Bojovým uměním zasvětil život, procestoval celý svět a změřil síly s těmi nejlepšími. Zatímco v ringu má za úkol ničit své soupeře, za zavřenými dveřmi má zápasník a novopečený otec Jiří Procházka nově na starosti přebalování, knockoutování nepořádku v domě a hlavně osvojování si role otce, o které poprvé veřejně promluvil na Forbes Business Festu.
Kam přijde, tam se k němu obracejí oči. Bývalý šampion organizace UFC Jiří Procházka je sportovním fenoménem daleko za hranicemi MMA komunity i České republiky. Jeho zápasy sledují diváci v beznadějně vyprodaných největších halách světa a jeho veřejná vystupování přivádějí davy lidí.
Totéž se stalo na stagi Sport a peníze v rámci letošního Forbes Business Festu, kde k úlevě moderátorů nebyla na programu fyzická konfrontace, nýbrž dvacetiminutové povídání, které odstartovalo odpolední část programu.
Po obědové pauze a krátkém sportovním kvízu začalo být pod stagí čím dál těsněji, a kdo si chtěl nejúspěšnějšího tuzemského zápasníka poslechnout z první řady, musel nepochybně část přestávky obětovat držením místa.
Na pódiu nacpaného Křižíkova pavilonu B totiž usedl muž, který ještě pár týdnů dozadu bojoval před zraky celého světa o pás šampiona polotěžké váhy UFC. Svůj čtvrtý titulový zápas však rodák z Hostěradic nezvládl.
Průběh klání sice napovídal tomu, že Procházka po čtyřech letech od zisku posledního titulu znovu rozveselí brněnská náměstí, ještě před první sirénou ale bylo jasné, že v moravské metropoli přetrvá jen radost z postupu fotbalové Zbrojovky do první ligy.
Na truchlení stejně nezbyl čas. Krátce po návratu do Česka se Jiřímu a partnerce Kamile Kordulíkové narodila dcerka Eleonora, a jak by se dalo čekat, z implikace rodičovství do duchovní cesty bojovníka, o níž Procházka často mluví, se stalo ústředním tématem vyhrazené dvacetiminutovky.
„Přišel jsem po tréninku a je fajn dorazit sem s pocitem, že má člověk pro dnešek splněno a může tu radost a uvolněnost sdílet dál,“ pronesl zápasník na úvod.
„Je mi třiatřicet let a mám jen pár let na to, abych podával ty nejlepší výkony. Ne padat dolů a pak zase šplhat nahoru. To není moje cesta. Chci ze sebe vydat absolutně to nejlepší, proto každá rozcvička, každý moment musí být odjetý na 200 procent. Místo kvantity se teď snažím dávat pozornost kvalitě,“ pokračoval s klidnou tváří.
Dlužno dodat, že letošní Procházkův harmonogram byl poměrně intenzivní i na poměry nejslavnějšího hostěradického rodáka.
Na začátku roku absolvoval třicetidenní kemp v Mexiku, na měsíc se vrátil do Česka a ke konci března odcestoval do Miami, odkud se vrátil po třech týdnech za těhotnou partnerkou, která pět dní po prohraném zápase přivedla na svět dceru Eleonoru.
„Bylo to teď velký. Snažím se nacházet správnou cestu a narození dcery mě jako zápasníka učí vidět krásu v těch nejjednodušších věcech, a ne se jen honit za zlatem, které samozřejmě dovezu. Je těžké odclonit soustředěnost od hlavního životního pointu a obrátit ji na hodnoty, o nichž všichni tvrdí, že jsou důležitější, a já jim teprve začínám rozumět,“ přiznal otevřeně Procházka a dodal, že pouto mezi ním a dcerou začíná být čím dál silnější.
„Strašně mě to baví a strašně si to užívám. Je tam samozřejmě spousta odpovědností a starostí – musíš doma uklidit, pomoct a taky si chci zkusit vyměnit plenku a pořádně si k tomu čuchnout, ať vím, co to je, a nejsem pak překvapenej. Včera jsem si k tomu přímo čuchal a je nádherný, jak nám je všechno tohle tak přirozený,“ rozjímal bývalý šampion UFC.
„V pozorování těch všech malých detailů, kterých si občas člověk ani nevšímá a soustředí se na ta pozlátka kolem nás, se teď snažím vidět to pravé zlato a věřím, že to tak skutečně je. Jen tomu ještě přicházím na chuť,“ završil Procházka na své poměry atypicky sentimentální monolog.
Kdo však českého samuraje alespoň trochu zná a sleduje, dobře ví, že je zapálený pro to, neustále se posouvat vpřed a být mentálně i fyzicky lepším bojovníkem. A to se s narozením dcerky nevytratilo. Naopak, sám BJP avizoval, že jestli ho rodičovství jako bojovníka změní, tak maximálně v tom, že bude ještě větší blázen a do svého úsilí vloží ještě více soustředění, energie a motivace.
„Poslední dva roky jsem se snažil řídit své přípravy až moc strojově. Nejdůležitější, co jsem si teď řekl a probíral jsem to i s Kamilou, je dělat přípravu a vše kolem tak, aby z toho měl člověk na konci pocit radosti, zadostiučinění a lásky. Stavět přesně na tom spojení sportu a byznysu. Odevzdat sám sebe, mít dobrý pocit a současně s tím věřím, že půjde i byznys,“ přiblížil zápasník, který v dubnu sice padl s Carlosem Ulbergem, nyní se však soustředí na roli otce a po očku vyhlíží další velký zápas.
„Vstávat po neúspěchu jde donekonečna. Jako ve videohře. Dostaneš se k finálnímu bossovi, neuspěješ, zmáčkneš replay a znova. Furt dokola, dokud neuspěju. Tohle jsou ty chvíle, které nás definují jako lidi,“ vysvětlil Procházka.
„Když si člověk uvědomí, co už nechce znova zažít, a má to v paměti, bude ho to pohánět k tomu, aby na sobě makal, aby znova nespadl. Připomínat si, že takto už nechci dopadnout, a najít střed mezi poučením z minulosti a díváním se dopředu je přesně to, z čeho se snažím vycházet. Být sám k sobě autentický a šířit to do svého okolí. To jsou ty BJP,“ završil Procházka.
