Váží kolem 2,5 tuny, topí se v nich jednou za den nebo dva a vyhřejí celý dům. Akumulační kamna z dílny Jana Křivonožky si oblíbili především majitelé slaměných domů a dalších přírodních staveb. Jeho cesta k řemeslu ale byla poněkud křivolaká. Když se vystudovaný fyzik rozhodl stát kamnářem, okolí to moc nechápalo.
„Nedávalo jim smysl, proč by vysokoškolák měl jít dělat něco rukama. Já jsem si ale už během studia Matfyzu uvědomil, že mě akademická dráha zas tak neláká a že život ve velkoměstě není pro mě. Čím dál tím víc mě přitahoval venkov a tradiční řemesla. A tak jsem v Beskydech založil neziskovovou organizaci, která se jim věnovala,“ vypráví Křivonožka.
Hned po studiu odešel v rámci Evropské dobrovolnické služby do malé slovenské vesnice Zaježová, která je proslavená svým přírodním stavitelstvím a řemesly. Tam přičichl k truhlářství, tesařství i kamnářství. A právě posledně jmenovaný obor ho zaujal natolik, že se jím rozhodl živit.
Po návratu se vyučil kamnářem v rámci rekvalifikačního kurzu na učilišti v Horní Bříze. Ze čtyřiceti studentů tam byl nejmladší a z jeho spolužáků měla vysokoškolský titul více než polovina lidí. „Kdybych začal podnikat ve dvaceti s učňákem, určitě bych neměl takový úspěch. Vysoká škola mi dala obrovský náskok, analytické myšlení a nadhled. A v neposlední řadě se mi fyzika hodila i při různých výpočtech,“ líčí řemeslník.
První kamna si postavil u sebe doma ve starém domě, který se ženou začali opravovat v malé vesnici Dolejší Kunčice v pohoří Nízkého Jeseníku. Dnes tu se třemi dětmi a čtyřmi kočkami žijí poklidný venkovský život, o kterém Křivonožka snil už během studia v Praze.
23.12. 20. Fulnek, stavitel, kamna, pece, Jan Křivonožka, Forbes
Podobný životní styl mají často i jeho zákazníci. Řada z nich hledá cesty k soběstačnému a příjemnému bydlení. Láká je přírodní stavitelství a třeba dřevostavby zateplené slaměnými balíky s hliněnou omítkou.
„Od začátku jsem měl výhodu, že jsem s tím měl zkušenosti ze Zaježové. I přesto, že jsem byl začátečník, tak ve mě zákazníci měli důvěru. Zároveň se mi podařilo napojit na projektanty a architekty, kteří tyhle domy stavěli. A to byla další cesta, jak se dostat k zakázkám,“ říká Křivonožka, který začal podnikat v roce 2011.
Dnes má čtyřčlenný tým a obrat kolem pěti milionů korun. Ročně postaví zhruba dvacet kamen, jejichž ceny se pohybují v průměru kolem 250 tisíc korun.
„Našel jsem si specializaci, která není úplně tradiční. Neděláme vůbec krby a neprodáváme krbová kamna, která tvoří většinu kamnářského segmentu. Vymýšlíme a stavíme jen velké stavby kachlových kamen kompletně na míru,“ popisuje podnikatel.
Rád přitom experimentuje. Tradiční kachle kombinuje s běžnou i hliněnou omítkou. Nebojí se kopulovitých či organických tvarů. A zákazníkům dodává kamna od zdobných v historickém stylu až po moderní minimalistické. Často jsou to doslova umělecká díla.
Největší zájem je o akumulační kamna, ve kterých stačí zatopit jednou za den až dva a vyhřejí celý dům. Kamnářství Křivonožka roste počet zakázek jak v Česku, tak na Slovensku. „Mohlo by se to zdát jako mrtvé řemeslo. Ale pravda je taková, že poptávka se naopak zvyšuje. A přibývá i kamnářů,“ říká řemeslník.
Zatím se ho ve větší míře nedotkla ani pandemie koronaviru. Souvisí to i s tím, že velkou část projektů plánuje dlouho dopředu a některé trvají třeba i dva roky. Nezaznamenal tak dosud žádný větší propad poptávky. Připravuje se ale na to, že v příštích měsících až letech může v důsledku ekonomické krize zájemců ubývat.
Nijak se tím ale netrápí. Žije s rodinou skromný soběstačný život. Nemá tak ambiciózní byznys plán. Stačí mu, když podnikání přirozeně pozvolna roste. „Moje vize je dál rozvíjet přírodní stavitelství, což je obor, který mi dává smysl. Kamna jsou srdcem domu a já mu jednoduše rád vdechuji život,“ uzavírá Křivonožka.
23.12. 20. Fulnek, stavitel, kamna, pece, Jan Křivonožka, Forbes
