Ceny nemovitostí pokračují v růstu. Centrální banka už dotáhla základní úrokovou sazbu na pět procent a spolu s tím od dubna zavedla i přísnější podmínky pro hypotéky. Podle aktuálních dat z výzkumu České bankovní asociace (ČBA) a výzkumné agentury Ipsos však zájem o nové úvěry zatím nepropadl tak, jak by se mohlo vzhledem k okolnostem zdát.
V březnu letošního roku sice zrychlil propad objemu poskytnutých hypoték na téměř padesát procent, táhne ho však především slabší objem refinancovaných úvěrů. Nové úvěry přitom za celé první čtvrtletí letošního roku meziročně propadly jen o 8,6 procenta.
„Zájem o hypoteční úvěry ani přes vyšší úroky a rekordní ceny nemovitostí neklesá. O sjednání hypotéky v roce 2022 uvažuje třináct procent populace, což je podobné číslo jako loni. Více respondentů oproti minulému roku zvažuje hypotéku s delší splatností a zároveň s kratší fixací úrokové sazby,“ shrnuje hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Výsledky výzkumu na reprezentativním vzorku populace a také data z ČBA Hypomonitoru ukazují, že oproti roku 2020 jsou letos nové objemy hypoték stále vyšší o zhruba padesát procent. Už loňský rok byl přitom na hypotečním trhu rekordní a vymykající se normálu – banky a stavební spořitelny v něm poskytly téměř 178 tisíc hypoték.
Celkově tak půjčily 541 miliard korun včetně refinancování a refixací, tedy necelou desetinu ročního HDP Česka. V roce 2020 šlo přitom „pouze“ o 312,5 miliardy.
„I když objemy poskytnutých hypoték letos meziročně klesají dvoucifernými tempy, a letošní rok se tak určitě nevyrovná roku 2021, který byl do počtu i objemu hypoték zcela rekordní, přesto je letošní objem poskytnutých nových hypoték za první čtvrtletí stále poměrně silný,“ říká Seidler.
Hypotéky v roce 2022 táhnou mladí
Poptávku táhne především mladší populace, která si může sáhnout na výhodnější podmínky státních hypoték pro mladé. Zhruba šedesát sedm procent těch, kteří si plánují hypotéku vzít, splňuje mírnější formu pravidel, které od dubna zavedla Česká národní banka jako nástroj proti zrychlující inflaci. Přísnější limity LTV, DTI a DSTI platí pro žadatele starší šestatřiceti let.
Pro pořízení bydlení by hypotéku podle průzkumu využilo šedesát procent lidí, což je o sedm procentních bodů víc než loni. Stojí za tím vyšší ceny nemovitostí, díky nimž roste potřeba financovat bydlení půjčkou. Vlastní úspory by pak lidé použili hlavně na rekonstrukce a vybavení domácností, podobně jako v loňském roce.
Vzhledem ke stále vyšším cenám nemovitostí, které v loňském roce meziročně vzrostly o čtvrtinu, se zvyšuje také průměrná výše hypotéky, která v roce 2022 činí 3,4 milionu korun. A zatímco loni hypotéku nad šest milionů zvažovalo pod jedno procento žadatelů, nyní je to necelých sedm procent.
I z toho důvodu roste také zájem o úvěry s delší splatností. Bankám podle ČBA přibývá hlavně dlouhodobých hypoték se splatností pětadvacet let a více. „Zatím převažuje plánování kratších fixací, kdy lidé očekávají, že třeba za tři roky budou úrokové sazby zase klesat. Uvažují tak, že si prodlouží dobu splácení, ale fixaci si zkrátí, aby měli flexibilnější pozici,“ vysvětluje specialista agentury Ipsos pro finanční trhy Michal Straka.
Hypotéka pro vlastní bydlení převládá
Z průzkumu také vyplynulo, že šestašedesát procent žadatelů si bere hypotéku k pořízení vlastního bydlení. S velkým odstupem pak následují rekonstrukce domácnosti, koupě nemovitosti k pronájmu, popřípadě pořízení bydlení pro děti či rodiče. Jen devět procent lidí využívá hypotéku k pořízení nemovitosti za účelem investice. Loni to však bylo ještě méně – sedm a půl procenta.
„V minulých letech bylo zhodnocení investice i při splácení hypotéky vysoké. Uvidíme, jestli to bude stále populární, i když se zvyšují úrokové sazby a zájem o investice do nemovitostí může mírně klesat na úkor jiných finančních produktů,“ dodává k tomu Straka. I přes aktuální předpovědi o možném ochlazení realitního trhu však tři čtvrtiny dotazovaných, kteří si chtějí vzít hypotéku, očekávají pokračující růst cen nemovitostí.
Z výzkumu je patrný ještě jeden letošní trend: lidé si k financování bydlení stále častěji vypomáhají půjčkou od někoho z rodiny nebo od známých. „Je jasně vidět útěk pro finance k rodině, roste počet lidí, kteří si k hypotéce navíc musí půjčit i někde jinde. Naopak využívání vlastních úspor klesá. Populace se rozdělila na část, která úspory ještě má, a na část, které už úspory došly,“ konstatuje Straka.
Přesto se podle něj zatím neukazuje, že by se domácnosti dostávaly kvůli zvyšujícím se cenám a životním nákladům do problémů se splácením svých úvěrů. Že zatím Češi nemají se splácením svých úvěrů potíže, potvrzují i poslední čísla České národní banky o platební morálce. Podíl problematických hypoték dál klesá na dlouholetá minima a podle únorových statistik je jich pouze 0,71 procenta – nejméně za dvacet let.
I tak ale podle průzkumu ČBA a agentury Ipsos rostou obavy lidí o schopnost splácet. To je patrné především na zájmu o pojištění k hypotéce, který meziročně vzrostl. Nejvíce si letos Češi začali sjednávat pojištění pro případ ztráty zaměstnání nebo pojištění schopnosti splácet úvěr.
