Nejdříve uzemnění letadel, pak srážka dvou z nich. Uplynulé dny pokračují v trendu, který se od roku 2025 zhoršuje – při leteckých nehodách umírá více Američanů a přibývá i situací, při kterých se srážkám daří zabránit jen těsně. Přestože situaci zřejmě zhoršilo i pročištění úřadu pro letectví Donaldem Trumpem a Elonem Muskem, za všechny problémy jejich kroky nemohou.

Spojené státy jsou na letadlech závislé. Při rozloze celé země a velkých vzdálenostech mezi městy představuje letecká doprava nejrychlejší a často i nejpraktičtější způsob cestování. Jen málokterá jiná země má tak hustou síť vnitrostátních letů. A alternativy v podobě železnice a dálkových autobusů jsou na tak dlouhé trasy pomalé, málo časté a v mnoha regionech téměř nedostupné, takže je většina lidí nepovažuje za reálnou náhradu letadla.

Když tak v pátek 13. listopadu USA zažily nejdelší celostátní zákaz vzletů od teroristických útoků z 11. září 2001, podle analytické společnosti Cirium to během výpadku i následujících dvou dní vyřadilo 17 tisíc letů a dalších téměř 30 tisíc zpozdilo.

Den poté se na letišti v Miami srazil osobní Boeing 737 s nákladním Boeingem 767. Nikdo z celkem 174 lidí na palubách letadel se při nehodě nezranil a pilot nákladního letounu ihned přiznal, že udělal chybu on, když zajel příliš daleko.

Pokračuje to však v trendu, kdy se stále více letadel potkává na letištích v extrémně blízkých vzdálenostech. Počet nejzávažnějších incidentů se podařilo po nebezpečném roce 2023 stáhnout na devět v roce 2024, o rok později jich již bylo 14 a letos zatím 10.

A přestože za stejné období leteckých nehod ve Spojených státech ubylo, umírá v nich více lidí. Zatímco v letech 2023 a 2024 to bylo pod 330 smrtí ročně, loni zemřelo více než 400 lidí a letos už přes 500. Tolik smrtí Spojené státy hlásily naposledy před sedmnácti lety.

Většina ročních úmrtí nepřipadá na komerční aerolinky. Je to hlavně všeobecné letectví: malá soukromá letadla, vrtulníky, vyhlídkové lety, sportovní letouny. Těch je v USA obrovské množství a hlavně jejich nehody jsou mnohem častější a smrtelnější.

Přesto loni také skončilo téměř šestnáct let dlouhé období, během kterého nedošlo k žádné nehodě komerční letecké společnosti s pěti či více mrtvými. Let 5342 se tehdy srazil s armádním vrtulníkem, což si vyžádalo 67 mrtvých. Podle vyšetřování za to mohl zastaralý systém, špatně nastavené letové dráhy i fakt, že letadla i vrtulníky měl na starosti pouze jeden dispečer.

Papírové kartičky a diskety

Kromě nedostatku zaměstnanců je tak podle oficiálních zpráv úřadů největším problémem zastaralá technika a chyby při jejích výměnách. Nejdůležitější komunikační sítě totiž pocházejí z osmdesátých let minulého století a jsou závislé na měděných kabelech, které dnes technici vyměňují.

To stálo i za problémy z pátku třináctého – když technici společnosti L3Harris tyto kabely přepojovali na moderní optické, začalo do ostatních zastaralých částí sítě přicházet příliš dat. Dekády stará technika nápor nezvládla a vypadávala.

Stará technika byla i v pozadí celostátního zákazu vzletů v roce 2023. Tehdy externí pracovníci omylem smazali důležité soubory, když opravovali chyby v synchronizaci systému bezpečnostních oznámení.

K tomu mělo přispět i to, že dekády stará softwarová struktura systému propojená s novějšími prvky je náchylná k rozladění, které následně musí lidé opravovat ručně. U starého systému navíc chybělo vhodné zálohování, takže když technik udělal chybu, mohl se jen dívat, jak hlavní i záložní databáze zkolabovaly.

Stát, který je životně závislý na letecké dopravě, také stále používá k ukládání klíčových dat diskety. Ty sice hodlá vyřadit, učiní tak ale až koncem roku 2028.

