Svět už více než rok a půl svírá pandemie koronaviru, a přesto stále neexistuje rychlý a spolehlivý způsob, jak určit, jestli a jak dlouho pacienta ochrání protilátky proti covidu-19. Brzy by však existovat mohl, a to zásluhou českých vědců.
Umožní to licenční smlouva na výrobu nově vyvinutých testů, kterou podepsaly Biotechnologický ústav AV ČR (BTÚ) a Ústav organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) s českou společností Immunotech, patřící americkému koncernu Beckman Coulter.
Dohoda totiž umožní zahájit průmyslovou produkci speciální testovací soupravy a v blízké době ji uvést na mezinárodní trh. Nový typ testu umí rychle určit hladinu ochranných protilátek proti koronaviru a současně je odlišit od ostatních, které přímou ochranu neposkytují. Časově a finančně náročné testování protilátek se tak výrazně zjednoduší a zlevní.
Zatím totiž platilo, že pokud chtěli vědci či lékaři měřit
protilátky v krvi a zároveň zjistit, jak dalece opravdu chrání
před koronavirem, museli v případě každého pacienta nejen měřit
jejich celkové množství, ale rovněž ověřovat jejich účinnost
na infekčních virech. Toto složité testování přitom obvykle
trvá několik dnů a jeho finanční náročnost vylučuje masové
použití.
„Vyvinutý test je schopný odhadnout míru ochrany proti
koronaviru v řádu několika málo hodin. Laboratorní postup je
navíc velmi jednoduchý a bezpečný a může ho provádět
prakticky každá laboratoř,“ tvrdí Pavel Šácha z ÚOCHB.
Debata o protilátkách je nyní velmi aktuální v souvislosti s očkováním proti viru a obecně s rizikem onemocnění pro neočkované i očkované. Otázky, jak dlouho je člověk chráněn po onemocnění a kdy je dobré nechat se očkovat či jak dlouho je očkování účinné a kdy je vhodné přistoupit k přeočkování, se staly nejen odborným, ale často i žhavým politickým tématem.
Odpověď by ideálně měla poskytnout znalost hladiny účinných protilátek v krvi pacienta. Stávající diagnostické testy však umějí sledovat jen celkovou hladinu protilátek, které se po kontaktu s koronavirem vytvářejí, a nejsou schopny odhalit, jakou ochranu před koronavirem ve skutečnosti poskytují.
„Hlavním problémem byl dosud fakt, že ne všechny protilátky, které se v krvi pacienta po kontaktu s koronavirem či jeho spike proteinem vytvářejí, jsou schopny virus přímo neutralizovat a tím zastavit infekci buněk v organismu. Stávající testy umějí měřit pouze souhrnný signál všech protilátek rozpoznávajících spike protein, a to včetně těch, které virus neutralizovat nedokážou,“ vysvětluje Cyril Bařinka, vedoucí Laboratoře strukturní biologie v BTÚ.
Z toho podle něj plyne: „Nevíme, jaké závěry z naměřených hodnot vyvodit, pokud měření protilátek nedoplníme dalším složitým testováním.“ Toto složité testování by mělo odpadnout.
Vědci konkrétně zkoumali protilátky vážící se na spike protein viru, na který se zaměřují i již vyvinuté vakcíny. S pomocí myších modelů pak identifikovali několik různých monoklonálních protilátek, které se po kontaktu se spike proteinem vytvořily a navázaly se na něj. A u nich pak prověřili jejich schopnost neutralizovat virové částice.
„Zjistili jsme, že skutečný ochranný účinek mezi těmito protilátkami má jediná protilátka. Ta ale úspěšně neutralizovala jak původní SARS-CoV-2, tak další známé varianty koronaviru – alfu, betu, gamu a deltu,“ uvedl Jan Weber, vedoucí skupiny Virologie v ÚOCHB.
Výzkumníkům se následně podařilo připravit diagnostický test, který měří hladinu neutralizačních protilátek a ignoruje ty ostatní, u kterých nelze určit míru a mechanismus účinku. A firma Immunotech se sídlem v Praze tento test vyrobí a pošle do světa.
„Je to nejen velký úspěch české vědy, ale také kanceláří věnujících se přenosu výsledků vědeckého bádání do praxe. Od počáteční patentové ochrany přes přípravu projektu pro průmyslového partnera až po dojednání licenčních podmínek,“ říká Martin Fusek, ředitel IOCB Tech, dceřiné společnosti ÚOCHB, která se za ústav podílela na dojednání licenční smlouvy.
Test samotný vyvinula laboratoř Cyrila Bařinky z BTÚ spolu s týmy Jana Webera a Pavla Šáchy z ÚOCHB za spolupráce externího oborníka Jana Plicky.
7. 9. 20214 min
Filip Saiver
redaktor Forbes Česko
Ve Forbesu od ledna 2020, novinářem od roku 1994. Baví jej hledat velké příběhy i tam, kde zdánlivě nejsou. Věří totiž, že velké příběhy jsou všude.
