Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace České národní banky Jakub Holas. Znamená to první úpravu měnové politiky po třinácti měsících. Naposledy byla základní úroková sazba na současné úrovni na počátku loňského května.
Guvernér České národní banky Aleš Michl na tiskové konferenci vysvětlí důvody pro dnešní rozhodnutí. Aktuální zvýšení sazeb je první od července 2022, kdy se Michl stal guvernérem. Před zvýšením sazeb dnes varoval premiér Andrej Babiš.
Bankovní rada zvýšila ve stejném rozsahu také lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, nově činí 4,75 procenta. Diskontní sazbu, na niž jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, bankovní rada zvýšila na 2,75 procenta.
Česká národní banka v době inflační vlny udržovala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, snižovat ji začala v prosinci 2023. Sazba do loňského května postupně klesla na 3,5 procenta, od té doby byla stabilní.
Babiš v uplynulých týdnech opakovaně centrální banku za měnovou politiku kritizoval, podle něj jsou české úrokové sazby příliš vysoké. Ve čtvrtek před odletem na summit Evropské unie do Bruselu řekl, že zvýšení sazeb by zásadně poškodilo životy obyvatel, podnikatelů i celou ekonomiku.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