Ke sledování čísel letů se pak používají papírové kartičky z jehličkových a termálních tiskáren. Ty však občas přestanou fungovat, což například způsobilo, že se 11. srpna 2023 přiblížila Cessna a Boeing 737 na stejné dráze na třicet metrů. Vedoucí směny se tehdy místo sledování situace snažil opravit zaseklou tiskárnu.

Na některých letištích se pak stále spoléhají na operační systém Windows 95 a problém je i s padesát let starými radarovými systémy a navigačními majáky, které mnohdy trpí nedostatkem náhradních dílů, a tak musí technici shánět součástky na zakázku nebo na aukčních portálech.

„Trvalo to dva týdny, než nám dorazil díl, který jsme si objednali na eBayi,“ prozradil deníku The Washington Post dispečer, pro jehož kolegy to byl jediný způsob, jak nahradit součástku v radarovém systému letiště.

Výsledkem je, že už v roce 2023 Federální úřad pro letectví upozornil, že více než třetina systémů řízení letového provozu je dlouhodobě neudržitelných a dalších 39 procent je potenciálně neudržitelných. Z celkem 105 rizikových systémů tak 58 přímo ovlivňovalo bezpečnost.

Jak odstavit nevypnutelné?

Paradoxem celé situace přitom je, že právě protože je letectví pro Spojené státy tak klíčové, nemůže úřad techniku vypnout a v klidu ji opravit či vyměnit. Diskety a terminály s Windows 95 pak mají výhodu v tom, že je složitější je napadnout. Jehličkové tiskárny jsou zase spolehlivé, ekonomicky výhodné a hlavně jsou jediné, se kterými umí některé z dalších zastaralých systémů spolupracovat.

Výrazný problém není ani v rozpočtu pro letecký úřad – ten dokonce naposledy vzrostl o 824 milionů dolarů. Když však Trump nastoupil loni na jaře do funkce, nechal Elona Muska, aby prořezal náklady.

Těmto škrtům se nevyhnul ani úřad pro letectví, kde Musk propustil na 400 zaměstnanců ve zkušební době. Dalších 1300 zaměstnanců z již tak nedostatečně obsazeného úřadu odešlo do důchodu, protože vláda nehledě na specifika jednotlivých úřadů rozeslala e-mail dvěma milionům státních pracovníků s nabídkou na osm měsíců placeného volna, pokud dají výpověď.

Spousta z těchto lidé, kteří dobrovolně či nedobrovolně opustili úřad, však měla být klíčových pro jeho správné fungování. „Trestné, bezohledné a nebezpečné,“ nazvala vyhazování bývalá náměstkyně ředitele úřadu Katie Thomson, podle které se tím vytvořil další tlak na už tak zanedbaný systém.

Dave Spero, předseda organizace Professional Aviation Safety Specialists, a Nick Daniels, předseda Národní asociace letových dispečerů, zase u soudu vypověděli, že vyhazovy zasáhly i zaměstnance důležité pro bezpečnost provozu – například specialisty vytvářející navigační mapy a pracovníky identifikující nebezpečné překážky v blízkosti letových tras.

Snaze o údajné zefektivnění státu podlehl i tehdejší šéf úřadu Michael Whitaker, který po slovních útocích Muska rezignoval. Muž odešel zřejmě i proto, že v září 2024 navrhl penále pro společnost SpaceX kvůli údajnému porušování povolení ke startu, načež ho Musk nařkl z překračování pravomocí.

SpaceX následně do Federálního úřadu pro letectví poslal tým inženýrů, aby zhodnotil situaci zastaralých systémů. Musk poté prohlásil, že je potřeba komunikační systém nahradit jeho satelitní sítí Starlink, a poskytl úřadu tisíce těchto terminálů, ty se však využívají pouze v odlehlých místech země.

Zásahy Trumpa s Muskem tak mají být podle některých politiků jasnou příčinou, proč se situace s letectvím ve Spojených státech zhoršuje. „To, co zde vidíte, kromě nedostatečného upřednostnění zlepšení systému FAA, je důsledek toho, co udělal Elon Musk, když vykostil instituci, která minulý pátek ovlivnila miliony Američanů,“ řekl člen Sněmovny reprezentantů Jim Himes.

Nejbohatší muž světa se prozatím k situaci nevyjádřil, prezident zase promluvil až po dvou dnech. Podle Trumpa může za problémy v letecké dopravě jeho předchůdce Joe Biden, zatímco současné vedení úřadu provádí „skvělou práci“.