Areály pohaslých uhelných provozů po celém Česku čeká nová budoucnost. V některých z nich mají vyrůst futuristické budovy připomínající sportovní haly. V nich ovšem nebudou kmitat sportovci, ale jaderná elektřina a teplo. Půjde o malé modulární reaktory (SMR), které mají Česku dopomoct k unikátnímu energetickému skoku.
Česko může mít do dvaceti let až šest nových elektráren v podobě malých modulárních reaktorů. Tyto prakticky zmenšené jaderné bloky mají v tuzemsku vyrůst dohromady ve třech lokalitách – v Temelíně v areálu současné jaderné elektrárny, další pak zavedou jadernou energetiku zřejmě do Tušimic a Dětmarovic.
Jde o regiony severozápadních Čech a severní Moravy, které jsou tradičními baštami uhelné energetiky. Ta však postupně končí.
„Bereme špinavé regiony a ty převlečeme do luxusu nejnovějších technologií,“ řekl v krátkém rozhovoru pro Forbes ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček přímo ve Velké Británii krátce poté, co tam podepsal memorandum mezi ministerstvem průmyslu a obchodu, společností ČEZ a Rolls-Royce SMR.
Právě memorandum otevírá cestu k přípravě nových lokalit pro výstavbu SMR v Česku, přičemž se posuzují lokality bývalých uhelných elektráren Tušimice a Dětmarovice. Na nich a v Temelíně by měly vyrůst dohromady čtyři SMR.
Bývalé uhelné lokality jsou vybírány ze dvou důvodů. Jednak bývají vzdálené obydleným aglomeracím a hlavně jsou tzv. zasíťované, tedy mají připravenou veškerou energetickou infrastrukturu včetně vyvedení vysokého výkonu přímo z elektrárny.
První český SMR má vyrůst v sousedství současné jaderné elektrárny Temelín ve druhé polovině třicátých let 21. století, společně se dvěma novými bloky. O harmonogramu a výstavbě dalších bloků bude vláda rozhodovat v roce 2028.
„Ve hře jsou dva nové velké bloky a čtyři malé SMR. Ve finále to tak může být až šest reaktorů. Do dvou let proto musíme dojít k závěru, jestli v Temelíně půjdeme cestou velkých reaktorů a teprve poté malých, anebo jestli rovnou půjdeme do malých reaktorů,“ vysvětloval Havlíček po setkání s vedením britské společnosti Rolls-Royce SMR, jež vyvíjí a chce vyrábět právě malé modulární reaktory, které se mají objevit i v Česku.
Nejen že proto ČEZ před dvěma lety s Brity uzavřel strategické partnerství, ale také získal přibližně dvacetiprocentní podíl v britské společnosti a stal tak strategickým investorem s významnými právy.
Díky tomu se z většiny státem vlastněný ČEZ nejen přímo podílí na vývoji a přípravě technologie malých modulárních reaktorů, ale zároveň spolurozhoduje například o tom, kdo zasedne do managementu firmy.
„Dohoda navazuje na dosavadní partnerství se společností ČEZ a posouvá nás o další krok blíže k nasazení celé flotily reaktorů v jednom z nejvýznamnějších evropských trhů pro SMR,“ řekl generální ředitel Rolls-Royce SMR Chris Cholerton.
Každá elektrárna Rolls-Royce SMR bude vyrábět 470 megawattů elektřiny. Jde o objem, který by vystačil k pokrytí spotřeby jednoho milionu domácností po dobu nejméně šedesáti let.
Malé modulární reaktory se tak stanou významnou součástí budoucího energetického mixu České republiky vedle velkých jaderných zdrojů, plynových elektráren a obnovitelných zdrojů.
Britové k tomu však podotkli, že Česko je první zemí, která transformuje energetiku z uhlí čistě na jádro. Třeba ve Velké Británii mají dekarbonizaci za sebou, ale uhlí tam nahradil hlavně plyn. Uhelní Poláci pak sice rovněž plánují přechod z uhelných zdrojů na jaderné, ovšem jen částečně. Už teď tam totiž roli uhlí částečně přebírají větrné elektrárny.
Jen Česko tak podle všeho vymění každý megawatt z dnes instalovaných uhelných elektráren za čistě jaderný megawatt. „Jsme první, kdo jádro nestaví na zeleném drnu a ani o tom neuvažuje,“ řekl k tomu Havlíček s tím, že další SMR by v budoucnu mohl vyrůst i na Sokolovsku, tedy v dalším tradičně uhelném regionu.
Nad technologií SMR se však pořád vznášejí zásadní otazníky. Především dnes jsme stále ve fázi, kdy jde o technologii, kterou svět ještě neviděl. A ještě dlouho neuvidí. Ve světě zatím existuje jen pár prototypů SMR, jež se ve spolehlivý komerční zdroj mají proměnit až po roce 2030.
První reaktor Rolls-Royce SMR by měl vzniknout ve Velké Británii v lokalitě Wylfa na ostrově Anglesey v severním Walesu.
Foto: Rolls-Royce SMR
Podle Havlíčka by se Česko dokonce mohlo stát jednou ze dvou prvních zemí na světě, kde by malý modulární reaktor běžel „naostro“ v komerčním provozu. „Předehnat je může možná tak Čína,“ řekl a dodal, že krátce po úspěšném spuštění SMR v Británii se začne stavět u nás.
„Dohoda je taková, že první se udělá v Británii a se zpožděním několika měsíců se další začne dělat i u nás,“ uvedl s tím, že stavba SMR zabere zhruba šest let a spuštěn by měl být po roce 2035.
A pokud se opravdu podaří funkční SMR vyvinout a postavit, druhou důležitou otázkou pak bude, zda budou v porovnání s výstavbou velkých jaderných bloků ekonomicky výhodnější. Nejde jen o samotné náklady na stavbu, kdy větší projekty mohou těžit z úspor z rozsahu, ale také o další náklady související s přípravou projektu.
Například je nutné si uvědomit, že jaderná elektrárna nemůže být z pohledu bezpečnosti postavena kdekoli, její umístění musí splňovat všechny bezpečnostní požadavky SÚJB včetně pravděpodobnosti výskytu zemětřesení.
To vše se teď bude posuzovat v Tušimicích a Dětmarovicích a celý projekt to ve finále prodražuje.
Důležitá ale bude výsledná cena za jeden SMR, kterou Karel Havlíček dnes vidí jako přívětivou. „Předběžně se (u jednoho SMR) bavíme o sto miliardách, což je přibližně polovina odhadované ceny za jeden velký reaktor,“ uzavřel ministr.
