Energie zlevnily pod vládní strop už v první polovině roku. Letoškem nicméně skončí cenové stropy elektřiny a plynu a statisíce domácností čeká citelné zdražení. Jaké mají možnosti?
Velkoobchodní ceny elektřiny a plynu začaly padat už v závěru loňského roku a zlevňování pokračovalo celé jaro. Dodavatelé se po prvotním vyčkávání od jara do podzimu předháněli s nejvýhodnějšími nabídkami, mnohdy i hluboko pod vládním cenovým stropem.
Cenový strop skončí 31. prosince 2023 a odběratele, kteří si ceny energií zafixovali v době, kdy byly na vrcholu, může po Novém roce čekat cenový šok. Po zrušení zastropování jim totiž distributoři mohou opět naúčtovat původně sjednané ceny.
Odhady Ministerstva průmyslu a obchodu ukazují, že to může být až o sedm tisíc korun za megawatthodinu elektřiny víc, než jsou současné ceny na trhu. Při průměrné spotřebě okolo tří megawatthodin ročně si tak může jedna domácnost navíc připlatit až 21 tisíc korun ročně.
U plynu může jít o tři tisíce korun navíc. Domácnosti, které spotřebují průměrně deset megawatthodin ročně, tak konec cenových stropů může stát až 30 tisíc korun navíc.
Podle průzkumu, který mezi dodavateli provedl Energetický regulační úřad (ERÚ), se bude zdražení týkat 367 tisíc odběratelů z řad domácností a podnikajících maloodběratelů. Úřad ovšem očekává, že počet dotčených odběratelů do konce roku ještě výrazně klesne.
Podle odborníka na energetiku a výkonného ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiřího Gavora nemají spotřebitelé moc možností. Jsou smluvně vázáni, a tedy fakticky závislí na dobré vůli svého dodavatele, že jim cenu sníží.
To se vesměs děje: většina dodavatelů své zákazníky aktivně oslovuje a nabízí jim možnost zafixovaný produkt vyměnit za takový, který lépe odpovídá aktuální situaci na trhu.
„Dodavatelé nemají zájem, aby jim odběratelé utíkali i přes smluvní pokuty. Žádná sleva ale není zadarmo. Tito zákazníci musí očekávat, že nová nabídka sice bude levnější, ale určitě nebude patřit k nejvýhodnějším na trhu. Navíc se budou muset upsat na další dlouhodobou fixaci,“ shrnuje Gavor.
Odběratelé, kteří mají cenu zafixovanou nad cenovými stropy, by měli být ve střehu a na zpravidla časově omezené nabídky dodavatelů včas reagovat. Jde totiž o změnu smluvních podmínek, které musí zákazník aktivně odsouhlasit.
Spotřebitelům, které dodavatel dosud nekontaktoval, Energetický regulační úřad doporučuje, aby se mu sami ozvali. Pokud se se stávajícím dodavatelem nedohodnou, vyplatí se prý uvažovat o přechodu k novému dodavateli, a to i navzdory hrozícím sankcím. Rozdíly v cenách jsou teď totiž natolik výrazné, že v některých případech pokryjí i případnou sankci.
S vyšší cenou energií budou muset v příštím roce počítat i ostatní domácnosti. Všechny odběratele, nezávisle na dodavateli a typu smlouvy, čeká citelné zvýšení regulované složky, včetně znovuzavedení příspěvku za obnovitelné zdroje energií.
Výslednou cenu tvoří obchodní složka určovaná dodavateli a regulovaná část, o které rozhoduje stát. U elektřiny tvoří přibližně čtyřicet procent celkové ceny. ERÚ navrhl v novém roce zvýšení regulované složky pro domácnosti meziročně o jedenasedmdesát procent.
„Návrh Energetického regulačního úřadu by v případě jeho potvrzení znamenal, že si za každou megawatthodinu odebrané elektřiny maloodběratelé připlatí v průměru kolem čtrnácti set korun navíc. Předpokládám ale, že úřad některé platby distributorům rozloží v čase tak, aby platby v roce 2024 o několik procent klesly,“ očekává Gavor.
ČTK minulý týden uvedla, že plánovaný nárůst regulované složky ceny elektřiny se pravděpodobně zmírní na šedesát osm procent. Jak velký tedy nakonec nárůst regulované složky ceny elektřiny v příštím roce bude, ohlásí Energetický regulační úřad 30. listopadu.
Ministerstvo průmyslu a obchodu přineslo za účelem snížení cen energií v rámci konsolidačního balíčku dva návrhy. Prvním z nich je možnost, aby vláda mohla i v průběhu roku rozhodnout o poskytnutí finančních prostředků na úpravu regulované složky ceny elektřiny. Ty by následně Energetický regulační úřad promítl do nového cenového rozhodnutí.
Nyní vydává cenové rozhodnutí pouze jednou ročně právě k 30. listopadu. Vláda tak bude mít možnost i v průběhu roku poskytnout prostředky na podporované zdroje energie (POZE). To umožní rychleji reagovat na situaci na trhu.
Druhým návrhem je možnost odpustit poplatky za podporované zdroje energie určitým kategoriím odběratelů. Díky tomu by mohla vláda například odpustit platby za POZE podle jednotlivých napěťových hladin.
Kombinací výše uvedených opatření by stát snížil náklady na elektřinu, ochránil určité skupiny zákazníků před výkyvy na trhu a pomohl zvýšit konkurenceschopnost firem.
