Když jednou za čtyři roky upne sportovní svět oči k zimním olympijským hrám, dostane se do zorného pole veřejnosti také curling coby jedna z nejkurióznějších disciplín pod pěti kruhy. Chirurgicky přesné vypouštění kamenů, nekompromisní taktická bitva a zběsilé metení už brzy zavítá ve své nejvrcholovější podobě do Ostravy, dějiště evropského šampionátu. Ten vypukne v RT Torax Areně již 27. října a potrvá do 1. listopadu.
Pokud jste žili v tom, že nejslavnějším sportem, jehož základní výbava zahrnuje koště, je famfrpál, potom není od věci uvést věci na pravou míru.
Curling je hra, jejímž cílem je zjednodušeně řečeno posílat po ledě co nejblíž k terči zhruba devatenáct kilogramů těžké kameny ve tvaru zakulacené žehličky.
Poprvé se curling objevil na olympijských hrách už v roce 1924 a od her v Naganu z roku 1998 se na programu pod pěti kruhy usadil již natrvalo. Mezinárodní olympijský výbor k němu navíc postupně přidává další dynamické disciplíny, jako je turnaj smíšených dvojic.
Poměrně silné zázemí má okrajový sport také v Česku, a to dokonce tak velké, že se právě naše republika stane dějištěm blížícího se evropského šampionátu. Náklady na uspořádání takového turnaje se podle organizátorů vyšplhají na hranici dvaceti milionů korun.
„Měli jsme obrovské štěstí, že náš evropský šampionát podpořila jak NSA, tak město a kraj a v rámci dotací nám pokryly lehce přes polovinu nákladů. Patří jim všem obrovský dík, bez jejich podpory v zádech bychom si netroufli tento turnaj do Česka přivést,“ říká pro Forbes Karolína Frederiksen, předsedkyně Českého svazu curlingu a rovněž úspěšná curlerka.
Na celé mistrovství se dosud prodalo kolem tisíce permanentek, jejichž cena se pohybuje od pěti set do patnácti tisíc korun za šestidenní VIP balíček. Celodenní vstupenka potom vyjde na dvě stě korun a podle Frederiksen se zatím prodaly řádově stovky lístků.
„Naše kampaň nicméně ještě sílí a vrcholí, takže věříme, že stadion vyprodáme. Není nic lepšího než narvaný stadion a skvělá atmosféra, takže toto je náš ultimátní cíl,“ upřesňuje Frederiksen.
Nutno dodat, že z hlediska návštěvnosti je Česko jedním z nejvděčnějších dějišť pro mezinárodní turnaje pro sporty a jejich kategorie, o které obvykle nebývá takový zájem.
Divácké rekordy co do počtu přihlížejících na tribunách drží Česká republika namátkou ve florbale, v hokeji (včetně ženského a paralympijského turnaje), ve vodním slalomu či dokonce v kynologických závodech v psím parkuru (agility).
Foto Sreyus Guruvu/Unsplash
Zpátky ale ke kamenům a metení. Kromě tuzemských fandů zamíří podle pořadatelů do Ostravy také stovky zahraničních návštěvníků.
„Určitě pomáhá blízkost Polska a účast jeho mužského týmu, který v posledních letech šel kvalitativně hodně nahoru. Přijedou ale také větší skupiny ze Švédska, Skotska, Švýcarska a z dalších zemí,“ vypočítává Frederiksen.
„Těším se na to, až se budou fanoušci v hale překřikovat a špičkovat. S bouřlivou atmosférou si všichni zápasy užijí více. Curling ale není fotbal, fanoušci jsou k sobě přátelští a klidně po zápase uvidíte různé fanoušky, jak si spolu dávají drink,“ doplňuje.
Při prodeji vstupenek těží organizátoři mimo jiné z toho, že se evropský šampionát koná v témže roce jako olympijské hry. Podle Frederiksen přinesly hry velkou mediální pozornost a výraznou marketingovou pomoc zajišťuje také Český olympijský výbor.
