skip to main content

Z Podbaby do Bělehradu a zpět. Jak vznikají ikonické šperky Daniely Komatović?

Její šperky lidé nevnímají jen jako okrasu, ale i jako investici. Ona sama o své práci mluví skromně a umí si ze sebe udělat legraci, když tvrdí, že je takový Ferda Mravenec, práce všeho druhu. Pravdou ovšem je, že designérka, malířka a fotografka Daniela Komatović má být na co hrdá.

Za kolekci Eye To The Soul získala jako jediná Česka prestižní ocenění v mezinárodní soutěži A’Design Award & Competition, může si dovolit práci výhradně se zlatem a šperky, které navrhuje, i přes svou složitost padnou jak ulité. 

Nositelka ceny Srbská umělkyně roku 2021 je zároveň tváří banky Raiffeisen v Česku. Rodačka z pražské Podbaby žije trvale v Bělehradu, ale do Prahy se pravidelně vrací.

Na delší čas přerušila tyto cesty pandemie, na kterou ale Komatović vzpomíná jako na klidné období, kdy se naplno mohla věnovat tvorbě a rodině. Nemá ve zvyku si stěžovat a život bere tak, jak přichází. 

A jestli ji rozhazuje, že její práci kopírují? Ani s tím si vrásky nedělá. „Jeden zlatník mi napsal, ať jsem pyšná, protože je to pro mě vlastně pocta. Je to prý známkou toho, že je můj design skutečně dobrý. Naštěstí je výroba mých šperků tak náročná, že se plagiátorům nedaří docílit vzhledu ani kvality originálu,“ usmívá se designérka. 

Jako grafická designérka jste pracovala pro velké značky, jako šperkařka jste se za krátkou chvíli etablovala mezi nejlepší. Malujete, navrhujete šperky, fotografujete, zapojujete se do charitativních akcí a  pečujete o svou rodinu. Mimoto jste napsala knihu o balkánské kuchyni. Máte nějaký volný čas? A jak ho nejraději trávíte? 

Nesleduji televizi ani sociální sítě a mám to štěstí, že má práce je zároveň mým koníčkem. A jsem tak pánem svého času. Nejraději jsem ve svém ateliéru a za volný čas považuji pauzu během dne, kdy uvařím nebo vyperu, odvezu děti na trénink.

Jsem vášnivá čtenářka, knižky miluji a večer bez knihy si jen těžko dovedu představit. Třikrát týdně vozím děti na tenis a během jejich tréninku si dám ten svůj  – šestikilometrovou rychlochůzi.

Občas si najdu čas i na kolo, kolečkové brusle a v zimě na lyžování. Dokonce si někdy stihnu i něco ušít. Šiju si už od svých dvanácti let. Baví mě si kupovat látky, ze kterých si vytvářím modely, které nikdo nemá. Jsem takový hyperaktivní a neposedný typ, pořád musím něco dělat.

Co z toho všeho vyjmenovaného vás baví nejvíce?

Nejvíce mě baví malování, kreslení a navrhování šperků. Bez těchto činností, které jsou pro mě rovnocenně důležité, si svůj život nedokážu představit. Ráda pečuji i o své kluky, i když toho servisování mám někdy plné zuby. Rodinu mám ale na prvním místě a nikdy bych ji za kariéru nevyměnila.

Po letech tvrdé práce si konečně můžu dovolit ten luxus pracovat v tempu, které mi odpovídá. Maluji a navrhuji, co chci a kdy chci, nejsem ničím a nikým omezována a nikomu se nemusím zodpovídat. To je opravdu velký nadstandard, kterého si nesmírně vážím.

Jak jste se k navrhování šperků vlastně dostala?

Díky manželovi, který je gemolog. Před 22 lety jsme založili v Bělehradě velkoobchod s drahými kameny, sladkovodními a tahitskými perlami. Budovali jsme ho prakticky od nuly, spíš z minusu. Vše, co jsme vydělali, jsme hned zase investovali.  Žili jsme opravdu skromně, nicméně nás to bavilo a dnes na to vzpomínám s úsměvem.

