámci akciových či opčních plánů u zaměstnanců, kteří mají typicky akcie možnost nabývat za nižší než tržní cenu.
„V současné době platí, že rozdíl mezi tržní a sjednanou cenou je vůči zaměstnanci potřeba dodanit již v okamžiku nabytí akcií – věc je tedy problematická z pohledu cash flow,“ míní daňový partner Josef Žaloudek.
„Posunutí momentu zdanění, typicky až do okamžiku prodeje akcií zaměstnancem, tak může být pro zaměstnance výhodou a o něco větší motivací se takového programu účastnit, respektive k zaměstnavateli nabízejícímu tento benefit nastoupit,“ konstatuje.
Startupy by tak snáze přilákaly i špičky v oboru či zahraniční zaměstnance, které by si v rané fázi jinak nemohly dovolit. Zmiňovaný návrh, který měl podle záměru nabýt účinnosti už první den nového roku, zatím nebyl Senátem schválen.
„Senátoři navrhovali posunutí účinnosti na 1. dubna 2024,“ upřesňuje Žaloudek a připomíná, že v legislativním procesu je i návrh, na základě kterého by bylo u opčních programů umožněno dokonce úplné osvobození příjmu zaměstnance z nabytí podílu ve společnosti, u které je zaměstnanec zaměstnán.
„K osvobození by došlo za splnění některých dalších podmínek – zejména že by doba mezi nabytím a uplatněním opce přesáhla dva roky,“ dodává Žaloudek. Podle návrhu by úprava mohla nabýt účinnosti v lednu 2025.
Kybernetická bezpečnost
Rok 2024 přinese i řadu dalších novinek, které zatím nejsou českými předpisy upraveny. „Nejzásadnější dopad na firmy bude mít novela zákona o kybernetické bezpečnosti kvůli evropské směrnici NIS2,“ říká Richard Otevřel z mezinárodní advokátní kanceláře Noerr. Cílem směrnice je především větší ochrana služeb důležitých pro stát a jeho občany.
„Dosavadní pravidla se v Česku týkala zhruba 500 firem, nově jich bude více než devět tisíc. Subjekty nadto přestane určovat Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, ale budou se muset samostatně identifikovat a u úřadu proaktivně registrovat,“ připomíná Lenka Michalcová, advokátka PwC Legal.
„Následně budou muset zavést systém řízení bezpečnosti informací a organizačně-technická bezpečnostní opatření, hlásit kybernetické incidenty a smluvně zajistit bezpečnost dodavatelských řetězců,“ vyjmenovává nové povinnosti.
Dotčené firmy budou dle nové zákonné povinnosti rozděleny do dvou skupin: do té s více povinnostmi spadají například banky, energetické společnosti, mobilní operátoři, výrobci léků, poskytovatelé cloudových řešení nebo vybrané orgány státní správy.
„Ruku v ruce se zvýšeným důrazem na kybernetickou bezpečnost výrazně vzrostou pokuty za nedodržování předepsaných pravidel. Ty mohou v extrémním případě dosáhnout až 250 milionů korun nebo dvou procent z obratu firmy,“ vypočítává Petr Šimsa, expert na regulatorní oblast kyberbezpečnosti v PwC Česká republika.
Hromadné žaloby nejen proti firmám
Zásadní změnu má podle právníků přinést také dlouho diskutované přijetí zákona o hromadném občanském řízení soudním – tedy o hromadných žalobách.
„Zákon aktuálně projednává parlament, nicméně je téměř jisté, že v průběhu roku 2024 bude přijat a nabude účinnosti,“ přibližuje Jan Šturm, partner v advokátní kanceláři Havel & Partners. Firmy tak nově budou čelit případným hromadným spotřebitelským žalobám.
„Ty se mohou týkat jakýchkoli finančních nároků, například nároku na náhradu škody. Změna se týká především podnikatelů uzavírajících velké počty spotřebitelských smluv, tedy například byznysů v energetice, telekomunikacích, dopravě nebo finančních službách,“ uzavírá Šturm.