Kdo navíc tráví více času na sociálních sítích, mohl si během uplynulých her v Miláně povšimnout virálních editů s českým curlerem Vítem Chabičovským a jeho týmovou parťačkou Julií Zelingrovou, které měly na TikToku či Instagram Reels i miliony zhlédnutí.
„Když nás s Julií byl tehdy plný internet, tak nás to oba hodně bavilo. Chodila mi spousta hezkých zpráv a dělalo mi to fakt radost. Byli jsme ještě během olympiády na olympijském festivalu a tam o nás byl šílený zájem a bylo to moc hezký,“ přibližuje pro Forbes dvaadvacetiletý Chabičovský.
„Když už jsme potom nebyli v televizi každý den lidem na očích, tak to postupně upadalo, ale třeba ještě měsíc nebo dva po olympiádě mě lidi poznávali a někdy mě i oslovili a povídali, jak koukali a fandili. Všichni byli hrozně milí. Teď, po osmi měsících, mě jen občas někdo pozná v hospodě třeba,“ dodává curler.
Vít Chabičovský bude na ostravském šampionátu startovat v týmu mužů. Julie se kvůli kvalifikaci na mistrovství světa juniorek v českém dresu nepředstaví, organizátoři s ní však počítají pro tvorbu videí a interakci s fanoušky, mimo jiné na dvoudráze v ostravských Radvanicích, kde bude instruovat curling pro veřejnost a partnery.
Právě v Radvanicích se nachází jedna z mála moderních curlingových hal v Česku. Otevřela se loni na podzim a náklady na její výstavbu se vyšplhaly na osm milionů korun. Celkově jde o teprve čtvrté sportoviště zaměřené ryze na curling. Právě nedostatek ledových ploch je podle Frederiksen hlavní brzdou v dalším rozletu této disciplíny v tuzemsku.
„Český svaz curlingu má zhruba sedm stovek aktivních členů a již řadu let sledujeme velký zájem jak divácký, tak i o členství. Jsme bohužel omezeni kapacitou ledových ploch, které nenafoukneme. Cesta k vyššímu počtu členů vede jen přes budování infrastruktury a to není zrovna procházka růžovým sadem,“ vysvětluje Frederiksen.
Kromě Ostravy už stojí specializované haly v Praze i v Brně a fungují podle Frederiksen dobře. „Curling se dále pravidelně hraje i na hokejových stadionech na dalších místech republiky, ale podmínky na těchto stadionech se nedají se specializovanými halami vůbec srovnávat,“ upozorňuje.
Cena za povinnou curlingovou výbavu začíná přibližně na čtyřech tisících korunách za koště a speciálně upravený pár obuvi, v němž jedna bota disponuje kluznou teflonovou podrážkou (slider) a druhá protiskluzovou gumou (gripper).
V závislosti na úrovni lze mezi další nákladové položky zařadit speciální curlingové rukavice, kalhoty, náhradní polštářky na koště nebo obaly.
Cenovka nejdražších, výrazně odlehčených košťat vyrobených z karbonu potom překonává hranici čtyř tisíc korun. Obuv s tlustou teflonovou vrstvou pro maximální skluz a stabilitu vyjde na víc než šest tisíc korun. Profi výbava elitního hráče tedy může po sečtení všech položek dosahovat hodnoty až kolem dvaceti tisíc korun.
Samostatnou kapitolou jsou potom kameny, které hráči posílají po ledové ploše směrem do středu vykresleného segmentu. Jediný devatenáctikilový kámen, který projde olympijskou certifikací, vyjde na přibližně 960 dolarů (přes dvacet tisíc korun). Sada o šestnácti kamenech potom přijde na více než 330 tisíc korun.
Nejde totiž o ledajaké kameny. Oficiální a licencovaná hrací tělesa jsou vyrobena z unikátní riebeckitové žuly pocházející z malého ostrůvku Ailsa Craig u jihozápadních břehů Skotska.
