Česká národní banka ve čtvrtek překvapila část trhu, když navzdory nevoli vlády Andreje Babiše poprvé po čtyřech letech zvýšila úrokové sazby. Základní repo sazba vzrostla o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta.

Přestože se inflace drží poblíž cíle centrální banky, bankéři vidí rostoucí rizika v cenách služeb, na realitním trhu i ve vývoji světové ekonomiky. Přinášíme pohled ekonomů na to, proč se ČNB rozhodla jednat a co její krok znamená pro domácnosti i firmy.

Samotné zvýšení o čtvrt procentního bodu není dramatické. Mnohem důležitější je ale signál, který tím centrální banka vyslala.

V době, kdy se mezi politiky čím dál častěji ozývají hlasy volající po levnějších hypotékách a nižších úrocích, ČNB ukázala, že její prioritou zůstává potlačování vysoké inflace. „Chápu to jako jasnou zprávu o tom, že si centrální banka stojí za svým mandátem i svojí nezávislostí,“ hodnotí krok hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Na první pohled by se mohlo zdát, že důvod ke zpřísnění měnové politiky není. Květnová inflace se držela poblíž dvouprocentního cíle ČNB. Pod povrchem však podle centrálních bankéřů i ekonomů přetrvávají inflační tlaky, které jsou mnohem méně viditelné než ceny energií nebo potravin.

„Ono to sice vypadá, že máme inflaci velmi nízkou, dokonce i v evropském srovnání. Avšak v ročním horizontu už inflační obrázek zdaleka tak hezky nevypadá. Inflace může atakovat tři procenta, takže riziko překročení horní hranice tolerančního pásma je docela vysoké,“ myslí si Dufek.

ČNB proto podle něj nechce nechat rozjet inflační očekávání. „A to je jenom dobře. To poslední, co potřebujeme, je, aby všichni začali počítat s vyšší inflací a nastartovali tak sebenaplňující se očekávání,“ dodává ekonom.

Největším problémem jsou služby. Jejich ceny rostou meziročně téměř pětiprocentním tempem. Jádrová inflace, která očišťuje cenový vývoj o volatilní položky, dosahuje 2,9 procenta. Rychle rostou také mzdy, jež v prvním čtvrtletí přidaly více než osm procent, nejrychleji za poslední tři roky.

Podle Dufka představují největší riziko právě permanentně rychle rostoucí ceny služeb, zejména těch spojených s realitním trhem.

Obavy z budoucí vysoké inflace navíc posílily i geopolitické události. Konflikt mezi Izraelem a Íránem v posledních týdnech zvyšoval ceny ropy a dalších komodit, což vedlo k přehodnocení inflačních výhledů po celém světě. Přestože se situace v posledních dnech částečně uklidnila, centrální banka se rozhodla jednat preventivně.

Česká národní banka
info Foto Jklamo / Wikimedia Commons (CC BY 3.0), https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:CBNod.JPG
Sídlo České národní banky

„K tomu se přidal nákladový šok způsobený válkou v Íránu, který teprve bude prostupovat dodavatelskými řetězci a zvyšovat inflaci ve druhé polovině roku,“ upozorňuje hlavní ekonom investiční společnosti Investika Vít Hradil.

Ještě před měsícem přitom zvýšení sazeb nebylo hlavním scénářem většiny ekonomů. Podle průzkumu agentury Bloomberg očekávalo zvýšení pouze třináct z dvaadvaceti oslovených analytiků, zatímco devět předpokládalo stabilitu sazeb.

Situace se začala měnit až v posledních dnech, kdy členové bankovní rady včetně guvernéra Aleše Michla začali vysílat výrazně jestřábí signály.

Dufek sám původně čekal zvýšení až v srpnu, kdy bude mít ČNB k dispozici novou prognózu. „Páteční vystoupení guvernéra na Bloombergu bylo jasným signálem, že se asi nic odkládat nebude,“ konstatuje.