Nejprve jsem navrhovala šperky pro sebe z kamenů, které jsem měla k dispozici, a protože jsem s nimi slavila úspěch, založila jsem v roce 2015 značku Daniela Komatović Jewelry. Dnes je naše podnikání stabilní, což mi dává svobodu a prostor věnovat se hlavně tvorbě a umění.

Jako jedna z mála českých designérek pracujete především se zlatem. Čím je pro vás výjimečné?

Především svou hodnotou, je to stabilní měna už po tisíciletí. Zlato přežilo všechny inflace, má dlouhou historii a obrovskou moc. Víme, že se používalo už pět tisíc let před naším letopočtem. Je krásné a dobře se s ním pracuje. Zlato dělá z mých šperků i investiční produkt.

Stěžejní jsou pro vaši práci také drahé kameny a perly všech velikostí, druhů a barev.

Stejně jako zlato jsou to přírodní poklady nebývalé krásy a mají trvalou, či spíše vzestupnou hodnotu. Lidé pro ně mají slabost už od počátku civilizace. Používám pouze prvotřídní diamanty a drahé kameny, tahitské i sladkovodní perly, které jsou mému srdci nejbližší. Fascinuje mě schopnost přírody vytvářet krásu. Barvy a tvary jsou neuvěřitelné. Z  některých kamenů se dokonce vyrábějí pigmenty, takže kameny používám, i když maluji.

Investují lidé do šperků teď podle vás více?

Za posledních pár měsíců se prodej zvýšil. Patrně k tomu přispěla právě inflace. Lidé se snaží své úspory rozumně investovat. Zlato a obzvlášť drahé kameny jsou jednou z možností.

Mírný nárůst prodeje jsme zaznamenali už během pandemie. Nevím, zda to bylo proto, že si lidé místo dovolené v zahraničí prostě udělali radost něčím jiným, nebo kvůli nejisté budoucnosti chtěli své úspory uložit do něčeho, co si alespoň zachovává svou hodnotu.

Reklama

Neobáváte se, že vámi používané suroviny se získávají způsobem ubližujícím přírodě?

Samotné zlato je v podstatě ekologický produkt, protože se neustále recykluje. Ovšem novodobý způsob těžby zlata je problém a alternativní možnosti nejsou příliš rentabilní. 

Založením jsem ekočlověk, žiji úsporně, neplýtvám, nevyhazuji jídlo, podporuji ekologické zemědělství a poctivě třídím odpad, takže mi samozřejmě není lhostejný k přírodě nešetrný způsob těžby zlata. Nejsem ale moc optimista, co se řešení týče. Tam kde je poptávka, je přirozeně také nabídka.

Návrhy vašich šperku jsou tak náročné, že dají často zabrat i zkušeným faserům. Přepracováváte návrh, když je nerealizovatelný? Nebo jen tak zůstává na papíře?

Jedno i druhé. Někdy musím návrh lehce modifikovat, aby byl vyrobitelný a někdy, když nechci od původní myšlenky ustoupit, tak zpravidla skončí v šuplíku a čeká na své znovuzrození. To se ale stává jen výjimečně. Už vím, co si mohu dovolit.

Kdy a kde vás napadají nové šperky nejčastěji?

Často jsou to absurdní místa i situace, není na tom nic romantického. Běžně se mi rodí nápady v hlavě během řízení auta, vaření nebo ve sprše, kde po mně nikdo nic nechce. Dobře se mi přemýšlí i u pračky.

Vydává takový příjemný pravidelný zvuk a otáčející se buben má přímo hypnotickou moc. Neřekla bych, že mě inspiruje něco konkrétního, prostě to najednou přijde a zrodí se nápad. Mám fotografickou pamět a vidím hned dílo živě před sebou. Výhodou je, že umím kreslit a dokážu ten nápad lehce přenést na papír.

Vaše prsteny vypadají na první pohled složitě, přitom to jsou čisté minimalistické a geometrické tvary. Co je pro vás nejdůležitější, když šperk vzniká – jeho nápadnost a krása, či pohodlnost?

Kombinace všeho dohromady. Můj šperk musí mít zajímavou formu, nápad a vtip. Musí na něm být vidět kus poctivé práce. Hlavní roli hrají vždy drahé kameny, které musí být kvalitní a které se snažím nějak atypicky umístit.