Ty vyrábí skotská rodinná firma Kays Scotland, jejíž kořeny sahají až do roku 1851 a která má jako jediná povolení na ostrově těžit. Společnost tak drží monopol na výrobu curlingových kamenů pro zimní olympijské hry a oficiální soutěže Světové curlingové federace (WCF), tedy včetně nadcházejícího evropského šampionátu.
Hlavní tělo kamene tvoří odolný typ žuly zvaný „Common Green“, zatímco na spodní kluznou hranu se využívá vzácnější a jemnější žula „Blue Hone“, což zajišťuje ideální skluz a rotaci na ledu, uvádí společnost.
V praxi to znamená, že tělesa jsou odolná proti nespočtu nárazů a mají nízkou tepelnou vodivost. Příliš horký, nebo naopak příliš chladný povrch by negativně ovlivňoval tenkou vrstvu vody na povrchu ledu, po níž kameny kloužou.
Foto David Smith, CC BY 2.0, via Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ailsa_Curling_Stone.jpg
Těžba se však musela v posledních letech výrazně omezit, a to zejména kvůli přísným ekologickým regulacím na ostrově, který slouží jako významná ptačí rezervace Královské společnosti pro ochranu ptactva.
Těžba probíhá zhruba jednou za deset let. Naposledy se tak stalo na přelomu let 2020 a 2021. Z jedné tuny natěženého materiálu vznikne přibližně šest zdárně zhotovených kamenů.
Naštěstí pro profi i amatérské hráče jsou kameny součástí výbavy hal. Pronájem curlingové dráhy vyjde například v pražském sportovním centru Třešňovka na 3200 korun pro veřejnost.
„Nejjednodušší cesta, jak vzbudit v Česku vášeň pro curling, je ukázat jeho podstatu. Fyzická aktivita se zde míchá se strategií, nervozita a napětí s přesností, pořád se vzrušeně komunikuje. Mě osobně na stadionu nejvíc baví ta atmosféra a také fakt, že můžete sledovat více zápasů najednou a vlastně kolikrát ani nevíte, na kterou dráhu se dívat dřív,“ říká Frederiksen.
Dlouhodobě rostoucí zájem o sport se podle předsedkyně svazu projevuje také na reprezentační úrovni. Z tuzemských curlerů má být největší pozornost upřena na mužský tým, který se představil na olympiádě a už několik let je součástí širší světové špičky.
„Curlingem se dá vydělávat. Nutno však podotknout, že se jím hráči do budoucna příliš nezajistí, po skončení kariéry určitě musejí začít pracovat. Nejlepší týmy, včetně českého mužského týmu, jsou složeny z profesionálů. Všichni účastníci olympiády jsou totiž zaměstnáni v resortním centru Dukly Praha na poloviční úvazek,“ přibližuje Frederiksen.
Výhodou pro curlery může být, že sport lze na top úrovni hrát klidně do pětačtyřiceti let. U dětí je podle Frederiksen ideální začít kolem dvanáctého roku, ale vzhledem k tomu, že se jedná o jednostranný sport, je nutné curling kompenzovat dalším cvičením.
„Můj běžný den vypadá tak, že se snažím skloubit školu a sport. Někdy jsem od rána do večera ve škole a jindy, když výjimečně nemám školu, se snažím o dvoufázový trénink. V průměru to vyjde na jeden trénink na ledě denně, který má jeden a půl až dvě hodiny, a pak posilovna,“ vysvětluje curler Vít Chabičovský.
Ten spolu s mužským týmem vstoupí do turnaje ve středu 28. října ve 12.00 v utkání proti Polsku. O den dříve v sedm hodin večer si premiéru na šampionátu odbude též ženský tým, který nastoupí proti Švýcarkám. Devět zápasů z celkových 68 utkání na šampionátu nabídne ve svém vysílání také Česká televize.