Mírné překvapení to bylo i pro ekonomy Raiffeisenbank vzhledem k dlouhotrvající shodě v bankovní radě, že zvyšovat úrokové sazby by bylo údajně předčasné.

„Členové bankovní rady uváděli, že nechtějí dělat unáhlené kroky a vyhodnotit dopady války na Blízkém východě do české ekonomiky. Červnové zvýšení sazeb vnímáme spíše jako takzvaný pojišťovací krok, kterým ČNB chce veřejnosti vyslat signál, že jsou připraveni bojovat s inflačními riziky,“ domnívá se Martin Kron, analytik Raiffeisenbank.

Podle Hradila investoři podcenili kombinaci několika faktorů – silnější růst mezd, zvýšení sazeb Evropskou centrální bankou i změnu komunikace samotných centrálních bankéřů. „Donedávna převládal dojem, že v radě převažuje odhodlání vyčkávat. Nakonec evidentně zvítězilo odhodlání jednat,“ shrnuje Hradil.

Klíčová otázka nyní zní, zda jde o jednorázové zvýšení, nebo začátek nového cyklu zpřísňování měnové politiky. Většina ekonomů se zatím přiklání k první variantě.

Čím dříve centrální banka jedná, tím méně toho nakonec musí udělat.

„Čím dříve centrální banka jedná, tím méně toho nakonec musí udělat. Aktuální zvýšení sazeb proto zatím beru jako jeden krok, nikoli začátek série utahování měnové politiky,“ soudí Dufek.

Podobně situaci vidí také Hradil. „Pravděpodobnější je, že jde o jednorázový krok a základní sazba se na této úrovni na delší dobu zastaví. Pokud by se však měla znovu měnit, pak spíše směrem nahoru než dolů,“ odhaduje.

V Raiffeisenbank to nicméně vidí jinak. „Domníváme se, že by ČNB mohla přistoupit ještě k jednomu zvýšení úrokových sazeb ve zbytku letošního roku,“ předpokládá Martin Kron.

Stejně opatrně mluvil po zasedání i guvernér centrální banky Aleš Michl. Podle něj zůstávají otevřené všechny možnosti a další kroky budou záviset na vývoji tuzemské ekonomiky a inflace.

Pro většinu domácností nebude mít čtvrteční rozhodnutí okamžitý dopad. Hypoteční sazby se v posledních měsících pohybují především podle dlouhodobých tržních úroků, které začaly růst už před rozhodnutím ČNB. Dufek proto neočekává, že by zvýšení repo sazby o čtvrt procentního bodu samo o sobě realitní trh výrazně zasáhlo.

„Zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu na trhu vidět nebude. Může dojít ke zpomalení po předchozím boomu hypoték, ale půjde spíš o efekt předzásobení než o důsledek činů ČNB,“ vysvětluje.

Ani jeden z oslovených ekonomů by dnes nespekuloval na budoucí vývoj sazeb při rozhodování o hypotéce. „Rozdíl mezi sazbou 4,5 a 4,7 procenta není až tak dramatický. Důležitější je, zda daná nemovitost stojí za to,“ doporučuje Dufek.

Podle Hradila je snaha trefit ideální okamžik podobná pokusům předpovídat vývoj akciových trhů nebo měnových kurzů. „Rozhodoval bych se výhradně podle vlastních finančních možností a potřeb,“ říká.

Za samotným zvýšením sazeb se skrývá ještě jeden důležitý rozměr. ČNB tím vyslala signál, že se nenechá tlačit ani politiky, ani aktuální popularitou levnějších peněz. V době, kdy premiér Andrej Babiš veřejně zpochybňoval potřebu vyšších sazeb, centrální banka ukázala, že její hlavní starostí zůstává cenová stabilita.

Pro domácnosti to znamená jednoduchý vzkaz: Inflace sice dnes nevypadá dramaticky, ale boj s ní podle centrálních bankéřů ještě neskončil.