Baví mě bourat zaběhlou rutinu, posouvat hranice a objevovat nové formy. Dbám ale na to, aby byly mé šperky nositelné a pohodlné. Dost často musí má fantazie ustoupit praktičnosti. Nechci, aby mé šperky ležely v trezorech nebo byly vystavené ve vitrínách. Chci, aby se nosily a aby působily radost.

Jako jediná Češka jste získala prestižní ocenění A’ Design Award & Competition za šperk z kolekce Eye To The Soul v kategorii Šperk, hodinky a brýle. Vnímáte ji coby svou nejúspěšnější?

Nepřikládám oceněním až tak velkou důležitost. Jsem na sebe strašně přísná a se svou prací musím být především spokojená já sama. To je pro mě směrodatné. Nicméně z marketingového hlediska je to přínosné. Lidé na vaši tvorbu pohlížejí z jiného úhlu a určitě to ovlivní nejednoho zákazníka.

Jakýkoli oceněný produkt se lépe prodává. Tahle soutěž je navíc jedna z těch málo opravdu seriózních. Nemáte absolutně žádnou možnost ovlivnit kohokoli z několikačlenné odborné poroty z celého světa. Takže ano, vážím si této ceny. Jde v ní o hodnocení práce, ne osoby. Známosti, profit, sympatie či nesympatie zde nemají prostor.

Vaše šperky jsou poměrně drahé, vzhledem k materiálům, designu, náročnosti zhotovení a drahým kamenům. Jak je to s prodejností?

Mluvíme o zlatých autorských špercích, které mají v průměru váhu okolo deseti gramů a jsou zdobené prvotřídními kameny. Nemyslím, že jsou drahé. V Paříži jsem viděla autorské šperky ze stříbra za stejné ceny. S prodejem jsem spokojená, je přímo úměrný výrobním možnostem. Teď v době inflace se dokonce zvýšil.

Mám svoji klientelu, která se neustále rozrůstá a těší mě, že kromě zarytých milovníků designu a odpůrců konfekce k nim přibývají i milovníci konfekčních, známých luxusních značek, kteří touží mít také něco originálního a přitom cenného. Když se můj prsten vyjímá na ruce vedle Boucherona, je to pro mě opravdu pocta. 

Změnilo se povědomí o vás poté, co jste v Praze otevřela vlastní odchod?

Než jsem otevřela v centru Diamond Spot, tak se o mě, coby návrhářce šperků, asi moc nevědělo. I když lidé, kteří se o design a současné umění zajímají, si vás vždycky najdou i bez marketingové podpory.

Ke zviditelnění mé práce také pomohlo, že jsem od roku 2018 tváří Raiffeisen privátního bankovnictví. Na českém trhu jsem už pátý rok a s fungováním našeho klenotnictví, potažmo s prodejem svých šperků, jsem spokojená.

Kromě mých autorských kolekcí nabízíme i klasické diamantové šperky, zlaté šperky s drahými kameny a pravými perlami, zásnubní a snubní prsteny. Snažím se, aby naše klenotnictví působilo spíše jako galerie než klasické zlatnictví, aby se v něm naši klienti cítili dobře a měli pocit výjimečnosti. 

Navrhla jsem interiér a sama jsem realizovala originální malířskou dekorativní techniku na zdi a pult. Ten je posetý černými mramorovými kamínky. Jsem autorkou firemní identity obchodu. Prostě Ferda Mravenec – práce všeho druhu.

Neustále cestujete mezi Bělehradem a Prahou. Jak vaši práci ovlivnila pandemie?

Jako každý jsem musela omezit cestování, což mi ale poskytlo více času na tvorbu i rodinu. I když máme v domě každý svůj prostor, kde si děláme to své, tak se během dne potkáváme a prohodíme spolu pár slov. Obě tyto změny, které mi pandemie přinesla, vnímám jako pozitivní.

Toufám si tvrdit, že rukopis vašich šperků je neopakovatelný. Jak se chráníte před plagiátorstvím? 

S tím bojovat nelze, spoléhám na lidskou slušnost. Jsem idealista. Občas mě někdo z mých přátel upozorní na to, že někde viděli můj design. Když mám náladu, tak dotyčnému napíši a poprosím ho, aby mě nekopíroval, že mu to přece nemůže přinést zaslouženou radost.