skip to main content
Byznys

Začínal s použitou troubou v dětském pokoji, teď za Prahou peče nejlepší české müsli

3 minuty čtení

Spontánní rozhovory plné překvapení bývají zpravidla ty nejlepší. A návštěva horoměřického výrobce müsli Jana Krále je podobných překvápek plná. Stačíme pouze načnout příběh, jak se student ekonomie, přivydělávající si v mrazírnách, poohlížel po vlastním podnikání, když se do malé výrobny uprostřed vilové čtvrti přivalí Královi známí s tím, že rozhodně musíme ochutnat jejich domácí ořechovici.

Dvacet minut nato klepe na okno medař, který vedle kbelíků domácího medu z Plzeňska skládá i několik lahví prý stejně lahodné medoviny. Tušíte správně, ubránit se jí nešlo. Zkrátka zprvu to vypadá, že značka pečených müsli Janova pec je jen dobrou zástěrkou pro hnízdo překupníků alkoholu.

Nicméně není tomu tak a müsli se v Horoměřicích skutečně vyrábí. A ne jen tak ledajaké. Podle mnohých konzumentů tohoto ovesného pokrmu dělá prý Král a jeho Janova pec vůbec nejlepší müsli v Česku. Jak už název napovídá, specializuje se na to pečené, které doplňuje bohatou škálou přísad, a podle svých slov nepustí do prodeje nic, co by mu opravdu nechutnalo.

Paradoxem je, že ještě před nějakými šesti lety müsli vůbec nejedl a jediné, co ho s ním nepřímo pojilo, byla bývalá přítelkyně, která vločky pekla v troubě. „Byl to její nápad. Jednou právě říkala, že pečené müsli se tu nikde nedá koupit. A existuje jen to přeslazené, ochuzené, s malým množstvím ingrediencí. Tak jsem o tom začal přemýšlet, udělal nějaké kalkulace a pustil se do toho,“ vzpomíná Král.

Začátky před šesti lety byly vskutku partizánské. Troubu si za 15 tisíc vydražil na Aukru a první provozovnu zřídil ve svém bývalém dětském pokoji, v prvním patře rodinné vily v pražském Suchdole. „Vyráběl jsem vždycky v neděli, všechno míchal ručně a za ten den udělal maximálně tři várky, což znamenalo nějakých 45 pytlíků, které jsem pak prodal známým,“ povídá Král.

Mít výrobnu v dětském pokoji, a navíc v prvním patře, se ukázalo jako dost nepraktické. Jednak se takový výrobní prostor nedal zkolaudovat a ani cesta z domu nebyla bez nástrah. „Vzpomínám, jak jsem si jednou vítězoslavně odnášel denní produkci, šlápnul pod schody do koše s prádlem a müsli bylo v tu chvíli úplně všude,“ směje se.

Časem tedy přesídlil do Sedlce a teď už je dva a půl roku v Horoměřicích, v malé továrničce, kde se dřív dělaly například nožní pumpičky. Měsíčně odsud vyexpeduje dvě tuny zboží, celkem 25 druhů výrobků. Ty se prodávají už v 90 prodejnách zdravé stravy po celé republice a v 10 obdobných podnicích na Slovensku. Stálým odběratelem je také firma Svět bedýnek, doručující bioprodukty zákazníkům přímo domů.

Reklama

„Měl jsem kliku, že jsem vystihl dobrou dobu a se svými výrobky se trefil do boomu koloniálů se zdravou stravou. Ani jsem se moc nemusel snažit a o mé zboží se začaly samy hlásit. Teď už máme docela dobré jméno,“ povídá jinak hodně skromný Král.

Ostatně i o diplomu ze soutěže Živnostník roku, který mu visí nade dveřmi, musím začít sám. „Vyhrál jsem loni pražské kolo a byla to velká sláva. Akorát ceny mě dost pobavily,“ směje se a vytahuje jednu z nich – poukázku na návštěvu Ústavu jaderného výzkumu v nedaleké Řeži u Prahy.

„Mám tam kamaráda, takže tam můžu jít kdykoli. Vedle toho jsem dostal od banky pětileté vedení účtu zdarma, což mám u své banky normálně a neomezeně. Takže ve výsledku bylo rozhodně nejlepším darem šampaňské, ve kterém plavaly jakoby kousky zlata. S ním jsem skutečně oslnil,“ vtipkuje živnostník.

Titul nicméně nezískal pro nic za nic. Jeho müsli jsou opravdu na první pohled velmi bohatá, plná přísad a slazená pouze medem. „Chci používat jen ty nejlepší ingredience, takže už beru jen bezlepkové vločky z Moravy, nesířené sušené ovoce a opravdu kvalitní med. Na dobré dodavatele si hodně potrpím. Začal jsem taky asi jako první na světě dělat pečené instantní kaše a na přání zákazníků prodáváme i pečené ořechy. Lidé je totiž z müsli často vyjídali, tak jsme si řekli, proč je neprodávat samostatně,“ říká.

Celkové roční tržby se pohybují okolo šesti milionů korun, což Janu Královi vcelku vyhovuje. „Kdybychom chtěli obrat zvýšit, museli bychom sehnat nové lidi, větší prostory a výrobu více automatizovat. Ale podle mě bych tím zákazníky vlastně podrazil, protože by dle mého zákonitě klesla kvalita, což nechci. Chci to dělat v malém a pořádně,“ tvrdí horoměřický sympaťák.

Pár plánů do budoucna ale přesto má. Chtěl by pokračovat v tom, co zafungovalo před letošními Vánocemi, kdy Janova pec vyrukovala s originálním a velice úspěšným adventním kalendářem. Další limitované edice s nápaditou grafikou by tedy měly následovat. Ostatně s nápady a provedením v Horoměřicích skutečně problémy nemají. Důkazem je už samotný maskot podniku, škodolibý jezevec Jezepec.

Reklama
Reklama